Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

V době epidemie covidu-19 lidé podle lékařů zaměřujících se na obezitu přibírali kvůli nedostatku pohybu a nevhodné stravě, dospělí kvůli práci z domova a děti kvůli výuce on-line. Často se ale k dřívějšímu aktivnějšímu životnímu stylu nevrátili ani po uvolnění protiepidemických opatření, stále oblíbená je například dovážka jídla. Na dnešní tiskové konferenci v Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) to řekli zástupci České obezitologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČSL JEP).

Dokumentární film Velké nic režisérů Víta Klusáka a Mariky Pecháčkové sleduje reakce české společnosti na pandemii nemoci covid-19. Tvůrci během tří let nasbírali příběhy z různých oblastí a podle Klusáka vytvořili nečekaně úsměvnou zprávu o reakci různých lidí na vládní nařízení během pandemie. Do tuzemských kin snímek vstoupí 16. března.

Prokuratura bude stíhat bývalého premiéra Giuseppa Conteho, bývalého ministra zdravotnictví Roberta Speranzu a další vysoké činitele v souvislosti s první vlnou pandemie covidu-19 v severoitalském Bergamu a okolí. To patřilo k nejpostiženějším evropským oblastem na jaře roku 2020 a koronavirus tam měl na svědomí tisíce mrtvých. Podle prokuratury vysocí činitelé nepřijali přiměřená opatření, aby zabránili šíření nákazy, píše deník Corriere della Sera. Conte řekl, že je připravený spolupracovat s justicí.

Zatímco Američané stále hojně pracují z domova, Evropané a Asiati se po pandemii covidu-19 častěji vracejí do kanceláří. Podle analytiků tráví Američané na pracovišti méně času, protože mají větší domy, větší dojezdové vzdálenosti do práce a je tam nižší nezaměstnanost. Třeba v Hongkongu ale žije v malých bytech více generací, což práci z domova příliš nenahrává. Napsal o tom deník The Wall Street Journal (WSJ).

Za středu přibylo v Česku 979 potvrzených případů covidu. V nemocnicích je hospitalizovaných 658 osob.

Za pondělí v Česku přibylo 1166 potvrzených případů covidu-19, v nemocnicích je 660 hospitalizovaných.

1.března jsou to přesně tři roky od potvrzení vůbec prvních třech případů nákazy covidem-19 v Česku. Prvním nakaženým v Ústeckém kraji byl fyzioterapeut Petr Toncar. Ten se vrátil z lyžování v italském Auronza di Cadore.

„My jsme těch prvenství měli víc. Petr byl první nakažený, mně řekli, že jsem první, která nebyla v Itálii a je pozitivní, Verunka první nakažené dítě a manžel první starší člověk,“ upozorňovala později pro ČT matka Petra Toncara Dagmar.

Dnes má Toncar řadu i řadu úsměvných zážitků. Když jel do ústecké nemocnice na testy, které měly nákazu potvrdit, případně vyvrátit, vzal si s sebou pouze náhradní spodní prádlo. „Měl jsem jedny trenky navíc, žádné pyžamo, nic a oni přišli s tím, že budu 14 dní na Bulovce,“ řekl Toncar a doplnil, že jeho rodina byla tou dobou v karanténě a nikdo mu nemohl oblečení dovézt. „Dopadlo to tak, že se volalo kamarádům, kteří byli poblíž Prahy, aby zajeli do obchodu, skoupili regály ponožek, trenek, triček a prostě mi je přivezli,“ popsal jeden ze zážitků. Dodal, že po prodělání nákazy měl také určité zdravotní problémy.

Na letošní mezinárodní filmový festival Berlinale v německé metropoli se prodalo 320 000 lístků, což odpovídá zájmu publika v dobách před pandemií covidu-19. Dnes to oznámili pořadatelé Berlinale.

