Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Ředitel Fakultní nemocnice Brno Jaroslav Štěrba k 30. dubnu rezignuje na svou funkci. ČTK to řekla mluvčí nemocnice Veronika Plachá. Podle ní se chce Štěrba věnovat medicíně, měl by koordinovat péči onkologicky nemocných dětí z Ukrajiny. I po dobu vedení nemocnice byl přednostou kliniky dětské onkologie.

Štěrba byl ředitelem od ledna 2020 a zažil jak koronavirovou pandemii, tak také kybernetický útok na nemocnici. Fakultní nemocnice Brno s více než 2000 lůžky patří k největším zdravotnickým zařízením v Česku.

"Děkuji vám všem za spolupráci a nasazení v průběhu globální pandemie, kybernetického útoku, regionálního tornáda i uprchlické krize v důsledku ruské agrese vůči Ukrajině," napsal podle serveru iDnes.cz Štěrba, který prožil v čele nemocnice celý dosavadní průběh pandemie koronaviru.

Program COVID Adventní trhy podnikatelé nevyčerpali ani z poloviny. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), které dotační titul kvůli pandemii koronaviru připravilo, přijalo 1000 žádostí za 183,2 milionu korun. ČTK to dnes za tiskové oddělení resortu sdělil Marek Vošahlík. Na pomoc trhovcům a pořadatelům vánočních trhů bylo připraveno 450 milionů korun. Příjem žádostí o podporu trval od 1. března, skončil v pátek.

MPO podle Vošahlíka zatím proplatilo 411 žádostí za 63,6 milionu korun, další část je k proplacení připravená, zhruba 400 žádostí budou úředníci teprve hodnotit.

Prodejci na vánočních trzích, kterým byla činnost vládním nařízením omezena nebo zakázána, měli možnost získat náhrady v závislosti na počtu stánků a dní omezení. Za jeden stánek si mohl trhovec nárokovat 5000 korun na den, za dva stánky 8000 korun a za tři a více stánků 11.000 korun. Maximálně mohl jeden žadatel získat 330.000 korun. Podpora se vztahuje k období od 26. listopadu do 25. prosince loňského roku.

Rusko od 9. dubna zruší zákaz letů do 52 přátelských zemí, který zavedlo kvůli pandemii covidu-19. S odvoláním na dnešní oznámení premiéra Michaila Mišustina o tom informovala agentura TASS. Za přátelské Rusko označuje ty země, které proti Moskvě po její invazi na Ukrajinu neuvalily sankce. Rusko zavedlo rozsáhlá omezení cestování v březnu 2020, z nichž mnohá stále platí. Moskva postupně rozšiřuje seznam zemí, které považuje za bezpečné pro leteckou dopravu.

„Od 9. dubna rušíme omezení spojená s pandemií, která platila pro naše pravidelné a charterové lety mezi Ruskem a několika dalšími zeměmi,“ uvedl Mišustin. Poznamenal, že příslušný dokument byl podepsán dnes. Podle ruského premiéra je pandemie na ústupu, a proto je na čase rozšířit seznam destinací, které mají ruské letecké společnosti k dispozici.

Rusko obnovuje letecké spojení s 52 zeměmi, včetně Indie, Argentiny, Jihoafrické republiky, Číny a dalších „přátelských“ zemí. Z evropských zemí na seznamu figurují pouze Bosna a Hercegovina, Srbsko a Turecko. Za „nikoliv přátelské“ Rusko označilo mimo jiné všechny země Evropské unie.

Díky ústupu pandemie koronaviru ruší nemocnice v Plzeňském kraji zákazy návštěv. Ode dneška je například zrušily čtyři nemocnice akutní péče zřizované Plzeňským krajem, návštěvy už dříve povolila i plzeňská fakultní nemocnice nebo soukromá nemocnice Privamed. V nemocnicích ale stále platí podmínky, které musí návštěvy pacientů dodržovat. Nemocnice umožňují návštěvy na vybraných odděleních, omezena je doba návštěv a počet návštěvníků. Všichni návštěvníci musí mít nadále respirátory, informují nemocnice.

