Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Vážení čtenáři, pro dnešek online přenos končí. Bude pokračovat zase ve čtvrtek ráno. Loučíme se přehledem hlavních světových zpráv kolem covidu-19.

• Počet nově odhalených případů koronaviru v uplynulém týdnu ve srovnání s týdnem předcházejícím celosvětově klesl. Oznámila to Světová zdravotnická organizace (WHO). Testy odhalily 3,1 milionu nově infikovaných, tedy je o devět procent méně v porovnání s předešlým týdnem. Podle organizace tak pokračuje klesající trend, jenž začal v srpnu. Úřady zároveň registrovaly 54.000 úmrtí v souvislosti s covidem-19, což je přibližně stejný počet jako o týden dříve. Počty nově nakažených klesaly na všech kontinentech s výjimkou Evropy, kde množství infekcí zůstalo na stejné úrovni jako v předchozím týdnu.
• Laboratoře na Slovensku v úterý potvrdily nejvíce nových případů koronavirové infekce za posledních více než šest měsíců. Zároveň výrazněji stoupl počet pacientů v nemocnicích s covidem-19 nebo podezřením na toto onemocnění, značná část z nich nebyla očkována. Slovensko v očkování proti covidu-19 nadále výrazně zaostává za EU. Na pětimilionovém Slovensku testy v úterý odhalily 1971 infikovaných koronavirem, což je nejvyšší denní přírůstek od 23. března. Počet dokončených testů stoupl, z nich až téměř 14 procent skončilo s pozitivním výsledkem.
• V Rusku denní přírůstky úmrtí spojených s nemocí covid-19 dál stoupají a za úterý jejich počet poprvé od začátku pandemie překročil hranici 900. Novým rekordem je 929 zemřelých. Nadále vysoké jsou v zemi se 146 miliony obyvatel i denní přírůstky nově potvrzených případů nákazy koronavirem SARS-CoV-2, který covid způsobuje. Krizový štáb dnes sdělil, že předchozí den přibylo 25.133 infikovaných osob. Jde již o pátý den po sobě, kdy bylo těchto případů více než 25.000.
• V Rakousku za poslední den přibylo 2693 případů koronavirové nákazy, nejvíce od dubna. Přesto mírně klesl počet infikovaných v nemocnicích na 854. Na jednotkách intenzivní péče je 223 z nich. Dnešní počet nově nakažených je nejvyšší od 10. dubna, kdy do statistik přibylo 3139 nakažených. Úřady dnes kromě toho hlásí dalších 12 úmrtí v souvislosti s onemocněním covid-19. Od počátku pandemie tak Rakousko eviduje 11.061 obětí koronavirové nákazy.
• Německo za posledních 24 hodin eviduje 11.547 nově nakažených koronavirem. To je téměř stejně jako před týdnem, kdy přibylo 11.780 infikovaných, informoval dnes Institut Roberta Kocha (RKI). Takzvaná sedmidenní incidence, která udává, kolik lidí se v průměru nakazilo na 100.000 obyvatel, je na hodnotě 62,3. Před týdnem činila 61,0.

Očkovaní Češi nemají mít výhody, míní vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Uvedl to v superdebatě na ČT. "Samozřejmě, protože to je věc, která společnost štěpí více méně na polovinu. A nikdo z nás v situaci, kdy máme proočkováno nějakých 57 procent populace nechce, abychom proti sobě postavili očkované a neočkované a skončilo to nějakými demonstracemi, hořícími auty," uvedl.

Přiznal, že vláda doufala, že se lidé nechají více očkovat. "Společnost je napjatá jak kšandy a teď do toho dát ještě nějaký prvek, který to napětí zvýší, to nemůže dopadnout dobře. Já si dovedu představit, že pokud se dostaneme na nějakých 80 - 85 procent proočkovanosti, tak pak už ta většina bude taková, že se neobejdeme bez nějakých diferenciací," poznamenal Hamáček.

Na dotaz, proč lidem vláda slibovala, že očkování bude pro ně tečkou za covidem, reagoval slovy: "Protože jsme doufali, že lidé se nechají očkovat a že prostě nebudou podléhat těm nesmyslným argumentům a demagogiím, které tady létají. Celá řada kolegů tvrdí, že očkování je nebezpečné a podrývají důvěru v očkování."