Mezi složkami americké vlády ani tři roky po začátku pandemie nepanuje shoda na tom, zda se virus způsobující nemoc covid-19 rozšířil přirozenou cestou nebo po úniku z laboratoře, řekl v pondělí mluvčí Bílého domu John Kirby. Reagoval tím na zprávy amerických médií o tom, že jedno z federálních ministerstev se přiklonilo k teorii o laboratorní nehodě. Někteří zastánci této verze informaci prezentují jako potvrzení svého názoru, mnozí vědci ale stále vidí více důkazů pro přenos infekce ze zvířat na člověka.

Akutních respiračních infekcí v Praze přibývá. Uplynulý týden se podle informací pražské hygienické stanice zvýšil počet případů o 22,6 procenta. Aktuálně je 716 nemocných na 100 000 obyvatel. Uvedli to dnes hygienici na webu.

Vedoucí oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ Jan Kynčl očekává, že se infekce budou šířit ještě několik týdnů. Podle dat ministerstva zdravotnictví dál přibývá i pozitivních testů na covid-19. Nejvíc nemocných na počet obyvatel je v Pardubickém a Jihomoravském kraji, z věkových skupin pacienti nepřibývají jen mezi dětmi do pěti let.

Za pondělí přibylo v Česku 1 678 případů covidu. V nemocnicích je 660 osob, z toho 38 na JIP.

Příbramská nemocnice uzavřela očkovací centrum na Zdaboři, důvodem je malý zájem o očkování proti covidu-19. Případní zájemci o očkování se musejí obrátit na svého praktického lékaře nebo na infekční ambulanci v přízemí pavilonu I v hlavním areálu, informovala dnes nemocnice na svých webových stránkách a na facebooku.

Cestující v městské hromadné dopravě ve stotisícovém Hradci Králové si budou po třech letech opět sami otevírat dveře v autobusech a trolejbusech zmáčknutím tlačítka. Dopravní podnik tuto funkci zrušil 3. března 2020 kvůli ochraně lidí před nákazou koronavirem. Všechny dveře od té doby otevíral naráz řidič. K původnímu stavu se vše vrátí ve středu 1. března, uvedl dnes dopravní podnik.

Ministerstvo zdravotnictví zatím nebude aktualizovat pandemický plán o covid-19, musel by se příliš často měnit. Na dotaz ČTK to odpověděl mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob. Úřad za tři roky pandemie vydával jednotlivé strategie, metodiky a doporučení k dílčím prvkům pandemie, jako je testování nebo očkování. Podle odborníků, kteří resortu v posledních letech radili, dál platí potřeba přeočkování, sledování nových variant a testování lidí přijíždějících z Číny, která letos uvolnila svá protiepidemická pravidla.

Akutních infekcí dýchacích cest v ČR podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) dál přibývá, nejvíc chřipky. Případů bylo v minulém týdnu 1412 na 100.000 obyvatel, tedy o 3,6 procenta víc než v týdnu předchozím. Ústav o tom dnes informoval v tiskové zprávě. Vedoucí oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ Jan Kynčl očekává, že se infekce budou šířit ještě několik týdnů. Podle dat ministerstva zdravotnictví dál přibývá i pozitivních testů na covid-19.

„To, že letos trvá období zvýšené nemocnosti respiračními infekcemi relativně dlouho, lze připsat předchozím dvěma pandemickým rokům s řadou hygienických opatření. Nyní se populace znovu postupně promořuje,“ uvedl Kynčl. Očekává, že chřipka se bude šířit ještě několik týdnů a s nastupujícím jarem postupně dojde k poklesu.

Nejvíc nemocných na počet obyvatel je v Pardubickém a Jihomoravském kraji, z věkových skupin pacienti nepřibývají jen mezi dětmi do pěti let. Lékaři mezi akutními respiračními infekcemi evidují chřipku, RS viry, rhinoviry způsobující rýmu a další infekce včetně koronaviru způsobujícímu covid-19. Případů chřipky v hlášení hygienických stanic přibylo mezi týdny o více než 12 procent. Současný nárůst nemocnosti odborníci připisují tomu, že se začal šířit druhý typ chřipky.

