Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Česká republika posílá pomoc na boj s koronavirem do Makedonie. Země požádala o pomoc ve středu odpoledne, oznámili hasiči na svém twitterovém účtu.

„Severní Makedonie před chvílí přijala nabídku humanitární pomoci, kterou jsme vložili dnes v 17 hodin do systému EERC-CECIS. Pracujeme na tom, aby zásilka roušek, respirátorů a ochranných obleků, které ČR jako jedna ze zemí nabídla, mohla co nejdříve vyrazit.“

Starosta Náchoda Jan Birke (ČSSD) hledá posily do místní nemocnice. Personál tu chybí, pacientů nakažených covidem-19 naopak přibývá.

Birke se proto obrátil na veřejnost s žádostí o pomoc. „Potřebujeme dát dohromady akceschopnou partu deseti, dvaceti chlapů, kteří mohou a chtějí pomoci. Říkám to s veškerou pokorou ke svému zdravotnímu stavu, byť bych moc rád pomáhal přímo na covidovém oddělení, ale nejen že by to byl hazard, ale především nezodpovědnost,“ napsal ve výzvě Birke.

Reakce na sebe nenechaly dlouho čekat a posily se přihlásily.

Kdo všechno patří v Česku mezi prioritní skupiny?

1A - 838 237 osob

Prioritní skupina 1B - celkem 3,728 milionu osob

Zdroj: ministerstvo zdravotnictví (materiál pro jednání vlády)

Bývalý prezident Václav Klaus vzkázal svému nástupci Miloši Zemanovi, že se očkovat nenechá. „Mám svou hlavu,“ řekl Klaus ve vysílání CNN Prima News. 

K očkování přitom vyzval Václava Klause v nedělním pořadu S prezidentem v Lánech pro Blesk Zprávy Miloš Zeman.

„Já bych opravdu řekl, že moje míra averze k riziku je prostě taková, že opravdu obavu necítím,“ dodal bývalý prezident Klaus, podle kterého je také pro běžného člověka nebezpečnější jízda po dálnici než riziko nakažení se covidem.

„Jsem přesvědčen, že rizikovější je pro člověka jet po opravované dálnici Praha - Brno rychlostí 130 km v hodině, než jaké riziko představuje covid-19,“ je přesvědčený Klaus. Domnívá se, že on sám bez roušky pro své okolí nepředstavuje žádné riziko. „To bych musel já být nakažený,“ dodal.

Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) vyloučil, že by v Česku byli kvůli počtu nemocných s covidem-19 lékaři nuceni vybírat, kterému pacientovi poskytnou přístroj či službu a kterému nikoliv. Pokud jsou někde plně zaplněná lůžka, měli by lékaři zajistit převoz do jiného kraje. Pomoc z Německa podle něj není etické a korektní aktuálně využít, protože má víc vytížené jednotky intenzivní péče než Česko.

Blatný se „důrazně ohradil“ proti informacím, že by někde lékaři museli vybírat pacienty, kterým nepomohou na úkor ostatních. „Není pravda, že by v této republice museli lékaři selektovat, a říkám to se vší vážností,“ řekl ministr. Doplnil, že by ocenil, kdyby se podobné nepravdivé informace dál nešířily.

V Česku je podle něj volná pětina lůžkové kapacity. „Ten, kdo by nezajistil převoz do jiného kraje, udělal by něco, co rozhodně nemá dělat,“ uvedl Blatný. Nemá ale informaci o tom, že by se tak dělo. „Kdybych zjistil, že v ČR někdo neposkytuje lékařskou péči osobám, které ji potřebují, musel bych velice rychle a zásadně konat,“ dodal.

Vláda projedná žádost o prodloužení nouzového stavu v pondělí. Šéf resortu zdravotnictví Jan Blatný na dotaz Blesk Zpráv řekl, že nepředpokládá rozvolnění opatření ani po 22. lednu, kdy současný nouzový stav má skončit. 

„Jak je asi každému jasné, tak současná situace nepředpokládá, že by se mohlo dne 22. nebo 23. ledna přejít do nižšího stavu, neřkuli do stavu, který je možný bez nouzového stavu. To znamená, že budu navrhovat vládě požádat Poslaneckou sněmovnu o prodloužení nouzového stavu,“ řekl Blatný na tiskové konferenci na dotaz Blesk Zpráv. 