Přehled dnešních pandemických zpráv z tuzemska:

• V Česku přesáhl denní počet nových případů koronaviru tisícovku, v úterý laboratoře odhalily 1108 nakažených. Je to nejvyšší nárůst od 18. května, tehdy testy potvrdily přes tisíc nakažených naposledy. Reprodukční číslo udávající počet nakažených od jednoho pozitivně testovaného mírně vzrostlo na 1,33 z předchozích 1,31. Nadále se zvyšuje i tzv. incidenční číslo, tedy počet případů nákazy na 100.000 obyvatel za sedm dní, které je pro stát podkladem pro zavádění protiepidemických opatření. K dnešku stouplo na 49 z předchozích 43 případů.
• V nemocnicích bylo v úterý 267 pacientů s covidem-19, asi o desítku méně než v pondělí, ale zhruba o 40 víc než před týdnem. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) není důvod k zpřísňování opatření. Zlepšení situace může podle něj přinést vyšší proočkovanost, k čemuž na základě vysokého podílu neočkovaných mezi nemocnými covidem vyzval.
• Incidence stoupla kromě Karlovarského kraje ve všech regionech, nejvíce v Moravskoslezském kraji, kde je nyní situace nejhorší. Incidenční číslo tam k dnešku vzrostlo na 73 z předchozích 60 případů za týden na 100.000 obyvatel. Následuje Praha v přepočtu s 69 nakaženými a Jihočeský kraj s 67. Naopak nejnižší incidence je v Karlovarském kraji, kde počet nově potvrzených případů za uplynulých sedm dní na 100.000 obyvatel stagnuje na 13.
• Podle predikcí Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) může být na konci října při podobné rychlosti šíření epidemie kolem 2000 nových případů prokázané nákazy koronavirem denně. Vychází z realistického ze tří připravených scénářů, který nepočítá s výrazně vyšší proočkovaností, ale ani s horší mutací koronaviru. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) novinářům řekl, že nárůst nových případů je pozvolný. Zůstanou proto stávající protiepidemická opatření, neplánuje jejich zpřísnění ani rozvolnění.
• Premiér Babiš na evropském summitu novinářům ve Slovinsku řekl, že nemá informace, že by ministerstvo zdravotnictví chystalo nějaké opatření. Podle něj k tomu není důvod. Znovu vyzval k očkování. „Jediné řešení je očkování, ze všech pozitivních každý den je 80 procent nenaočkovaných, ze všech hospitalizovaných a na jednotách intenzivní péče je 80 procent nenaočkovaných,“ konstatoval.
• Ukončené očkování proti koronaviru má v ČR v současné době přes 5,98 milionu lidí, zdravotníci od začátku vakcinace loni na konci prosince aplikovali téměř 11,85 milionu dávek vakcíny. V posledních týdnech tempo očkování zpomaluje. Zatímco na začátku září bylo očkováno denně kolem 20.000, nyní jejich počet klesl pod 10.000. V úterý zdravotníci naočkovali 8187 lidí, asi o 800 méně než v pondělí. Stále zbývá asi 33 procent starších 16 let, kteří se očkovat nenechali. Dalších několik procent chrání prodělání nemoci, stále ale zbývá asi 415.000 nechráněných seniorů nad 60 let, kteří jsou vážným průběhem ohroženi nejvíc.
• Školáky čeká během podzimu další testování na covid-19, pravděpodobně tři kola jako v září. Neoficiálně se mluví o termínu kolem podzimních prázdnin, které budou ve středu 27. a v pátek 29. října.
• Obchodní centra podle realitně-poradenské společnosti CBRE zaznamenala v září meziroční růst návštěvnosti, přestože proti loňsku bylo celý měsíc povinné nošení respirátorů. Ve většině případů ale návštěvnost nedosahuje úrovně roku 2019. V důsledku pandemie koronaviru přetrvává změna zákaznického chování, kdy lidé svoji návštěvu plánují a přicházejí méně často, utratí ale více peněz.

Švédsko a Dánsko přeruší očkování mladších ročníků vakcínou proti covidu-19 od společnosti Moderna. Rozhodnutí zdůvodnily tím, že v souvislosti s očkovací látkou byly hlášeny vzácné vedlejší účinky. 

Švédská zdravotní agentura uvedla, že přerušuje podávání vakcíny od Moderny u lidí narozených v roce 1991 a později. Data podle ní naznačují, že u mladých dospělých a mladistvých očkovaných touto látkou se zvýšil počet případů myokarditidy a perikarditidy, tedy zánětu srdeční svaloviny nebo vaku obklopujícího srdce. „Souvislost je obzvláště jasná, pokud jde o očkovací látku Moderny Spikevax, a to obzvlášť po druhé dávce,“ uvedla agentura s tím, že riziko těchto onemocnění je nicméně velmi nízké.