Soud dnes uložil bývalé novinářce Janě Peterkové za šíření poplašné zprávy dvouletý podmíněný trest s tříletou zkušební dobou. Žena ve videích, která v době koronavirové pandemie umístila na sociální sítě, mluvila o drastickém vyšetřování a léčení dětí v nemocnicích či nuceném očkování proti covidu-19.

Peterková u hlavního líčení vinu odmítla, proti rozhodnutí se na místě odvolala. Podle obžaloby v několika videozáznamech, které zveřejnila na sociálních sítích, rozšiřovala lživé poplašné zprávy. Uvedla například, že vojska NATO obsadí Česko a budou střílet na děti, které se budou chtít dostat na dětská hřiště. Prohlašovala také, že zastřelí každého, kdo se odmítne nechat odvést k očkování proti koronaviru, které bude povinné.

V jiných nahrávkách bývalá novinářka podle žalobce hovořila o tom, že senioři po vakcínách proti covidu-19 umírají, že v nemocnicích za úplatu leží zdraví lidé nebo o drastických vyšetřeních dětí. Vládní představitele označila za fašisty.

„V tomto případě už to nemá s aktivismem nic společného,“ prohlásil předseda senátu Dušan Doubek. Bývalá novinářka podle něj ve videích skutečně uváděla vědomé nepravdy, kterým část populace uvěřila. Trest uložil soudce na samé spodní hranici trestní sazby. vysvětlil to zejména dosavadní bezúhonností Peterkové. „Nebylo možné uložení trestu pod trestní sazbou,“ uvedl. Dodal, že žena se jednání dopustila v době epidemie.

Středočeské nemocnice po zkušenosti s pandemií covidu-19 plánují nové stavby pro možné využití v pandemii. Podle krajského náměstka pro zdravotnictví Pavla Pavlíka (ODS) se nemocnice díky zkušenostem z doby pandemie posunuly dál ve více oblastech. „Nejde jen o lepší plánovaní zásob ochranných pomůcek, ale i změnu v chápání fungování nemocnice, potažmo zdravotnictví jako celku,“ řekl ČTK. Nemocnice podle Pavlíka dnes například při plánování nových staveb a úprav zohledňují využití pro pandemii.

„Příkladem může být dospávací jednotka v Mladé Boleslavi, kterou je v případě potřeby možné zcela izolovat a může zde vzniknout samostatná infekční jednotka intenzivní péče, nebo výstavba nového pavilonu Hořovické nemocnice,“ doplnil radní. Pavilon, který bude stát zhruba 2,5 miliardy korun, by měl být hotový v roce 2025.

„Myšlenka stavět nový pavilon tu byla už před covidem, ale covid nám zásadně upravil představu o tom, jak má fungovat, měla by to být pandemická nemocnice, kde se běžný provoz velmi rychle dokáže přeměnit na samostatné infekční oddělení,“ řekla ČTK mluvčí nemocnice Petra Horáková.

Postarat se najednou o více infekčních pacientů a v případě potřeby v řádu dnů uzpůsobit běžná oddělení péči o ně. To se naučili zdravotníci z Krajské nemocnice v Liberci (KNL) za pandemie koronaviru. ČTK to řekl Tomáš Roubíček, lékařský náměstek akciové společnosti KNL, která provozuje nemocnice v Liberci, Turnově a Frýdlantu.

„Pandemie nás naučila provoz těch oddělení neuvěřitelně rychle změnit, takže už se nikdo nediví a prostě se tak stane. A naopak, když to odezní, tak během tří dnů vrátíme oddělení zpátky do běžného provozu,“ řekl.

