Miss EU: Krásná Eva, Babišova blondýna i sexy ex Berlusconiho. Přibude žen v Bruselu?

Od čtvrtka 25. dubna (v 15:00) startuje na Blesk.cz série rozhovorů s lídry stran a hnutí před Evropskými volbami - celkem půjde o sedm dílů pořadu Epicentrum, ve dvou budou hrát prim ženy. Dita Charanzová (43) vede do eurovoleb Babišovo hnutí ANO, Kateřina Konečná (38) pak KSČM.

Zatímco Charanzová přijde na řadu již v úterý 30. dubna, Konečná o něco později - v úterý 14. května. A to dle preferencí, které stranám přisoudil exkluzivní průzkum Phoenix research. Jde tak o dvě české lídryně oproti pěti mužským lídrům, což názorně dokládá i to, jaký je dnes zhruba poměr žen a mužů v samotném Evropském parlamentu, kde žen sice přibývá, ale nikoli závratnou rychlostí. I když by si mnozí přáli opak.

„Přál bych nám více žen a ideálně by to bylo zajímavé v opačném poměru. Ale zjistili bychom, že politika se stejně nezměnila. Často jsou v té politice Amazonky, protože je to mužské a konfliktní prostředí. Navíc tento evropský rozměr je pro ženy ještě náročnější tím, že to fakticky znamená často i dlouhodobější odloučení od rodiny, nárok cestování, složitého byrokratického prostředí, různých kultur. I styl práce je de facto nekonečný, protože každá kultura pracuje v jinou dobu, v jiný čas. A to ženám moc nenahrává. Ač všichni očekávali, že evropská politika jak v Česku, tak i v EU posílí ženský segment, tak ono se tak úplně neděje,“ řekl Blesk Zprávám politolog Jan Kubáček z Phoenix research.

Sedm eurolídrů čeká „grilování“ v Blesku. Komu dopřejete plat přes 220 tisíc?

„Je to opravdu často výběr mezi ženskou rolí, realizací s rodinou a nebo touto politickou misí, což je opravdu často pro vlky samotáře,“ upozorňuje dále k počtu žen v Bruselu a Štrasburku politolog Kubáček.

Evropský parlament letos v únoru zveřejnil i aktuální čísla, kdy v současném plénu jsou ženy zastoupeny 36,4 procenty členů EP. A oproti předchozímu období toto číslo vzrostlo spíše symbolicky (35,5 procent).

Aktuální statistiky k počtu žen v Evropském parlamentu | Infografika europarl.europa.eu

V Česku se mluví o větším zastoupení žen i poté, co byla na Slovensku prezidentkou zvolena Zuzana Čaputová. Zatímco v případě hlavy státu jde o do značné míry reprezentativní post, v případě europoslankyň dle Kubáčka platí, že řada žen v Bruselu je tvrdší než muži.

„Tyto ženy jsou často mnohem řevnivější než muži a houževnatější v konfliktu, protože se tam dostávají ženy, které jsou opravdu tvrdší, zvyklé pro to, aby postoupily, hodně bojovat a tento styl práce v nich zůstává. Ale přál bych nám to, aby to bylo třeba 80 na 20 ve prospěch žen, aby si mnozí konečně ověřili, zda to, že ženy jsou v politice, dělá tu politiku lepší,“ dodal pro Blesk Zprávy Kubáček.

„Je fakt, že v Evropském parlamentu prostě působíte ve společenství, kde máte 751 poslanců, takže pokud tam chcete něco vybojovat, tak musíte mít ostřejší lokty,“ říká k tomu pro Blesk Zprávy europoslankyně Charanzová. A dodává: „Ze své zkušenosti mámy, která má dvě malé děti, vím, že politika není pro každého. Vyžaduje to, aby se člověk 24 hodin denně věnoval své práci, není to práce, kdy od - do a padla. Chápu, že ne všechny ženy se do politiky ženou, ale myslím si, že je důležité, abychom ženy v politice měli.“

Aktuální statistiky k počtu žen v Evropském parlamentu | Infografika europarl.europa.eu

Něžnější pohlaví je zastoupeno v Evropském parlamentu v současnosti řadou výraznějších političek - ať už názory, nebo třeba i vzhledem. V končícím období tam tak zasedla řada politických matadorek, ale také řada žen, které by bez okolků mohly soutěžit o titul Miss Brusel. V mnoha žebříčcích a internetových přehledech pohledných političek se objevuje Řekyně Eva Kaili (40).