Dánsko uvedlo, že lidi ve věku 12 až 17 let očkovalo hlavně vakcínou Comirnaty (Pfizer/BioNTech). Podávání vakcíny od společnosti Moderna lidem mladším 18 let se rozhodlo pozastavit z opatrnosti. „V předběžných datech... je podezření na zvýšené riziko zánětu srdce po očkování Modernou,“ uvedl v prohlášení dánský zdravotnický úřad. Odkázal přitom na data z dosud nepublikované severské studie, která bude zaslána k dalšímu posouzení Evropské agentuře pro léčivé přípravky (EMA). Finální data očekává do měsíce.

Obě země zmíněným věkovým skupinám nyní místo Moderny doporučují vakcínu Comirnaty. Dánsko uvedlo, že rozhodnutí učinilo, přestože „zánět srdce je velmi vzácným vedlejším účinkem, který má většinou mírný průběh a sám odezní“.

Lidé v karanténě nebo izolaci kvůli koronaviru měli o volby do Sněmovny, ve kterých dnes mohli odevzdat hlas z auta, spíš menší zájem než loni o krajské a senátní volby. Jednotlivé kraje za dnešek evidují desítky až stovky odevzdaných hlasů. Takzvaných drive-in stanovišť bylo po celém Česku připraveno 82, nejčastěji na parkovištích nebo v areálech státních institucí. Hlasy se začnou sčítat až s ostatními, tedy v sobotu odpoledne po uzavření volebních místností v celé ČR.

Epidemická situace s koronavirem byla loni touto dobou horší než nyní. „Loni tímto způsobem volilo přes 5000 lidí a bylo zhruba 20.000 lidí v karanténě. Nyní je v karanténě nebo izolaci kolem 10.000 lidí. U sněmovních voleb ale bývá větší voličský zájem,“ uvedl náměstek ministra vnitra Petr Vokáč. Podle ředitele odboru voleb ministerstva vnitra Tomáše Jírovce budou informace o dnešní celkové účasti známé ve čtvrtek ráno.

Litevská vláda schválila návrh vyplácet 100 eur (asi 2540 Kč) občanům starším 75 let, když se nechají očkovat proti covidu-19. O návrhu bude jednat parlament, uvedl server Delfi.lt a dodal, že vláda požádala poslance, aby rozhodli zvláště rychle. Odměna má zvýšit proočkovanost ve věkové skupině, ve které Litva zaostává za průměrem Evropské unie a na kterou v pobaltské zemi připadají dvě třetiny ze 4965 úmrtí na covid-19 .

„V Litvě žije více než 270.000 lidí ve věku 75 let a starších. Patří do vysoce rizikové skupiny, ale úroveň proočkování je mnohem nižší než v jiných vysoce rizikových skupinách. V této skupině máme asi 80.000 lidí, kteří nejsou očkováni a kteří neonemocněli,“ uvedla ministryně zdravotnictví Monika Navickieneová. Stovku eur podle ní dostanou už senioři očkovaní minulý měsíc a odměna nemine ani ty, kteří jsou zatím plně očkováni a do dubna se nechají očkovat třetí dávkou. Vláda pro tento účel počítá se sumou více než 27 milionů eur (asi 686 milionů Kč).

Společnost Podané ruce eviduje v Brně jen malý zájem o očkování třetí dávkou vakcíny proti covidu-19. Přestože nabídla třetí dávky hned první možný den - 20. září, přišlo si pro ně od té doby do očkovacího centra Bohéma pouhých 12 lidí, v celém Česku 7500. Přitom třeba starších lidí - ve věku nad 65 let, kteří patří mezi skupiny nejohroženější vážným průběhem, naočkovaných dvěma dávkami je v Česku podle údajů ministerstva zdravotnictví přes 1,7 milionu. Ministerstvo uvádí, že posilující dávku dostalo k dnešku asi 11.000 lidí.

Podle organizace Podané ruce studie ukazují, že protilátky na covid-19 mohou po předešlých očkováních rychle klesat, a to především právě u seniorů.

U turistů ze Spojených států i Latinské Ameriky roste podle státní agentury CzechTourism zájem o cestování v malých skupinách, například tvořených jen rodinou, s programem na míru. V souvislosti s odlišnými restrikcemi v jednotlivých zemích stoupá také význam cestovních kanceláří. Lze předpokládat, že je lidé pro zařízení zájezdu budou vyhledávat stále častěji. 