Ministr zdravotnictví Jan Blatný kritizoval pražskou Nemocnici Na Bulovce, která spustila provizorní rezervační systém na očkování proti covidu-19. Lidé se kvůli přihlášení do systému ještě před spuštěním centrálního registru tísnili v jedné úzké chodbě. 

„Je to možná jedna z věcí, která svědčí o tom, že není vhodné provozovat nějaké improvizované rezervační systémy,“ reagoval ministr na dotaz Blesk Zpráv.

Norsko zavede povinné testy na covid-19 při vstupu na své území. Za neuposlechnutí nařízení bude hrozit pokuta ve výši 20.000 norských korun (kolem 50.000 korun českých). Lidé se kromě toho mají po příjezdu hlásit u místních úřadů a většina musí do sedmidenní karantény, informovala dnes agentura AFP.

„Nyní, když vidíme, jak se zvyšuje nebezpečí importovaného viru, zavádíme nová opatření,“ oznámila norská ministryně spravedlnosti Monica Mälandová na dnešním tiskovém brífinku. „Jakmile bude zvýšena kapacita trasování, je naším cílem zavést povinný test na hranicích,“ dodala ministryně. Neupřesnila však, kdy vstoupí opatření v účinnost.

Pokud se ukáže, že ve Státním zdravotním ústavu naočkovali mimo pořadí zaměstnance i jejich rodinné příslušníky, je ministr zdravotnictví Jan Blatný připravený odvolat jeho ředitele Pavla Březovského. Nejdříve si ho chce pozvat na osobní schůzku a nechat si vše vysvětlit. Schůzka by měla být zítra nebo pozítří. 

„Ředitel instituce je jednoznačně odpovědný za to, co se v jeho instituci děje,“ řekl Blatný na dotaz novinářů po jednání vlády.

„Budu chtít jeho podání vysvětlení a podle toho budu jednat. Nebudu tolerovat, kdyby byly pravdivé informace, o kterých jste informovali a podali svědectví,“ dodal ministr.

Británie hlásí rekordních 1564 nově zemřelých s covidem-19, bilance však zahrnuje i některé starší případy. Celkem už země eviduje 84 767 úmrtí.

Online dotazník dokáže spočítat, jaké má člověk s nemocí covid-19 riziko, že skončí v nemocnici, nebo že nemoci podlehne. Dotazník vychází z dat o šesti milionech nakažených lidí ve Velké Británii, data analyzovali vědci z oxfordské univerzity. ČTK o tom dnes informovali zástupci firmy Cogvio Medicali, která pod názvem QCovid připravila českou verzi dotazníku. Podle autorů českého překladu by dotazník mohl pomoci i při určování priorit pro očkování běžné populace.

Do dotazníku lidé uvedou svůj věk, pohlaví, výšku, hmotnost, kraj, kde žijí, a také, zda žijí například v domově pro seniory. Poté zaškrtnou, zda trpí některou z nemocí, které dotazník uvádí. Mezi faktory, které zvyšují riziko hospitalizace s nemocí covid-19, se obvykle uvádí mimo jiné obezita a s ní spojená onemocnění, cukrovka, vysoký krevní tlak či věk nad 65 let.

Podle autorů českého překladu z dotazníků vyplývá, že například lidé s cukrovkou prvního typu mají čtyřikrát vyšší riziko hospitalizace a diabetici s cukrovkou druhého typu dokonce šestkrát vyšší riziko oproti lidem bez cukrovky. Ještě vyšší riziko, a to devětkrát, mají lidé po transplantaci ledvin a onkologicky nemocní, u nich je riziko dokonce sedmnáctkrát vyšší.

Jordánsko dnes začalo očkovat proti covidu-19. Cílem vakcinační kampaně je v nadcházejících měsících naočkovat asi čtvrtinu ze zhruba deseti milionů obyvatel. Zájem o očkování je v tuto chvíli nicméně nižší, než se očekávalo. Informovala o tom agentura Reuters.

Úřady doufají, že se v příštích měsících podaří naočkovat 20 až 25 procent populace. Dosud se však k bezplatné vakcinaci zaregistrovalo jen 200.000 obyvatel, což je méně, než se očekávalo. Registrační systém byl spuštěn 24. prosince.

