Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Vedení pražských nemocnic doporučují návštěvníkům, aby kvůli nemoci covid-19 nosili respirátory nebo roušky a dodržovali další hygienická opatření, jako je například dezinfekce rukou. Na některých odděleních nemocnic je jejich nošení už povinné. ČTK to sdělili mluvčí pražských nemocnic. Šíření nákazy novým typem koronaviru v Praze zrychluje.

„Zavedli jsme nošení roušek na obou urgentních příjmech, pacientům jsou na místě k dispozici. Na ostatních klinikách je to v rovině doporučení,“ uvedla mluvčí nemocnice v Motole Pavlína Danková.

V sokolovské nemocnici je nyní šest nakažených, v nemocnici v Ostrově čtyři. Stejně jako u karlovarské nemocnice nebyli pacienti primárně přijati kvůli obtížím způsobeným covidem-19. Nemocnice zatím nebude nařizovat povinné nošení respirátorů, každopádně je na jejich opětovné zavedení připravena, řekl dnes ČTK Vladimír Podracký, mluvčí společnosti Penta Hospitals, která sokolovskou nemocnici spravuje.

Úřadující dvojnásobný mistr světa v silniční cyklistice Julian Alaphilippe má v už tak nevydařené sezoně další potíže. Třicetiletý Francouz musel před dnešní třetí etapou závodu Kolem Valonska odstoupit kvůli koronaviru.

„Snad mi za pár dnů bude lépe,“ napsal na instagramu Alaphilippe, jenž na belgickém závodu vyhrál sobotní prolog.

V nemocnicích v Jihomoravském kraji se v souvislosti se zavedením čtvrté dávky zvýšil zájem o očkování proti nemoci covid-19. ČTK to zjistila od zástupců nemocnic. Fakultní nemocnice Brno má denně až 300 zájemců o očkování, před čtvrtou dávkou jich byly desítky. ČTK to sdělila mluvčí nemocnice Veronika Plachá.

Ve Fakultní nemocnici Brno registrují denně 200 až 300 zájemců o očkování, před čtvrtou dávkou chodilo zhruba 60 lidí denně. „Přeočkování je pouze vakcínou firmy Pfizer, jinak chodí ještě lidé na první a druhé dávky vakcíny od Novavax,“ uvedla Plachá.

Nemocnice Znojmo s okamžitou platností nařídila všem zaměstnancům používat respirátory. Od úterý ochranu dýchacích cest žádá i od lidí, kteří budou do nemocnice přicházet, ať už jsou to pacienti, nebo doprovod. ČTK to dnes řekla mluvčí nemocnice Petra Veselá. Důvodem je epidemický vývoj covidu a zvýšený výskyt nemoci u zaměstnanců i hospitalizovaných.

Nemocnice má 15 pacientů s covidem. „Chybí nám 12 zdravotnických zaměstnanců a řada dalších pracuje v pracovní karanténě. To znamená, že byli v kontaktu, nemají příznaky, nosí respirátor, jí odděleně a za sedm dní po kontaktu půjdou na PCR test, pokud se u nich neobjeví příznaky,“ řekla Veselá.

Hrubý domácí produkt ČR byl na začátku letošního roku stále pod úrovní konce roku 2019, tedy období před pandemií covidu. Na konci roku 2021 dosahoval 97,8 procenta hodnoty z konce roku 2019. Na předpandemickou úroveň HDP nedostalo deset zemí EU. Horší hospodářské vypořádání s pandemií bylo pouze ve Španělsku, Portugalsku, Itálii a Rakousku, vyplývá z analýzy poradenské skupiny Moore CR.

Zatímco v roce 2020 čelilo podle ní tuzemské hospodářství desátému nejsilnějšímu poklesu z celé EU, v roce 2021 vykázala čtvrtý nejslabší růst. „Ze srovnávací analýzy vyplynulo, že naprostá většina zemí se s dopady pandemie a návazných opatření na svá hospodářství vypořádala lépe,“ uvedl partner Moore CR Petr Kymlička.

Za nelichotivým výsledkem ČR podle něj stojí několik faktorů. „Jedním z nich byla často přehnaná, a hlavně chaotická protiepidemická opatření, jakož i nesystémová státní podpora,“ míní Kymlička. Opatření přijatá s cílem zamezit šíření nákazy podle něj nevedla ani k pozitivním výsledkům co do počtu obětí pandemie. V přepočtu úmrtí na milion obyvatel Česku v rámci EU náleží čtvrtá nejhorší příčka, uvedl.

Počet lidí nakažených koronavirem ve světě podle údajů americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) překonal 570 milionů. Prvenství v absolutním počtu infikovaných drží od března 2020 Spojené státy, kde počet nakažených překračuje podle JHU 90 milionů. Druhá je Indie (43,9 milionu) a třetí Brazílie (35,6 milionu). V Evropě má nejvíce nakažených v absolutních číslech Francie (33,6 milionu). Tempo růstu počtu nových případů v poslední době vzrostlo, posledních deset milionů nakažených přibylo za 10 dnů.

Šanghajský restauratér Harry Hu se chystá udělat něco, co dříve považoval za nemyslitelné: vzít své peníze a odstěhovat se ze země. Stejný plán mají podle zprávy agentury Bloomberg tisíce dalších bohatých Číňanů, kterým se nelíbily přísné koronavirové uzávěry v zemi. K jejich rozhodnutí odejít z Číny ale přispívá i zpomalování ekonomiky země. Velkou otázkou však zůstává, zda jim vláda prezidenta Si Ťin-pchinga umožní takový krok zrealizovat.

Společnost Henley & Partners, která radí lidem v oblasti investiční migrace, odhaduje, že jich může být kolem 10 000. Dohromady disponují majetkem za 48 miliard dolarů (1,2 bilionu Kč). Předpokládá se, že by to byl po Rusku druhý největší odliv bohatství a lidí z jedné země.

Hu je ale navzdory překážkám odhodlaný přesídlit do Kanady. „Dovedete si představit, že jsem na začátku uzávěry v nejrozvinutějším městě Číny málem zemřel hlady?“ říká 46letý muž. Nedávno prodal většinu svého majoritního podílu ve dvou špičkových šanghajských restauracích za 20 milionů jüanů (72 milionů Kč) a najal si migračního právníka a správce majetku, aby mu pomohli se stěhováním. „Jsem velmi smutný, ale je čas odejít,“ konstatuje.

Poradci a právníci v oblasti migrace v Číně uvádějí, že se počet dotazů na jaře, když byla Šanghaj v karanténě, zvýšil meziročně trojnásobně až pětinásobně. Podle rozhovorů, které Bloomberg vedl se sedmi bankéři, počet dotazů týkajících se přesunu peněz ze země vzrostl exponenciálně. „Mnozí se skutečně domnívali, že vzhledem ke koronavirové uzávěře nemají žádné jiné možnosti,“ říká konzultant pro migraci v Šanghaji Sumi, který nechtěl uvést své plné jméno. „Viděl jsem, jak se ti, kteří s emigrací váhali, tentokrát konečně rozhodli,“ řekl Bloombergu.

Za neděli přibylo v ČR 342 nových případů nákazy koronavirem, v nemocnici je aktuálně 692 hospitalizovaných.