Podle Heleny Frintové z krajského úřadu bylo v neděli v nemocnicích v kraji 120 pacientů s koronavirem. Nejvíc jich leží ve FN Plzeň, v pátek jich tam bylo 75. Krajem zřizované akutní nemocnice jich ke dnešku uvádějí 26, nemocnice Privamed sedm.

V chudších okresech Spojených států umíralo za pandemie covidu-19 v průměru téměř dvakrát více lidí než v bohatších místech země. Uvádí to nová zpráva nevládní společnosti Poor People's Campaign, podle níž šíření koronaviru ještě zhoršilo společenské a ekonomické nerovnosti, které v USA existovaly již před pandemií. Největší podíl na vzniku této nerovnosti má podle zprávy zřejmě to, že v USA není všeobecné veřejné zdravotní pojištění.

Autoři zprávy vycházeli z údajů o průměrném příjmu a údajů o počtech zemřelých z více než 3200 amerických okresů. Nejvyšší úmrtnost na počet obyvatel přitom vykazovalo 300 okresů, v nichž žije pod hranicí chudoby v průměru 45 procent tamních obyvatel.

Při některých vlnách pandemie se přitom rozdíly mezi bohatšími a chudšími částmi USA ještě zvětšovaly. Ve vlně způsobené variantou delta, která se Spojenými státy prohnala na přelomu let 2020 a 2021, byla úmrtnost v okresech s nižším průměrným příjmem až 4,5krát vyšší než v bohatších částech země. Za vlny omikronu ze začátku letošního roku byl tento rozdíl asi trojnásobný.

Po dvou letech, kdy veletržní sezonu poznamenala pandemie koronaviru, se Veletrhy Brno vracejí k běžné podobě svého veletržního kalendáře. Není ale zdaleka stejný jako v době před pandemií, řekli dnes novinářům zástupci vedení společnosti.

„Dobrá zpráva pro nás je, že ze strany vystavovatelů i návštěvníků máme pozitivní ohlasy v tom smyslu, že se k účasti nebo návštěvě na veletrzích chtějí vrátit, že jim tento formát dává smysl. Oproti dřívějšímu kalendáři došlo ke změnám, začátek sezony poznamenala ještě nejistota spojená s pandemií, kvůli níž jsme odložili veletrh Salima až na příští rok, a podobně měl Motosalon zahajovat na začátku března motocyklovou sezonu, epidemiologicky ale termín stále představoval vysoké riziko,“ uvedl generální ředitel Veletrhů Brno Tomáš Moravec.

Spolu se zrušením zmíněné obvykle pětidenní karantény při cestování na Slovensko, kterou lze nyní zkrátit absolvováním PCR testu s negativním výsledkem, Bratislava už nebude od cestujících při překročení slovenských hranic vyžadovat ani elektronickou registraci. V praxi to uvolní podmínky pro cestování turistů na Slovensko.

Provozovatelé ubytovacích zařízení na Slovensku po propuknutí epidemie covidu-19 zaznamenali výraznější pokles počtu hostů z ciziny. Už před koronavirovou nákazou hlavní zahraniční klientelu slovenských hoteliérů tvořili Češi.

Od středy lidé na Slovensku nebudou muset s výjimkou hromadných akcích vůbec nosit respirátor venku. Tato povinnost nadále zůstane například při cestování ve veřejné dopravě či v interiérech veřejných budov.

Slovensko od středy zruší povinnou karanténu pro všechny cestující, kteří vstoupí do země. ČTK o tom dnes informoval úřad hlavního hygienika, jenž vydal příslušnou vyhlášku. V současnosti se výjimka z nástupu do izolace vztahuje kromě jiných na lidi naočkované proti nemoci covid-19, dále na osoby po prodělání tohoto onemocnění, jakož i na vybrané profese a skupiny cestujících. S výjimkou hromadných akcií lidé nově také nebudou muset nosit respirátor venku.