Soud v jihokorejském Soulu dnes osvobodil vůdce náboženské skupiny Sinčchondži, jejíž setkání výrazně přispěla k šíření nákazy koronavirem v zemi. Podle soudu vůdce skupiny, která je považována za sektu, neporušil protiepidemická nařízení, když odmítl uvést všechna jména členů, uvedly dnes světové agentury. Státní zástupkyně se proti rozsudku může odvolat.

„Mnoho lidí se nakazilo, ale to nebylo naším úmyslem. Hodně jsme se snažili, ale nebyli jsme schopni tomu zabránit,“ uvedl I Man-hi, který se za šíření nákazy omluvil. Skupina je známá tím, že při svých náboženských setkání nabádá své příslušníky, aby byli v co nejužším kontaktu, uvedla britská stanice BBC.

Indonésie dnes spustila jednu z největších očkovacích kampaní proti covidu-19 na světě. Vakcínu čínské společnosti Sinovac jako první v zemi obdržel prezident Joko Widodo. Někteří lékaři však o očkovací látce čínského výrobce pochybují, píše agentura Reuters.

Cílem kampaně je postupně naočkovat 181,5 milionu z celkového počtu 267 milionů obyvatel, přičemž prvním z nich bude podávána látka čínské společnosti nazvaná CoronaVac. Vakcínu indonéský úřad pro kontrolu potravin a léčiv schválil pro nouzové použití v pondělí.

Švýcarsko prodlouží omezení kvůli covidu-19 včetně uzavření restaurací a rekreačních, sportovních a kulturních zařízení o dalších pět týdnů, tedy do konce února. Kromě toho musí v alpské zemi od pondělí zavřít obchody, které neprodávají zboží denní potřeby. Ze současných deseti na pět, včetně dětí, se má snížit nejvyšší povolený počet účastníků soukromých setkání. Zaměstnavatelé musí od pondělí nařídit zaměstnancům práci z domova tam, kde je to možné.

Švýcarsko už v polovině prosince přešlo na jednoměsíční „lockdown light“, mírnou uzavírku, zahrnující uzavření restaurací a sportovních a rekreačních center. Kromě toho byli občané vyzváni, aby zůstávali doma.

Důvodem pro nová opatření je šíření nových mnohem nakažlivějších mutací koronaviru, uvedl dnes v Bernu švýcarský prezident Guy Parmelin. Uzavření provozů se netýká poskytovatelů služeb, jako jsou kadeřníci, opraváři, květinářství nebo hobbymarkety. Otevřené zůstanou také školy a lyžařská střediska.

„Toto neštěstí někdy vede i ke vzteku, to je lidské. Ale my teď musíme zachovat chladnou hlavu,“ řekl Parmelin.

Ministerstvo financí poskytne krajům z rezervy na řešení mimořádných situací 140 milionů korun. Peníze jsou určeny především na výdej související s připravovaným očkováním obyvatel proti nemoci covid-19. Každý z krajů by tak měl dostat deset milionů korun. Vyplývá to z dohody ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) a předsedy Asociace krajů a jihočeského hejtmana Martina Kuby (ODS). V tiskové zprávě o tom dnes informovalo MF.

Premiér Andrej Babiš (ANO) dnes řekl, že v Česku bylo podle odhadů zatím proti covidu-19 naočkováno 70.000 až 75.000 osob. Oficiálně nahlášeno z očkovacích center bylo 61.474 lidí. Očkovací látky od firmy Pfizer, která se do Česka dodává od 26. prosince, dorazilo přes 169.000 dávek, z nich 71.000 toto úterý. Skupinu s nejvyšší prioritou, kde jsou kromě zdravotníků také lidé nad 80 let, tvoří podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) 700.000 lidí. Až bude dost vakcíny, mělo by se podle něj očkovat až 100.000 lidí denně. Nyní Česko ve srovnání na 100.000 obyvatel očkuje méně než Německo (0,57) a Polsko (0,50) a více než Slovensko (0,36) a Rakousko (0,06).

Vzhledem k vysokým přírůstkům nakažených koronavirem se Británie brzy chystá očkovat 24 hodin denně. V parlamentu to dnes sdělil premiér Boris Johnson, podle něhož začne nonstop provoz očkovacích center, „jak nejrychleji to bude možné“. Intenzivnější vakcinační kampaň podle něj nyní brzdí nedostatek vakcín.