Řecká europoslankyně Eva Kaili | Profimedia.cz

Kaili je členkou PASOK (Panhelénské socialistické hnutí), řeckého hnutí, kterému šéfuje taktéž žena - Fofi Gennimata a kterou založil někdejší známý řecký premiér Andreas Papandreu. Řecká europoslankyně je vystudovanou inženýrkou architektury, která se však vydala i na postgraduální studia politické ekonomie. A později do světa médií - je totiž rovněž někdejší televizní moderátorkou.

Řecká europoslankyně Eva Kaili | Facebook E. Kaili

Ve světě médií a posléze v oblasti komunikace působila v minulosti i maltská europoslankyně a absolventka práv a evropských studií na univerzitě v La Valletě Miriam Dalli, členka maltských labouristů. Mezi lety 2005 a 2009 působila v One TV a One Radio jako první maltská televizní editorka zpráv, než se přesunula na tiskový odbor ministerstva energetiky.

Maltská europoslankyně Miriam Dalli | Facebook M. Dalli

Početný zástup pohledných žen mají v europarlamentu i Italky. Barbara Matera (37) je přitom označována za jednu z bývalých přítelkyň italského expremiéra a někdejšího mediálního magnáta Silvia Berlusconiho. Dnes aktivní politička byla v minulosti herečkou a televizní hlasatelkou.

V roce 2000 se účastnila soutěže Miss Italia, v roce 2003 pak našla pracovní uplatnění v televizi RAI. Dnes je europoslankyní za Berlusconiho stranu Vzhůru Itálie (Forza Italia). 

Italská europoslankyně a někdejší přítelkyně Silvia Berlusconiho Barbara Matera | Profimedia.cz

S pohlednými ženami do boje vyráží však i italské populistické Hnutí pěti hvězd, které před nadcházejícími eurovolbami „servíruje“ voličům hned pět hlavních kandidátek. Za toto hnutí je v Evropském parlamentu i milánská rodačka Eleonora Evi (35). 

Italská europoslankyně Eleonora Evi | Facebook E. Evi

Hnutí pěti hvězd pak do europarlamentu vyslalo i další mladou političku - Lauru Ferraru (35) - advokátku pro změnu z Neapole.

Italská europoslankyně Laura Ferrara | Facebook L. Ferrara

Česká europoslankyně Charanzová říká, že za 5 let v europarlamentu si získala i řadu kamarádek. Blízko prý má třeba k eurokomisařce pro digitální ekonomiku, kterou je Bulharka Mariya Gabriel (39). V europarlamentu působila v letech 2009 až 2017. V druhé části svého působení v europarlamentu byla místopředsedkyní velké unijní frakce EPP.

Eurokomisařka Mariya Gabriel | Profimedia.cz

Její krajankou v Evropském parlamentu je mj. Eva Maydell (33), rozená Paunová. Na rozdíl od Gabrielové, která studovala v Bordeaux, má diplom z římské univerzity Johna Cabota, kde vystudovala mezinárodní vztahy a obchodní administrativu. V roce 2014 se stala jedním ze 17 europoslanců z Bulharska a nejmladší členkou skupiny ELS (Evropská lidová strana)

Bulharská europoslankyně Eva Maydell | Facebook E. Maydell

Že jsou ženy, které se do europarlamentu probojují, mnohdy tvrdými „Amazonkami“, to dokazuje Němka Ska Keller (37), celým jménem Franziska Keller. Nejen proto, že má na paži i lýtku vytetované draky.

Ska Keller vystudovala Svobodnou univerzitu v Berlíně - islámská studia, turkologii a judaistiku, a tak není divu, že je výraznou zastánkyní pomoci uprchlíkům. Platí za výraznou německou aktivistku, která v EP reprezentuje Stranu zelených.

Německá europoslankyně Ska Keller | Facebook S. Keller

Němečtí zelení pak do europarlamentu vyslali další aktivní europoslankyni Terry Reintke (31), někdejší mluvčí mladých Zelených.

