Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Specializovaný laser na podpůrnou léčbu postcovidové pneumonie využívá nyní Kroměřížská nemocnice na oddělení fyzioterapie. Pacientům tam pomáhá s bolestmi kloubů a šlach chronického či poúrazového charakteru. V tiskové zprávě to dnes uvedla mluvčí nemocnice Veronika Slaměnová.

 Dolní komora francouzského parlamentu v noci na dnešek schválila návrh covidového zákona. Opozici se ale podařilo zablokovat některé jeho klíčové části, například možnost obnovit povinnost prokázat se covidovým pasem na hranicích. Strany podporující prezidenta Emmanuela Macrona tak dnes v noci okusily boj, který je v tomto volebním období čeká o každý spornější zákon, konstatují shodně francouzská média.

Macronova centristická koalice Spolu získala v červnových volbách do Národního shromáždění 245 křesel. V 577členné dolní komoře parlamentu tak má sice nejsilnější zastoupení, ale přišla o většinu. K prosazení zákonů potřebuje podporu dalších stran. Možnost dlouhodobé koalice všichni potenciální partneři odmítli. Strany ale již dříve uvedly, že jsou připraveny podporovat jednotlivé zákony, které se shodují s jejich prioritami.

Respirátory ve veřejné dopravě a uzavřených prostorech mají podle molekulárního genetika Jana Pačesa z Akademie věd ČR velký přínos. Mohly by snížit aktuální počty nakažených covidem-19. Uvedl to v rozhovoru, který ČTK poskytla Akademie věd ČR. Ministerstvo zdravotnictví žádná protiepidemická nařízení neplánuje. Náměstek Josef Pavlovic (Piráti) na začátku července řekl, že nošení roušek či respirátorů je doporučené v místech, kde je větší koncentrace lidí, zejména ve zdravotnických zařízeních. Kdo se necítí zdráv, neměl by mezi lidi chodit.

Znovu se k povinným respirátorům vrátili například v Německu. „Respirátory jsou taková nejjednodušší věc. V uzavřených prostorách nebo veřejné dopravě to není tak dramatické omezení. A určitě by to snížilo celkově počet nakažených lidí,“ uvedl Pačes.

V Jihomoravském kraji byl loni třetí nejčastější příčinou úmrtí covid, zemřelo na něj téměř 2900 lidí. V tiskové zprávě to dnes uvedl Karel Adam z Krajské správy Českého statistického úřadu v Brně. V kraji loni zemřelo 15.246 lidí, nejčastější příčinou byly oběhové nemoci. Následovaly nádory, které připravily o život pětinu zemřelých.

Mezi oběhové nemoci patří například chronická ischemická choroba srdeční, infarkt myokardu nebo mozková příhoda. „Na nemoci oběhové soustavy zemřelo 5403 osob, což je 35,4 procenta. Druhou nejčastější příčinou byly novotvary, zemřelo na ně 3045 osob, to je pětina celku,“ uvedl Adam. Mezi novotvary patří právě rakovinné nádory.

Na Slovensku za poslední týden stoupl počet odhalených případů koronavirové infekce o více než polovinu, počet hospitalizovaných pacientů s covidem-19 v zemi se ale v porovnání s přelomem června a července výrazněji nezměnil. Vyplývá to z údajů národního centra zdravotnických informací. Šíření infekce zrychlilo také v Česku.

Za uplynulých sedm dní laboratoře na pětimilionovém Slovensku odhalily 4485 nových případů nákazy, o týden dříve přibylo téměř 3000 infikovaných. Počty nově nakažených na Slovensku po předchozím poklesu začaly znovu stoupat v červnu a přírůstky infekcí dosáhly nejvyšších hodnot od konce letošního dubna.

Další vlna koronaviru závažností srovnatelná s těmi, které Česko zažilo v minulosti, zřejmě nehrozí. Řekl to ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR Jan Konvalinka v rozhovoru s ČTK. Je však podle něj chyba, že ohrožené skupiny lidí už nyní nedostávají čtvrtou dávku očkování proti covidu-19. Je také třeba, aby byl v Česku pro pacienty k dispozici lék paxlovid, míní. Ministerstvo zdravotnictví očekává výraznější zesílení epidemie na podzim, nynější nezvyklý letní nárůst podle úřadu bude gradovat koncem července.

Dobré ráno, v úterý přibylo v Česku opět téměř 2000 nových případů koronaviru, testy potvrdily 1980 případů. Počet hospitalizací vzrostl na 364, incidence je nejvyšší od začátku května.