Británie patří k evropským zemím, které pandemie covidu-19 postihla nejvíce. Počet hospitalizací je momentálně vyšší než v době vrcholu jarní vlny epidemie. V některých částech země stojí nemocnice před kolapsem. Příčinou je také rozmach nové mutace koronaviru, která se podle odborníků šíří značně rychleji než původní varianta.

Počet nově infikovaných na 100.000 obyvatel za posledních sedm dní je v zemi na hodnotě bezmála 600. V Londýně je to ale více než 1000, připomíná agentura DPA. Jen v hlavním městě dnes počet zemřelých s covidem-19 překonal hranici 10.000.

Očkovacím centrům na Slovensku bude hrozit pokuta do 10.000 eur (262.000 korun), pokud při očkování lidí proti covidu-19 upřednostní zájemce mimo pořadí. Vyplývá to z návrhu příslušného zákona, který dnes schválila vláda. Pokuty hodlá země zavést poté, co kritiku politiků i veřejnosti vyvolalo přednostní očkování bývalé profesionální tenistky Dominiky Cibulkové.

„Postup při národní strategii očkování musejí nemocnice respektovat. Pokud se zjistí, že nemocnice tento postup nedodržela, lze jí udělit pokutu,“ řekl ministr zdravotnictví Marek Krajčí. Dodal ovšem, že samotná kontrola toho, zda někdo při očkování nepředbíhal, bude velmi náročná.

Očkování proti covidu-19 začalo na Slovensku na konci prosince. V první vlně by měli vakcínu dostat zejména zdravotníci, podle údajů z pondělí bylo v pětimilionové zemi očkováno téměř 32.000 obyvatel. Mezi nimi jsou i někteří politici včetně prezidentky Zuzany Čaputové, která označila vakcínu za jedinou cestu, jak vrátit život do normálních kolejí.

Národní plán obnovy chce ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) předložit vládě ke schválení na konci února, od poloviny roku by se podle něj mohly začít čerpat finance. Připraveno je 182 miliard korun. Havlíček to dnes řekl v diskusním pořadu Národního centra průmyslu 4.0 Barometr českého průmyslu.

Národní plán obnovy bude podkladem pro to, aby Česká republika mohla získat zdroje z nového fondu Evropské unie na pomoc ekonomikám zasaženým koronavirovou krizí.

Návrh plánu obnovy připravený českou stranou bude podle Havlíčka na konci ledna finálně dojednán s Evropskou komisí. Vyjednávací tým s komisí dvakrát týdně řeší podrobnosti materiálu, uvedl dále. Plán je podle něj detailně probírán s desítkami odborných svazů a asociací. Například se Svazem průmyslu a dopravy jednání bude zhruba na týdenní bázi, dodal.

Plán je rozdělen do několika oblastí, které by z něj měly být financovány. Velká část je určena na digitalizace, další peníze půjdou na fixní infrastrukturu, vědu, výzkum, inovace či vzdělávání. Podporu by měla získat i zdravotní prevence. „Diskutujeme o náležitostech typu dekarbonizace, typu přechodu tepláren na plyn,“ řekl dále Havlíček.

Rakousko od půlnoci uzavře 45 menších hraničních přechodů s Českem a Slovenskem. S odvoláním na nařízení ministerstva vnitra o tom dnes informovala agentura APA. Opatření se dotkne například hraničních přechodů ve Smrčné u Nové Bystřice, v Čížově u Znojma či tří menších přechodů v Českých Velenicích. Už v sobotu Rakousko kvůli vysokému počtu nakažených koronavirem obnovilo na hranicích s Českem a Slovenskem kontroly.

Uzavření přechodů vstoupí podle ministerstva v platnost o půlnoci z dneška na čtvrtek. Cílem je zajistit „zachování veřejného klidu, pořádku a bezpečnosti“. Uzavření menších přechodů už minulý týden avizoval ministr vnitra Karl Nehammer.

Na hranici s Českem se opatření týká 42 přechodů. Otevřeno zůstává 17 velkých přechodů včetně těch v Slavonicích, Mikulově, Hatích či Dolním Dvořišti.