Německá europoslankyně Terry Reintke | Twitter T. Reintke

V Evropském parlamentu v současné době působí i další Češky - Olga Sehnalová (50, ČSSD) a Michaela Šojdrová (55, KDU-ČSL). Ani ony nechybí na současných kandidátkách před volbami, které se uskuteční již 24. a 25. května. Na kandidátce ANO je dvojkou europoslankyně Markéta Dlabajová (42), čtyřkou pak poslankyně a šéfka sněmovního sociálního výboru Radka Maxová (50).

Politolog Kubáček se však pozastavuje i nad jiným vysvětlením, proč může chybět větší množství žen na čelech kandidátek. „Nominace jsou v režii domovských stran a tím, že jsou samy často mužné, s převahou mužů, tak mají často tendenci muži vybírat zase muže. Ani toto ženám příliš nenahrává, protože nemají zastání, je pro ně těžké dostat se k sítu, výběru. Buď jde o shodu náhod, kdy vše vzniká na zelené louce, což je případ paní Charanzové i Dlabajové, kdy si kandidátku dělal pan Telička, nebo to musí být žena, která se tématu věnuje dlouho, systematicky si ho vydupává, obchází, věnuje se mu a pak je to možná poněkud kuriózně v případě stran komunistické nebo lidové, ač jsou obě dvě vlastně velice konzervativní, ale ty ženy si to tam dokáží lidově řečeno vyboxovat,“ dodal pro Blesk Zprávy Kubáček.

Téma žen na kandidátkách je přitom značně živé. Proč jsou bez ženy na prvních šesti „volitelných“ pozicích, na to reagovali zástupci eurovolební koalice STAN a TOP 09 při představování své kandidátky. „My jsme skutečně vyzvali a žádali ženy, aby kandidovaly. Možná vás to překvapí, dokonce jsme je museli uměle do té první desítky, nechci říct násilím ′rvát′, ale ženy nechtěly kandidovat na volitelných pozicích. Toto je reálný fakt,“ vysvětloval europoslanec Stanislav Polčák (STAN).

„Ženy, kroužkujte ženy,“ vstoupila do vysvětlení podporovatelka této koalice a herečka Eva Holubová zatímco první dáma TOP 09 Markéta Pekarová Adamová dodávala: „Všechna místa jsou volitelná, protože se dá kroužkovat a pokud chce žena upřednostnit ženu, nebo muž upřednostnit ženu, tak jí ten kroužek dát.“ A Jiří Pospíšil (TOP 09) připomněl, že za koalici kandiduje i Kateřina Bursíková Jacques. „Chcete-li ženy v Evropském parlamentu, kroužkujte je,“ dodal i on.

Česko má přitom ženské zastoupení v evropských strukturách i v rámci Evropské komise - někdejší ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová je eurokomisařkou pro oblast spravedlnosti, spotřebitelů a právě rovnosti žen a mužů.

„S rodinou nejsem skoro vůbec, je to nutná daň takovémuto zaměstnání a já se to snažím nahrazovat. Když sem přijedu, tak každá hodina, každá minuta je vzácná. Na druhou stranu děti mi říkají: Mami, my jsme rádi, že máš tuhle práci, která tě drží naplno v běhu,“ řekla ve studiu Blesku. A označila tuto volbu za „krutou“, která zahrnuje i stýskání po domově.

Sama Jourová by však doporučila jak ženám samotným, tak i Evropě, aby žen v politice bylo více - i na evropské úrovni, potažmo v nejvyšších patrech evropské politiky.

„Doporučila bych to světu, aby měl víc žen ve vysokých funkcích, protože ženy mají jiné uvažování než muži v tom, že více myslí, nebo cítí, že přichází krize, že je potřeba přežít, takže se udělají nějaká preventivní opatření. Je potřeba přežít tady a teď, protože mám kolem sebe lidi, o které se musím postarat, zatímco o toho muže je to často buďto útok, nebo útěk. A to je potřeba zohlednit. A vidět, že v kombinaci toho mužského a ženského přístupu se teprve vytváří rozumná politika pro lidi,“ dodala při rozhovoru pro Blesk Zprávy Jourová.