Američané nemají problém dodržovat pravidla, musejí být ale jasně vysvětlená. Cena dovolené není pro ně tak podstatná, důležitá je bezpečnost a flexibilita, uvedla ředitelka zastoupení CzechTourism pro Spojené státy a Kanadu Michaela Claudino. Snížený zájem o cestování podle ní způsobuje to, že se lidé obávají kvůli neustálým změnám v opatřeních uváznutí v zahraničí.

Spojené arabské emiráty povolily ruskou vakcínu Sputnik Light, informuje agentura Reuters. Registraci získala jak jako jednodávková vakcína, tak coby dodatečný "booster".

(Nejen) supermarkety v Británii se potýkají s nedostatkem řidičů nákladních aut, způsobeným z velké části brexitem a pandemií koronaviru. Tesco našlo částečné řešení: investovalo do železniční dopravy. Zatím mu zboží ze Španělska vozí pět vlaků týdně, v listopadu přidá další dva. Z 65 tisíc kontejnerů ročně navýší železniční přepravu na 90 tisíc kontejnerů.

Na výstavišti v Brně odevzdalo dnes do 14:00 hlas do sněmovních voleb 130 lidí, kteří mají nařízenou karanténu nebo izolaci kvůli nemoci covid-19. Zájemci volí z auta, hlas mohou odevzdat od 8:00 do 17:00. Další takzvaná drive-in stanoviště jsou v kraji v Hodoníně, Břeclavi, Znojmě, Blansku a Vyškově.

V Praze kvůli covidové karanténě či izolaci dnes od 08:00 do 15:00 volilo 224 lidí. V metropoli magistrát pro tyto účely zřídil pět drive-in stanovišť, například na Letnou přijela první volička odevzdat hlas hodinu po jeho otevření. V zemi je 82 stanovišť, podle ředitele odboru voleb ministerstva vnitra Tomáše Jírovce budou informace o celkové účasti známy ve čtvrtek ráno. Řádné hlasování ve sněmovních volbách bude v pátek a v sobotu.

Ministerstvo školství zatím nedostalo oficiální informaci, kdy a jak by se mělo ve školách znovu konat testování. „Resort zdravotnictví nicméně opakovaně upozorňujeme na to, že rozhodnutí musí být oznámeno s dostatečným časovým předstihem, tak, aby bylo možné zajistit distribuci dostatečného počtu testů do jednotlivých škol,“ řekl Ondřej Macura z odboru komunikace ministerstva. Co se týče samotného režimu testování, ten si podle něj školy už vyzkoušely na začátku školního roku a byl většinou zcela bez problémů.

Přestože nárůst počtu potvrzených případů nákazy koronavirem v Česku zrychluje, brněnské vysoké školy zatím v novém semestru zaznamenaly minimum pozitivně testovaných studentů či pedagogů. Na Vysokém učení technickém (VUT) i Mendelově univerzitě je to maximálně do deseti případů, ohnisko nákazy se nevyskytlo nikde. Některé vysoké školy nezaznamenaly žádné nakažené. Vyplývá to z ankety ČTK.

„Pozitivně testovaných máme jednotky studentů, ale z různých fakult, tudíž nejde o ohnisko. U pedagogů nemáme informace o nikom pozitivním,“ uvedla na dotaz ČTK mluvčí VUT Radana Koudelová.

Obchodní centra (OC) podle realitně-poradenské společnosti CBRE zaznamenala v září meziroční růst návštěvnosti, přestože proti loňsku bylo celý měsíc povinné nošení respirátorů. Ve většině případů ale návštěvnost nedosahuje úrovně roku 2019.

V důsledku pandemie koronaviru přetrvává změna zákaznického chování, kdy lidé svoji návštěvu plánují a přicházejí méně často, utratí ale více peněz. Na dotaz ČTK to dnes uvedl zástupce vedoucího správy OC v CBRE Pavel Urban. CBRE spravuje 24 obchodních center a retail parků.

Bezpečnostní složky na Slovensku poskytnou ochranu zdravotníkům před odpůrci očkování proti covidu-19. Novinářům to dnes řekl ministr vnitra Roman Mikulec. Členové výjezdových očkovací týmů v terénu i známí slovenští infektologové dříve opakovaně čelili protestům či výhrůžkám lidí, kteří nesouhlasí s podáváním vakcín proti zmíněnému onemocnění. Slovensko v očkování proti covidu-19 výrazně zaostává za EU.