První případ koronaviru se v Česku objevil bezmála před třemi lety, a i když případů není nyní tolik jako třeba ještě loni, na provoz nemocnic má pandemie stále vliv. „Neskončilo to. Na přelomu loňského a letošního roku jsme tady měli zase dvě oddělení pacientů s chřipkou a covidem,“ uvedl Roubíček. Za nejhoršího stavu v polovině března 2021 bylo v kraji hospitalizováno 500 pacientů s covidem-19, z toho zhruba o 300 z nich pečovala liberecká nemocnice.

Roubíček míní, že by se ale zřejmě nemělo objevit nic, co by je překvapilo. „Protože jsme aktualizovali traumatologický plán, jsme připraveni i na chemická neštěstí, jsme samozřejmě připraveni i na novou pandemii. Máme dostatečné zásoby ochranných prostředků a vyzkoušeli jsme si, že jsme schopni změnit fungování minimálně sedmi standardních stanic na to, abychom se postarali o infekční pacienty. To, co do té chvíle bylo úplně nepředstavitelné, tak teď si umíme představit a jsme schopni to velice rychle udělat,“ řekl.

Za neděli přibylo v Česku 96 případů covidu včetně reinfekcí, v nemocnicích je 572 hospitalizovaných.

Na zdravotnické zařízení zaměřené na fyzioterapii, rehabilitace a masáže v Děčíně se obracejí také klienti, kteří prodělali koronavirus. Někteří mají diagnostikovaný postcovidový syndrom, jiní klienti mají za to, že na jejich potížích má prodělaná nákaza podíl. Fyzioterapeut Petr Toncar, který je jednatelem soukromého zařízení, ČTK řekl, že se lidem mohou objevit problémy způsobené i tím, že museli být v době nemoci upoutáni na lůžko. Toncar koronavirus prodělal, byl prvním nakaženým v Ústeckém kraji. Covid se u něj potvrdil 1. března 2020.

„Návaznost na prodělanou infekci tam je. Jak to mám z praxe vypozorované, tak je to podle mě o tom, že tělo bylo zatíženo virovou infekcí, která je intenzivní, a došlo k oslabení organismu,“ uvedl Toncar. Někteří klienti mají třeba chronický zánět a jsou naučení s ním fungovat. „Je to jeho slabé místo. Ve chvíli, kdy prodělá náročnou léčbu, tak ten zánět v těle může vyplout na povrch a najednou ten člověk říká, že od té doby, co měl covid, tak se mu ten zánět třeba v lokti zhoršil,“ přiblížil Toncar problémy, s nimiž pacienti do zařízení přicházejí. Mezi další obtíže patří i blokace žeber či zad, které si mohli způsobit při kašlání.

Další skupina, která do zařízení přichází, jsou často lidé, kteří byli zvyklí intenzivně sportovat. Po onemocnění koronavirem, kdy museli odpočívat a ležet, mohou cítit problémy. Chtějí se totiž vrátit do režimu, na který byli zvyklí, ale mají oslabené svaly. „Odnese to třeba vazivový aparát, protože je přetížený,“ doplnil Toncar.

Kolik lidí po prodělané nákaze zařízení navštívilo, se podle Toncara říct nedá. „Vždycky byla větší poptávka po našich službách, než jsme byli schopni uspokojit,“ doplnil. S každou vlnou koronaviru i s příchodem respiračních onemocnění na podzim a na jaře se ale podle něj zvyšují čekací doby. Denně může zařízení objednat až 80 lidí, podotkl fyzioterapeut. Pro akutní pacienty nabízí pracoviště také pohotovost.

O tom, kolik dávek vakcín Česko dostane letos, se podle mluvčího Ondřeje Jakoba v současné době jedná. V rozpočtu na ně má ministerstvo vyčleněnu miliardu.

„V současné chvíli nelze říci, jaké konkrétně množství ČR v letošním roce obdrží, cílem je vzhledem k aktuálním skladovaným zásobám odložení na pozdější období a celkově zajistit racionální rozložení dodávek reflektující reálné potřeby vycházející ze zájmu o očkování,“ uvedl mluvčí.

