Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Ministr Válek na tiskové konferenci po jednání vlády řekl, že mu vláda dala pověření jednat o dalších lécích a vakcínách pro podzimní vlnu. Kritizoval jejich výrobce, že chtěli zaplatit vakcíny na několik let dopředu. Připustil ale, že Česko díky společné objednávce EU získalo látky dříve a za výhodnou cenu.

"Chování některých firem není úplně standardní," řekl na dotaz ČTK ohledně bodu z programu vlády, který se týkal nákupu antivirového léku na covid-19 paxlovid. Už začátkem ledna ministr oznamoval, že smlouva s jeho výrobcem, firmou Pfizer, je prakticky hotová a čeká se jen na její schválení. Česko mělo podle něj na 50.000 dávek tohoto léku doporučovaného i Světovou zdravotnickou organizací (WHO) připravenu miliardu korun.

"Standardním způsobem dodávání jakéhokoliv léku do doby, než se objevil covid, jakékoliv vakcíny bylo, že distributor tento lék nakoupil a byl zaplacen poté, co byl dodán do zdravotnického zařízení, a pouze tehdy, když byl spotřebován," řekl k tomu dnes Válek.

Podle něj se státy v době covidu-19 musely naučit platit i s několikaletým předstihem, protože firmy na tom trvaly. "Je potřeba zdůraznit, že jsme se dostali k vakcínám proti covidu, a je to zásluha především Evropské unie, (...) jejichž cena je opravdu velmi nízká," dodal Válek. Zároveň byly dostupné brzy i pro menší země, jako je Česko.

Podle ministr Válka je jisté, že na podzim přijde další vlna epidemie. "Připravujeme se i na to, abychom měli dostatek vakcín a léků na podzim. Otázka je, jaká mutace nebo jaká kombinace mutací to bude," dodal. Vláda ho proto pověřila zahájit v rámci Evropské unie diskusi o nákupu léku paxlovid pro podzimní měsíce. Vyjednávat má i o vakcíně od firmy Moderna.

Datum, kdy budou ukončeny respirátory ve zdravotnických zařízeních a v domovech pro seniory, chce ministr zdravotnictví Válek oznámit patrně ve druhém květnovém týdnu po vládě.

Válek však upozornil na to, že vedle covidu se objevují i další respirační onemocnění. "Nejenom kvůli covidu, ale obecně kvůli všem respiračním nemocem - já jsem tady slyšel některé z vás kašlat - bude možná velmi vhodné obecně mít respirátory v ambulancích lékařů a například na urgentních příjmech právě proto, abychom chránili pacienty," poznamenal Válek. Nyní se zkoumá možnost, zda tento princip zavést do některé z vyhlášek či hygienických předpisů.

"Pandemii se daří zvládat, byť tady stále covid je. Já to musím zopakovat: covid tady je, bude tady, pořád je jediná efektivní ochrana očkování. Pořád jako ministr zdravotnictví i jako lékař všem občanům, zejména rizikovým doporučuji, aby se nechali očkovat," uvedl na tiskovce po jednání vlády Vlastimil Válek (TOP 09). Podle něj je důležité, že je očkování stále zdarma. "Pořád doporučuji těm, kteří jsou po 2. dáce, aby si nechali píchnout 3. dávku," poznamenal ministr.

Vláda dnes schválila návrh na ukončení stavu pandemické pohotovosti k 3. květnu. Na twitteru o tom informoval ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Zrušení stavu podle něj umožňuje současný vývoj epidemie covidu-19. Potvrdit jeho konec musí svým usnesením podle pandemického zákona Sněmovna.

"Čísla nakažených a hospitalizovaných jsou stále příznivější, a není tak nutné v něm nadále setrvávat," uvedl ministr. Stav pandemické pohotovosti byl zaveden zákonem o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění covid-19 loni v únoru. Umožnil přijímat některá protiepidemická opatření bez vyhlášení nouzového stavu.

Země Evropské unie by při přechodu do méně akutní fáze pandemie covidu-19 měly od zachycování všech pozitivních případů přejít k cílenému testování a trasování příznakových lidí. Doporučila to dnes Evropská komise, podle níž by unijní státy měly i v dalším období intenzivně očkovat své obyvatele a zajišťovat pro ně posilující dávky vakcín. Eurokomisařka Stella Kyriakidisová uvedla, že nemoc již v EU prodělalo 60 až 80 procent ze 450 milionů lidí.