„Vyhrožují jim, došlo i k několika napadením. Začneme aktivněji poskytovat součinnost jednak nemocnicím, jednak mobilním očkovacím týmům. Dokážeme zajistit ochranu před mnoha antivaxery,“ uvedl Mikulec po jednání ústředního krizového štábu, který o zmíněné záležitosti jednal.

V Ústí nad Labem za týden začne 24. ročník divadelního festivalu Kult. Nabídne činohru, nový cirkus či alternativní divadlo, a to i v netradičních prostorech. Jedna inscenace vznikla přímo pro festival, který byl loni těsně před začátkem zrušen kvůli opatřením souvisejícím s epidemií koronaviru. ČTK program představila produkční Lenka Havelková.

Ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) chrání nejméně dva týdny policie, napsal server Seznam Zprávy. Před domem, kde v Praze bydlí, hlídkuje podle svědků i dle zjištění serveru policejní vůz.

„Nebudeme se k tomu vyjadřovat,“ nechtěl informaci zpravodajskému webu potvrdit ani vyvrátit mluvčí ministerstva zdravotnictví Daniel Köppl.

Dočasnou ochranu Policie ČR měli v minulých měsících přidělenou i předchozí šéfové rezortu Roman Prymula a Jan Blatný.

Školáky čeká během podzimu další testování na covid-19, pravděpodobně tři kola jako v září. Na dotaz to ČTK napsal Kryštof Berka z tiskového oddělení ministerstva zdravotnictví. Kdy přesně se uskuteční, zatím ministerstvo neuvedlo. Neoficiálně se mluví o termínu kolem podzimních prázdnin, které budou ve středu 27. a v pátek 29. října. Vyjádření ministerstva školství ČTK zjišťuje.

„Další plošné screeningové testování ve školách se uskuteční na podzim, a to pravděpodobně ve stejném režimu jako v září, tzn. tři kola s možností volby PCR testů s finančním příspěvkem MŠMT,“ napsal ČTK Berka. Pokud se školy v září rozhodly pro využití antigenních testů, dodal jim je stát. Pokud chtěly přesnější PCR testy, musely si je zajistit samy, ministerstvo školství jim pak na ně přispívalo.

Čtyřicet atraktivních míst se otevře místním i návštěvníkům Plzně na oslavy vzniku republiky 28. října. Vstup bude za symbolických 28 korun nebo zdarma. Řada z nich bude zpřístupněna mimořádně a s programem. 

Podle vedoucí odboru prezentace a marketingu města Jany Komišové by měla ještě více podnítit turismus ve městě, který výrazně zmrazila pandemie koronaviru. „Věříme, že Plzeňané vyjdou do ulic i do těch turistických cílů, protože přes dobu, kdy byly uzavřené nebo omezené, se připravila řada zajímavých výstav, nových expozic nebo změn, které je potřeba objevit,“ uvedla. Podle Komišové byla v běžných letech při říjnové akci návštěvnost přes 40 000 lidí za den.

Výrazně nižší než před rokem je dnes zájem o hlasování na takzvaných volebních stanovištích v Libereckém kraji. Lidí, kteří jsou kvůli koronaviru v izolaci nebo karanténě, je méně než před rokem. Podle odhadu krajských hygieniků by hlasovat mohly zhruba dvě stovky lidí starších 18 let, u nichž test nákazu prokázal nebo jsou v karanténě. Před rokem jich bylo několikanásobně víc, k urnám tehdy přijelo 191 voličů. Dnes dopoledne zatím hlasovalo 14 lidí, řekla ČTK vedoucí oddělení voleb Krajského úřadu v Liberci Pavlína Kroupová.

Voliči v izolaci nebo karanténě, kteří nemají možnost přijet na speciální volební místo, mohou požádat na telefonním čísle 485 226 351 o hlasování do zvláštní přenosné volební schránky. „Zatím máme takových zájemců jen pět, hlásit se ale mohou až do čtvrtečních 20:00,“ řekla Kroupová. O speciální volební tým podle ní mohou požádat i lidé z Chuchelny, pokud jsou v izolaci nebo karanténě a chtěli by hlasovat v referendu.

Nošení roušek a lockdowny kvůli epidemii covidu-19 lidem oslabily imunitu proti ostatním respiračním infekcím, nesetkávali se s nimi tak často jako dříve. Letos se prakticky neprojevila chřipková epidemie, není ale jasné, jak bude vypadat příští rok. Odborníci radí, aby se nechali očkovat už lidé nad 50 let, malé děti nebo těhotné ženy. Uvedli to dnes na tiskové konferenci k očkování proti chřipce odborníci. Chronicky nemocní a lidé nad 65 let mají vakcínu hrazenou z veřejného zdravotního pojištění.