Ministerstvo zdravotnictví vynaložilo za tři roky v souvislosti covidem přes 18 miliard korun. Nejvíc stály vakcíny, které byly dosud nakoupeny za 14,6 miliardy. Na začátku epidemie úřad vydal 2,37 miliardy za ochranné pomůcky nebo plicní ventilátory, které sám nakupoval. Více než 940 milionů stál provoz Chytré karantény a informačních linek, 160 milionů šlo na mediální kampaně a reklamu. Vyplývá to z výpočtů ČTK podle seznamu uhrazených faktur ministerstva.

Další stovky miliard stála epidemie systém veřejného zdravotního pojištění za testování, aplikaci vakcín a léčbu nakažených. První tři případy nákazy se v Česku objevily 1. března 2020.

Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) by lidé při nakažení covidem nemuseli do izolace pravděpodobně již v půlce března. 

„Potřebovali jsme, aby se dostal covid ze seznamu nemocí, jejichž šíření je trestným činem. Podle mých informací je to otázka desítek dnů. I u chřipky i jiného virového onemocnění může být člověk v izolaci. Tady šlo o to, že to bylo plošné nařízení,“ uvedl v pořadu Partie na CNN Prima.

Za sobotu bylo potvrzeno 138 případů covidu-19 včetně reinfekcí. V nemocnicích je aktuálně 613 hospitalizovaných, 35 z toho na JIP.

Od začátku letošního roku na jihu Čech onemocnělo covidem-19, který se v Česku začal šířit před třemi lety, téměř 2000 lidí. Zdravotníci ve většině případů evidují velmi lehký průběh onemocnění. Vyplývá to z informací, které ČTK poskytli hygienici. Za tři roky hygienici v regionu evidovali více než 270.000 případů tohoto typu koronaviru. V době pandemie v některých dnech přibývalo i několik stovek případů.

„Koronavirus řadíme už mezi, v uvozovkách, běžné respirační onemocnění, ale pořád k němu musíme přistupovat opatrně. A platí, že nejzranitelnější skupinou jsou především senioři a lidé s chronickým onemocněním,“ řekla ředitelka jihočeské krajské hygienické stanice Kvetoslava Kotrbová.

Současný stav je podle Kotrbové pozitivní v tom, že průběh onemocnění bývá většinou lehký. „Společnost má protilátky z prodělaného covidu nebo z očkování. Otázka je, jak dlouho nám vydrží a zda by to stačilo v momentě, kdy by se případně objevila nějaká nová varianta koronaviru,“ řekla Kotrbová. Podle ní je důležité sledovat ukazatel, kolik pacientů s covidem-19 potřebuje nemocniční péči. V současnosti je podobných případů minimum.

„Pacienti s koronavirem jsou směrováni převážně na infekční oddělení nemocnic, případně mají v nemocnici pro takového pacienta vyčleněn izolační pokoj na standardním oddělení nemocnice. V nemocnicích už nemáme zřízeny ty takzvané covidové jednotky,“ řekl jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS).

Dodal, že všichni pověření se v Jihočeském kraji snažili o to, aby bylo zdravotnictví na nápor pacientů s koronavirem připraveno. Proto nechal připravovat modely, které v letech 2020 až 2022 ukazovaly, jak rychle budou v nemocnicích přibývat nové případy. „A nejhůř mi bylo vždy ve chvílích, kdy pandemie plnila lůžka ARO a JIP pacienty v těžkém stavu, a my jsme na grafech viděli, že když se pandemie nezlomí, tak nám dojdou místa. Protože jsem na těchto odděleních jako lékař sloužil a znám dobře, jak náročná je tam péče o pacienty, bylo mi jasné, že tam nelze navyšovat kapacity donekonečna,“ uvedl Kuba.