Záložní nemocnice začnou sloužit pro pacienty s nemocí covid-19, jen kdyby se kapacita lůžek v nemocnicích v zemi blížila vyčerpání. Zatím je volná asi z 20 procent a vypadá to, že se křivka nákazy v populaci stáčí dolů, řekl dnes novinářům ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Podle něj čeká nemocnice výrazná zátěž další týden, pak by mohla čísla klesat i tam. Blatný to řekl při návštěvě záložní nemocnice na výstavišti v Brně, jež funguje jako velkokapacitní očkovací centrum.

Záložní nemocnice je kromě Brna i v Praze na Výstavišti. „Tyto záložní nemocnice nechceme ukončovat. Jejich aktivace je dána volnou kapacitou standardních a JIP lůžek v České republice. Je stále na 20 procentech, i když je pravda, že je to nerovnoměrně rozmístěné,“ uvedl Blatný. Zmínil problémy v chebské nemocnici, jež převezla některé pacienty do jiných krajů kvůli chybějícím kapacitám.

Křivka nákazy se podle Blatného možná otáčí. „Výraznou zátěž nemocnic můžeme předpokládat dalších sedm až deset dní a pak by to mohlo klesat i tam. Tím pádem se snižuje i pravděpodobnost aktivace záložních nemocnic,“ odhadl Blatný. To podle něj neznamená, že nemocnice nebudou dál vytížené, podle ministra je třeba jim ulehčit.

Množství výjezdů pražských záchranářů za 24 hodin se nyní pohybuje mezi 340 a 350, což odpovídá situací před pandemií koronaviru. S onemocněním covid-19 souvisí zhruba pětina výjezdů. V rozhovoru s ČTK to dnes řekl ředitel záchranné služby Petr Kolouch. Záchranáři se podle něj nyní na základě dohody s nemocnicemi očkují a s dezinfekcí sanitek pomáhá armáda. V případě potřeby mohou pracovat i zaměstnanci v karanténě, kterých je nyní kolem dvaceti.

Dánský parlament omezí práci kvůli šíření koronaviru. Přeruší mimo jiné debatu o několika zákonech, informovala dnes agentura DPA. V Dánsku platí prozatím do 17. ledna řada přísných opatření zaměřených proti šíření viru SARS-CoV-2. Premiérka Mette Frederiksenová ale dnes avizovala, že restrikce budou určitě prodlouženy.

V lednu se měl dánský parlament podle původního plánu zabývat 28 návrhy zákonů. Čtení dvanácti z nich bude ale kvůli epidemické situaci v zemi odloženo. Projednávat tak poslanci budou především ty, které souvisí s koronavirovou krizí.

Dánsko minulý týden zpřísnilo pravidla pro boj s koronavirem platná od konce minulého roku. Zavřené jsou všechny obchody vyjma těch s nezbytným zbožím a také kadeřnictví, restaurace či kulturní a sportovní zařízení. Scházet se smí maximálně pět lidí.

Dánsko, které má zhruba 5,8 milionu obyvatel, zaznamenalo od počátku epidemie více než 184.000 případů nákazy koronavirem. S covidem-19 zemřelo 1624 infikovaných.

Německo se koronaviru nezbaví, dokud se nákaza bude šířit z České republiky, která patří k nejpostiženějším na světě. V dnešním komentáři nazvaném Nebezpečný soused: Musíme konečně mluvit o Česku to na svém webu píše deník Die Welt. Podle listu musí najít premiéři pohraničních spolkových zemí Sasko a Bavorsko a také nedaleko hranic ležícího Durynska více odvahy, aby se situace v Německu opět dostala pod kontrolu.

Zatímco v říjnu podle Die Welt ještě koronavirus v Sasku tak silný nebyl, v Česku už pandemie zuřila naplno s hodnotami 600 či 700 nových případů na 100.000 obyvatel za sedm dní. „To je hodnota, kterou Německo hlásí jen z několika míst. Je to ztráta kontroly, která do dneška nemá v Evropě obdoby,“ píše list o dění v Česku. „I tak přijíždí přes hranice pravidelně 9000 Čechů, aby na saské straně pracovali. V Bad Schandau jsou všude - v hotelech, restauracích, obchodech,“ připomíná tehdejší situaci.

Ministr zdravotnictví Jan Blatný vyloučil, že by rezervační systém na očkování předával data komerční sféře. Dodržujeme veškterá ustanovení k ochraně dat, řekl.