„Už zhruba dva týdny zaznamenávají lékaři vyšší počet akutních respiračních infekcí. Nemocnost je vyšší než v posledních pěti nebo šesti sezónách. Ale dá se ještě hovořit o běžné nemocnosti,“ řekl na dotaz ČTK vedoucí oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu Jan Kynčl.

U dětí podle ředitelky Hygienické stanice Hlavního města Prahy Zdeňky Jágrové hraje roli i fakt, že rodiče je raději nechávají doma z obavy, aby nešlo o nákazu covidem-19. V běžných letech by podle ní takto nachlazené děti poslaly normálně do školy.

Lidé jsou podle ní k nákaze respiračními infekcemi nyní náchylnější. „Imunita není dlouhodobá, posilujeme ji tím, že se setkáváme opakovaně s různými infekcemi,“ dodala Jágrová.

Nanonástřik oxidem titaničitým SmartCoat v interiérech několika škol v Prostějově, který tam radnice nechala aplikovat v únoru s cílem snížit riziko šíření nového typu koronaviru, není řádně povolen a registrován. Vyplývá to z šetření České inspekce životního prostředí (ČIŽP). Kopii zprávy ČIŽP dnes ČTK poskytl předseda opozičních zastupitelů Na rovinu! Aleš Matyášek, který na nanonástřik v prostějovských školách upozornil hygienickou stanici a ta poté případ předala ČIŽP. ČTK zjišťuje vyjádření radnice.

Město si od toho slibovalo snížení rizika přenosu koronaviru v řadách školáků a učitelů. Kvůli kritice rodičů a opozičních zastupitelů byla akce po několika dnech zastavena. Petici požadující odstranění nanonástřiku podepsalo bezmála 500 lidí. Radnice tehdy ubezpečila, že nanonástřik je bezpečný a nemá negativní vliv na lidské zdraví.

Podle dřívějšího vyjádření Státního zdravotního ústavu (SZÚ) aplíkovaný nanonástřik nezaručuje ochranu proti přenosu infekčních chorob. „Epidemiologický význam je zanedbatelný,“ stojí v květnovém stanovisku SZÚ k nanonástřiku ve školách. 

V Praze kvůli covidové karanténě či izolaci od 08:00 do 12:00 volilo 102 lidí. ČTK to sdělil mluvčí magistrátu Vít Hofman. V metropoli magistrát pro tyto účely zřídil pět drive-in stanovišť, například na Letnou přijela první volička odevzdat hlas hodinu po jeho otevření. V republice je celkem 82 stanovišť, podle ředitele odboru voleb ministerstva vnitra Tomáše Jírovce budou informace o celkové účasti známy ve čtvrtek ráno. 

Podle Hofmana zatím volební komise na stanovištích nezaznamenaly žádné problémy. „Nejvytíženější stanoviště jsou Letňany, které navštívilo 31 voličů, nejméně vytížená je Letná s 12 voliči,“ uvedl. Stanoviště v Braníku podle něj využilo 27 voličů, na Skalce jich bylo 17 a na Kotlářku přijelo volit 15 lidí.

Počet nově odhalených případů koronaviru v uplynulém týdnu ve srovnání s týdnem předcházejícím celosvětově klesl. Oznámila to dnes Světová zdravotnická organizace (WHO). Testy odhalily 3,1 milionu nově infikovaných, tedy je o devět procent méně v porovnání s předešlým týdnem. Podle organizace tak pokračuje klesající trend, jenž začal v srpnu. Úřady zároveň registrovaly 54.000 úmrtí v souvislosti s covidem-19, což je přibližně stejný počet jako o týden dříve, píše agentura AP.

Co do počtu zemřelých zaznamenala největší pokles ve srovnání dvou předcházejících týdnů Afrika, kde minulý týden zemřelo o zhruba čtvrtinu lidí méně než v předchozím týdnu.

WHO dále konstatovala, že alespoň deset procent populace se podařilo do konce září proti covidu-19 naočkovat zhruba třetině afrických zemí. Za jeden z hlavních důvodů pomalého postupu očkování na tomto kontinentu je považován fakt, že mezinárodní program COVAX, který zastřešuje WHO a jehož cílem je zajistit přístup k očkování i v chudých částech světa, nedokázal nashromáždit dostatečné množství vakcín.