V platnosti po rozhodnutí hlavního hygienika zůstane zejména nošení respirátoru v interiéru a karanténa pro lidi s potvrzeným covidem-19.

V Nemocnici AGEL Valašské Meziříčí na Vsetínsku budou od úterý opět povoleny návštěvy pacientů. ČTK to dnes sdělil mluvčí nemocnice Adam Knesl. Jiné nemocnice ve Zlínském kraji povolily návštěvy již dříve. Kvůli epidemii koronaviru platil zákaz návštěv v nemocnicích ve Zlínském kraji od konce loňského října.

Ve valašskomeziříčské nemocnici budou moci za pacienty přijít návštěvy v době mezi 14:00 a 16:30. Návštěvníci však musí mít ukončené očkování proti covidu-19 nebo mít doklad o prodělaném covidu. „K jednomu pacientovi mohou dvě osoby najednou a doporučená délka návštěvy je 20 minut,“ uvedl Knesl. Návštěvy musí mít nasazený respirátor.

Čína vyslala více než 10 000 zdravotnických pracovníků z celé země, včetně 2000 vojenských zdravotníků, do Šanghaje, aby pomohli nejlidnatějšímu městu s otestováním všech 26 milionů obyvatel na koronavirus. V čínské finanční metropoli nadále přibývá případů nemoci covid-19. Za poslední den Šanghaj zaznamenala 9006 nových případů infekce, informovala dnes agentura Reuters.

Premiér Petr Fiala (ODS) zrušil středeční návštěvu Německa. Mluvčí vlády Václav Smolka ČTK řekl, že Fiala není po nákaze covidem-19 připravený na tak náročný program. Premiér měl pozitivní test minulé úterý a nastoupil týdenní karanténu. Na Twitteru dnes uvedl, že ho intenzita onemocnění nepříjemně překvapila a po skončení izolace se chce postupně vracet k plnému pracovnímu vytížení.

Děkuji za mnohá přání rychlého uzdravení!

Ptáte se, jak mi je. Musím říci, že intenzita průběhu onemocnění covidem mne nepříjemně překvapila. Jsem plně očkovaný a nedokážu si představit, jaké by to bylo bez toho.

— Petr Fiala (@P_Fiala) April 4, 2022

Institut Roberta Kocha (RKI) registruje v Německu za poslední den 41 129 nových případů koronavirové infekce, ale čísla jsou neúplná, upozorňuje agentura DPA. Před týdnem RKI hlásil 67 501 nových případů nákazy. Sedmidenní incidence podle údajů RKI z dnešního rána znovu klesla na 1424,6 infikovaných na 100 000 obyvatel. Ještě před týdnem činila tato hodnota 1700,6.

Téměř 90 procent meziročního nárůstu celkových výdajů loňského státního rozpočtu nesouviselo s výdaji vynaloženými v souvislosti s bojem proti pandemii nemoci covid-19. Pokračoval enormní nárůst běžných výdajů, zatímco výdaje na investice se zvýšily jen málo. To vedlo k rekordnímu schodku státního rozpočtu doprovázenému nárůstem státního dluhu. Vysoké tempo zadlužování státu a absence hledání úspor představují vážné ohrožení stability veřejných financí v dlouhodobém horizontu. Ve své výroční zprávě za loňský rok to napsal Nejvyšší kontrolní úřad.

Na 100 000 obyvatel nyní v Česku za posledních sedm dní připadá 391 nakažených. Takzvané incidenční číslo tak dále klesá. Nejvyšší zůstává v Praze, kde má hodnotu 553. V žádném jiném kraji se incidence nad 500 nedostala. Naopak relativně nejlepší situace je v Libereckém kraji, kde na 100 000 obyvatel připadá za uplynulý týden 262 případů koronaviru. Nižší než 300 je incidenční číslo ještě v Karlovarském kraji.

Epidemie koronaviru v Česku stále zpomaluje. V neděli přibylo 1658 potvrzených případů covidu a 313 podezření na opakovanou nákazu. Hospitalizovaných 1414 lidí s covidem-19 je nejméně od konce loňského října.