Počet vážných případů se ve většině zemí v posledních týdnech drží na nízké úrovni a většina zemí proto upustila od omezujících opatření a lidé začínají k viru přistupovat jako k běžně se šířící nemoci. Komise však upozornila, že i v nové fázi pandemie by měly mít státy připraveny nouzové plány pro případ, že by po letních prázdninách nastal nový boom viru. "Je zásadní, aby si členské státy udržely vysokou obezřetnost a připravily se na nová ohniska a varianty, neboť pandemie stále neskončila," upozornila Kyriakidisová.

Ve Washingtonské národní katedrále začal pohřeb Madeleine Albrightové, pražské rodačky a první ženy v čele americké diplomacie, která zemřela 23. března ve věku 84 let. V předních lavicích v katedrále se usadili současní i bývalí nejvyšší činitelé USA, kromě prezidenta Joe Bidena například někdejší šéfové Bílého domu Barack Obama a Bill Clinton. Piety se dohromady zúčastní asi 1400 hostů.

Všichni účastníci přitom mají na žádost rodiny zesnulé uvnitř nasazené roušky. Washington se v posledních týdnech potýká s poměrně rychlým nárůstem počtu nakažených koronavirem.

Pohřeb Madeleine Albrightové sledujeme detailně na Blesk.cz ZDE

Pětina zemřelých s nádorem kůže melanomem je mladší 60 let. Pokud je nádor zachycený pozdě, je naděje na přežití jen dvacetiprocentní. Data dnes představil na tiskové konferenci ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek. Lékaři radí prevenci, opalovací krémy a pravidelné prohlídky u dermatologa. Na ně ale lidé v době epidemie koronaviru docházeli méně.

Ročně lékaři diagnostikují zhoubný melanom asi u 3500 lidí, zhruba 400 nemoci podlehne. V léčbě nebo vyléčených je asi 40.000 lidí. V roce 2020 ale podle Duška zhruba o 400 počet nových případů klesl. "Zřejmě jde o důsledek zanedbané prevence," dodal. Odborníci tak očekávají, že v současné době bude víc lidí přicházet s nádory v pozdějších stadiích, která jsou obtížněji léčitelná.

Očekávaná délka života se během prvního roku pandemie nejvíce snížila ve Španělsku. Uvedla to dnes agentura EFE s odkazem na studii evropského statistického úřadu Eurostat. V zemi se údaj mezi lety 2019 a 2020 snížil o 1,6 roku. Ve zbytku Evropské unie nastal rovněž pokles, a to o zhruba jeden rok. Český údaj byl lehce nadprůměrný.

Španělsko v roce 2019 vykazovalo nejdelší očekávanou délku života v Evropské unii, a to 84 let. O v roce 2020 to však bylo o zhruba 20 měsíců méně. V předloňském roce tak nejvyšší údaj vykazovalo Irsko (82,6 roku), kde se se očekávaná délka života prakticky nezměnila.

V celé Evropské unii údaj poklesl o 0,9 roku. O celý rok se pak očekávaná délka života snížila u mužů. Podle Eurostatu to souvisí s nadprůměrným počtem úmrtí v roce 2020, který způsobila pandemie covidu-19. Eurostat již dříve informoval, že od března do prosince předloňského roku členské státy zaznamenaly o 580.000 úmrtí více, než kolik činil průměr z předchozích let. V České republice se v roce 2020 očekávaná délka života snížila o asi 12 měsíců na 78,3 roku.

Britská vláda na začátku pandemie covidu-19 selhala v ochraně lidí žijících v domovech pro seniory a porušila při tom zákon, rozhodl dnes soud v Londýně. Verdikt se týká politiky z jara 2020, která umožňovala nemocnicím propouštět pacienty do pečovatelských domů v Anglii bez negativního testu na koronavirus. V domovech pro důchodce nebo zdravotně postižené v Británii po nákaze koronavirem zemřelo přes 20 000 lidí, napsala na svém webu televize Sky News.

Testy v úterý odhalily v Česku 2035 nových případů covidu-19, to je o 1550 méně než o týden dřív. Klesl i počet lidí, kteří jsou s koronavirem v nemocnicích. Lékaři se nyní starají o 886 pacientů s nákazou, což je ve srovnání s úterým po velikonočních svátcích pokles o zhruba tři stovky. Přes 40 nakažených zůstává ve vážném stavu. V republice se od začátku epidemie v březnu 2020 prokázalo přes 3,9 milionu případů covidu-19. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví.