Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Největší německá letecká společnost Lufthansa v prvním čtvrtletí snížila provozní ztrátu meziročně zhruba o 53 procent na 273 milionů eur (6,4 miliardy Kč). Pomohl jí růst poptávky po cestování a vyšší ceny letenek. Firma to uvedla ve svém dnešním sdělení. Stejné období loni ještě poznamenala pandemie covidu-19. Výsledek byl zhruba v souladu s očekáváním analytiků, kteří ztrátu odhadovali na 279 milionů eur.

Německý konspirátor Michael Brundel založil seznamku pro vyznavače konspiračních teorií SchwurbelTreff. Aktivní uživatelé platformy musí vyplnit údaje o tom, jakým teoriím spiknutí věří nebo také o počtu očkovacích dávek proti covidu-19 ve svém těle, informuje britský server Mail Online.

Seznamka SchwurbelTreff vznikla minulý měsíc a už během prvních tří týdnů měla 1500 uživatelů. Její název je založen na hanlivém označení pro stoupence konspiračních teorií. Ideální je pro ty, kteří popírají existenci covidu-19, přistání člověka na Měsíci nebo kulatost Země.

Německý řetězec obchodních domů Galeria Karstadt Kaufhof uzavře 52 ze svých zbývajících 129 poboček. S odvoláním na zástupce zaměstnanců o tom dnes před jednáním dozorčí rady informovala německá média. Podle nich tento krok může vyústit v propuštění až 5000 pracovníků. Řetězec, který je největší svého druhu v Německu, se dlouhodobě potýká s problémy.

Firmu dostala do potíží pandemie nemoci covid-19 a také pokles zájmu spotřebitelů po ruské invazi na Ukrajinu. Už před dvěma lety Galeria Karstadt Kaufhof uzavřela v rámci tehdejšího insolvenčního řízení 40 ze svých tehdejších 172 poboček.

 Ve světě neexistuje větší veletrh cestovního ruchu, než je Mezinárodní turistická burza (ITB) v Berlíně, význam burzy je proto pro český turistický sektor zásadní. V rozhovoru s ČTK to dnes na úvod třídenního veletrhu řekl ředitel agentury CzechTourism Jan Herget. Stejný názor mají i další čeští účastníci, kteří za nenahraditelná považují osobní setkání se zahraničními zástupci turistického ruchu. Veletrhu se účastní dvacítka vystavovatelů z Česka včetně krajů, měst, dopravců či hoteliérů.

Berlínský veletrh se poprvé od začátku pandemie nemoci covid-19 koná v prezenční formě, předchozí dva digitální ročníky řada vystavovatelů vnímá jako nedostatečné či nešťastné. "Je tady celý svět," řekl Herget. "

Na letošní mezinárodní filmový festival Berlinale v německé metropoli se prodalo 320 000 lístků, což odpovídá zájmu publika v dobách před pandemií covidu-19. Dnes to oznámili pořadatelé Berlinale.

Menší chuť spotřebitelů k nákupům se dotkla i největšího internetového prodejce textilu v Evropě. Německý online prodejce oblečení Zalando propustí kvůli slabší poptávce stovky lidí, zaměstnává jich asi 17.000. Firma to podle agentury DPA dnes sdělila svým zaměstnancům.

Německá firma Zalando těžila z vysoké poptávky v době pandemie covidu-19, ale nyní se podle jejího vedení některé části podniku rozrostly až příliš, což firmě znemožňuje rychle reagovat na trendy.

Uprchlíci z Ukrajiny výrazně pomáhají zmírňovat nedostatek pracovních sil v Německu. Během uprchlické vlny v letech 2014 až 2016 bylo cílem Německa, aby po pěti až šesti letech mělo zaměstnání 50 procent uprchlíků, což se navzdory pandemii covidu-19 podařilo. Nyní je díky zdokonaleným postupům šance zaměstnat ještě vyšší procento uprchlíků, píše DPA. „Téměř všichni mají na trhu práce šanci,“ prohlásil Terzenbach.

Stávka na německých letištích je další ze série protestů, které zasáhly největší evropské ekonomiky včetně Francie, Británie a Španělska. Vysoké ceny energií a potravin totiž mnoha lidem citelně zvyšují životní náklady. Domácnosti měly potíže už za pandemie covidu-19 a pak znovu po začátku války na Ukrajině, jež ovlivnila mezinárodní obchod a přispěla k růstu inflace.

Německý Institut Roberta Kocha (RKI) už nepovažuje riziko covidu-19 za vysoké, ale za mírné. Změnu zdůvodnil širokou imunitou populace a mírnějším průběhem nemoci. Informuje o tom dnes web veřejnoprávní televize ARD. Spolková republika stejně jako další země ruší protikoronavirová opatření.

„Ohrožení zdraví obyvatel v Německu covidem-19 je v tuto chvíli hodnoceno jako mírné,“ konstatuje RKI ve své zprávě. Institut zároveň nevyloučil, že se stupeň varování znovu může zvýšit, pokud to bude nutné. Nadále doporučuje, aby nakažení zůstávali doma a aby lidé v místnostech nosili roušky. Z veřejného života ale zatím ochrana úst a nosu postupně mizí.

V Německu ode dneška přestala platit povinnost nosit roušky v dálkové dopravě. Stejnou povinnost v regionální dopravě zároveň zrušilo i posledních devět spolkových zemí, zbytek to udělal již dříve, napsala agentura DPA. Povinnost Německo zavedlo zhruba před třemi roky kvůli pandemii covidu-19. Rozhodnutí chválí dopravci, podle kterých bylo vymáhání této povinnosti čím dál obtížnější. Ministerstvo zdravotnictví nošení roušek v hromadné dopravě stále doporučuje.

Původně vláda zamýšlela zrušit povinnost nosit roušky v dálkových vlakových a autobusových spojích na začátku dubna. Díky příznivé epidemické situaci se však rozhodla konec povinnosti o dva měsíce uspíšit. Podobně se zachovalo i devět spolkových zemí, které povinnost nosit roušky zrušily v regionální dopravě. Zbylých sedm tuto povinnost zrušilo už dříve.

„Z hlediska našeho odvětví nebyla povinnost už delší dobu potřebná díky pandemické situaci,“ uvedl mluvčí Svazu německých dopravních podniků (VDV). Podle něj bylo čím dál obtížnější nošení roušek č respirátorů po cestujících vyžadovat, když nebyly povinné na koncertech či v letadlech. Změnu přivítal i železniční dopravce Deutsche Bahn, podle kterého se tak sjednotí pravidla v různých částech Německa i v různých druzích dopravních prostředků. Železniční dopravce také uvedl, že zaznamenal kvůli povinnosti agresivnější chování cestujících vůči vlakovému personálu.

Ne všichni cestující ale uvolnění přivítali. Po oznámení rozhodnutí v polovině ledna někteří lidé na sociálních sítích žádali, aby dopravci vyčlenili prostor pro cestující, kteří chtějí i nadále ve vlacích a autobusech nosit roušky. V prohlášení pro agenturu DPA však Deutsche Bahn uvedla, že nic takového nechystá.

Hrubý domácí produkt (HDP) Německa se v loňském roce i přes dopady ruské invaze na Ukrajinu zvýšil o 1,9 procenta. Dnes to na základě předběžných výsledků oznámila na tiskové konferenci v Berlíně šéfka Spolkového statistického úřadu Ruth Brandová. V roce 2021 ekonomika vzrostla o 2,6 procenta, na letošní rok vláda i ekonomové počítají s hospodářským poklesem.

„Celkovou hospodářskou situaci Německa v roce 2022 poznamenaly následky války na Ukrajině, jako byl extrémní růst cen energií,“ řekla Brandová. „K tomu se přidaly zhoršené problémy s dodávkami materiálu a s dodavatelskými řetězci, masivní růst cen potravin a také nedostatek kvalifikovaných pracovníků a sice ustupující, ale stále ještě pokračující pandemie covidu,“ dodala.

Soudní dvůr Evropské unie uznal právo cestujících na slevu z ceny zájezdu, jehož kvalitu zhoršila opatření proti šíření pandemie covidu-19. Na dnešní verdikt, který se týkal dvou německých zákazníků cestovní kanceláře, upozornila stanice Deutsche Welle. Na slevu by cestující neměli právo, pokud by neposkytnutí některých dojednaných služeb způsobili svým chováním, dodal soud.

Unijní soud se zabýval sporem mezi dvěma německými cestujícími, kteří odjeli s cestovní kanceláří na Kanárské ostrovy. Na ostrov Gran Canaria přiletěli 13. března 2020 a dva dny poté začala ve Španělsku platit přísná pandemická opatření. Ta například vedla k uzavření pláží, bazénů či zrušení doprovodného programu. Cestující navíc museli odjet z Kanárských ostrovů předčasně.

Po návratu se oba klienti domáhali u cestovní kanceláře slevy z ceny zájezdu, což ale firma odmítla. Spor skončil u soudu v Mnichově, který požádal Soudní dvůr EU o interpretaci unijních pravidel. Unijní soud rozhodl, že cestovní kancelář musí slevu poskytnout, ačkoli omezení nezavinila. Tuto povinnost by neměla v případě, pokud by neplnění smluvních podmínek nebo jejich vadné plnění bylo možné přičíst klientovi, rozhodl soud. Podle něj neobstojí argumentace, že cestující měli omezení předpokládat, když podobná opatření zaváděly i ostatní země.

„Cestující má nárok na slevu z ceny zájezdu, pokud je neplnění smluvních podmínek v rámci cestovních služeb, které jsou součástí jeho zájezdu, způsobeno omezeními, která byla zavedena v jeho cestovní destinaci za účelem boje proti šíření takové infekční choroby, jako je covid-19,“ stojí v tiskové zprávě o rozsudku.

Žalobci se domáhali slevy 70 procent, soud však konkrétní částku nestanovil. Slevu má vyčíslit mnichovský soud na základě hodnoty služeb, které nemohly cestující kvůli nastalým omezením využít.

Sasko od 16. ledna končí s povinnými rouškami v regionální dopravě, v únoru se přidají Meklenbursko-Přední Pomořansko, Berlín, Braniborsko a Durynsko.

Německý stát a zdravotní pojišťovny zaplatily v posledních třech letech za PCR testy na koronavirus o šest miliard eur (144 miliard Kč) více, než bylo nutné, tvrdí investigativní novináři z rozhlasových a televizních stanic WDR a NDR a listu Süddeutsche Zeitung. Zvláště na začátku pandemie covidu-19 podle nich bylo testování předražené. Vládní svobodní demokraté (FDP) požadují, aby vše vyšetřila parlamentní komise.

Německo ode dneška považuje Čínu za epidemicky rizikovou oblast, kde hrozí vznik nebezpečných variant koronaviru. Pro cestující z Číny to po vstupu do Německa znamená předložit negativní test, karanténa vyžadována není. Podobný krok jako Německo učinily i další evropské země, které se obávají prudkého šíření covidu-19 v Číně.

„Čínská lidová republika je od 9. ledna od 0:00 považována za oblast s variantami viru, kde hrozí výskyt znepokojivé varianty viru,“ uvedl německý Institut Roberta Kocha, který seznam rizikových oblastí spravuje. Na seznamu, o jehož podobě rozhodují spolková ministerstva zdravotnictví, vnitra a zahraničí, je nyní jen Čína, a to bez Hongkongu.

Německé ministerstvo zahraničí Němcům nedoporučuje cestovat do Číny, pokud to není nezbytně nutné. Důvodem je prudký nárůst počtu případů covidu-19 v zemi, napsala dnes agentura AFP. Přísnější postoj vůči cestujícím z Číny zavedly světové země včetně USA, Japonska nebo mnoha zemí Evropské unie. Jen v naléhavých případech doporučuje do Číny cestovat i české ministerstvo zahraničí.

Braniborsko s Berlínem chtějí v polovině února zrušit povinné roušky v regionální a městské dopravě. Konkrétní termín ještě stanoven nebyl, pro svůj krok ale chtějí získat i sousední spolkové země, aby se opatření proti covidu-19 v regionech nelišila. Roušky v regionální dopravě z 16 německých spolkových zemí doposud zrušily tři – Bavorsko, Šlesvicko-Holštýnsko a braniborský soused Sasko-Anhaltsko.

Roušky v hromadné dopravě zůstávají v Německu jedním z nejviditelnějších karanténních omezení. Nošení respirátorů v dálkových vlacích a autobusech nařizuje celoněmecký zákon o potírání infekčních chorob, v regionální dopravě pak o rouškách rozhodují samy spolkové země.

Německo kvůli prudkému šíření nemoci covid-19 v Číně zavede pro cestující z této asijské země povinné testování. Dnes to oznámil spolkový ministr zdravotnictví Karl Lauterbach, podle kterého bude dostačovat antigenní rychlotest. Německo kvůli povinnému testování cestujících z Číny nyní musí upravit nařízení o vstupu do země.

Dvěma roky a devíti měsíci vězení dnes potrestal soud ve Weinheimu v německé spolkové zemi Bádensko-Württembersko lékařku, která vystavila 4247 falešných potvrzení zbavujících lidi povinnosti používat respirátor. Informovala o tom agentura DPA. Rozsudek není pravomocný.

Turistická sezona v Chorvatsku v loňském roce jen těsně zaostala za předcovidovým rekordem. Počet hostů se proti roku 2021 zvýšil více než o třetinu a dosáhl téměř 19 milionů, počet noclehů pak vzrostl o čtvrtinu na 105 milionů. Podle agentury HINA to vyplývá z předběžných výsledků, které dnes zveřejnilo ministerstvo cestovního ruchu. Čechů přijelo do země přes 890.000, což je mezi zahraničními hosty řadí na šesté místo.

V rekordním roce 2019, který byl posledním před vypuknutím pandemie covidu-19, navštívilo Chorvatsko 21 milionů turistů. 

Německý ministr zdravotnictví Karl Lauterbach čelí rostoucímu tlaku, aby ustoupil od zbývajících povinných opatření proti covidu-19. Nově chce s karanténními nařízeními včetně povinného nošení roušek v hromadné dopravě skoncovat ministr financí a šéf liberálních svobodných demokratů (FDP) Christian Lindner.

„Je čas zrušit všechna proticovidová opatření,“ řekl Lindner deníku Bild. Spolková vláda by podle Lindnera měla při nejbližší příležitosti odvolat povinné respirátory v dálkové dopravě. „Roušky může každý nosit dobrovolně,“ poznamenal.

Pandemie nemoci covid-19 skončila, šíření koronaviru během letošní zimy je endemické. V rozhovoru zveřejněném v dnešním vydání deníku Tagesspiegel to řekl přední německý virolog Christian Drosten, který byl jednou z hlavních tváří německého boje s covidem. Zvratem by podle Drostena mohla být nová mutace koronaviru, což ale v současné situaci nepředpokládá.

Po Bavorsku a Sasku-Anhaltsku se rozhodlo zrušit povinné nošení roušek v regionální a městské dopravě také Šlesvicko-Holštýnsko, karanténní opatření v tomto severoněmeckém regionu přestane platit ke konci roku. Dnes to oznámil šlesvicko-holštýnský premiér Daniel Günther, který rozhodnutí označil za další krok k normálnímu životu.

V Bavorsku a Sasku-Anhaltsku již cestující v regionálních spojích roušky nosit nemusí, v dálkové dopravě jsou ale nadále vyžadovány. Stejně tomu bude i ve Šlesvicku-Holštýnsku, neboť o dálkové dopravě nerozhodují regiony, ale spolková vláda.

„Šlesvicko-Holštýnsko ke konci roku skončí s povinnými rouškami v autobusech a ve vlacích. Země chce krok za krokem pokračovat v cestě k normálnímu životu,“ řekl Günther. Ten dnes o karanténních opatřeních jednal se zemskou ministryní zdravotnictví Kerstin von der Deckenovou.

Sociálnědemokratický spolkový kancléř Olaf Scholz (SPD) stojí v čele Německa přesně jeden rok, během kterého se musel potýkat nejen s dopady pokračující pandemie nemoci covid-19, ale především s ruskou invazí na Ukrajinu a jejími následky zejména na energetickou bezpečnost. V reakci na ruskou agresi učinil Scholz spolu s koaličními Zelenými a liberálními svobodnými (FDP) řadu zásadních rozhodnutí, jako byly zastavení projektu již hotového německo-ruského plynovodu Nord Stream 2, zahájení dodávek zbraní na Ukrajinu, vyčlenění velkých investic na zbrojení nebo prodloužení chodu jaderných elektráren.

Stejnou cestou jako Bavorsko se dnes vydala i sasko-anhaltská vláda premiéra Reinera Haseloffa. Posledním dnem, kdy cestující v regionální dopravě budou muset mít roušku, bude středa, od čtvrtka už bude nošení dobrovolné. Podle Holetscheka lze podobný krok očekávat také od Šlesvicka-Holštýnska, které rozvolnění původně navrhlo.