Babiš věří blonďaté Ditě. Charanzová má být jedničkou do eurovoleb. Koho nabídnou další?

Dita Charanzová, Jan Zahradil, Kateřina Konečná nebo Pavel Svoboda. Mezi těmito lídry a dalšími kandidáty bychom mohli vybírat už za půl roku při volbách do Evropského parlamentu. Jak zjistily Blesk Zprávy, přípravy v jednotlivých stranách už začaly.

Ve všech stranických sekretariátech mají už teď vyznačené datum čtvrtek 23. května až neděle 26. května 2019. Přesně v těchto dnech se v celé Evropské unii může až 400 milionů voličů vydat k volebním urnám. Rozhodovat budou o složení nového evropského parlamentu. Tentokrát už nejspíš bez Velké Británie.

Královské platy lídrů EU: Kolik berou eurokomisaři a kdo je kdo v Junckerově partě?

V jednotlivých stranách si proto právě v těchto dnech mnozí dělají ambice ke kandidatuře a další si lámou hlavu, koho voličům vůbec nabídnout.

„U nás o kandidátce definitivně rozhodne celostátní fórum,“ řekl Blesk Zprávám předseda Pirátů Ivan Bartoš. Mezitím proběhnou v rámci strany primárky, do kterých se může přihlásit každý, kdo splní stranické požadavky, kdo by měl být lídrem, ale zatím ani Bartoš netuší.

ČSSD dostala košem od Zaorálka a tápe

Podobně jsou na tom také například u sociálních demokratů. Předseda Jan Hamáček měl v úmyslu nabídnout první místo na kandidátce bývalému ministrovi zahraničí Lubomíru Zaorálkovi, ten to ale ještě před debatou s vedením strany pro Blesk Zprávy odmítl. „Jsem ale přesvědčen, že bych se měl snažit udělat pořádek tady doma. A připadá mi, že tohle nemám zklamat,“ reagoval Zaorálek na konci října v Hradci Králové, zda o kandidatuře do Bruselu a Štrasburku uvažuje.

V tu chvíli zatím podle informací Blesk Zpráv není v ČSSD o lídrovi kandidátky stále jasno. Už v pátek by přitom měla zasednout komise sociálních demokratů pro EU, kde by se její členové měli bavit právě o kandidátce. Její definitivní podobu by mělo vedení strany schvalovat 8. prosince.

Poche končí v Bruselu a ČSSD hledá lídra. Zaorálek: Já to nebudu

Jisté ale je, že na ni už určitě nebude stávající europoslanec a někdejší „sporný“ kandidát strany na ministra zahraničí Miroslav Poche.

„Už před dvěma lety jsem se rozhodl, že nebudu znovu kandidovat,“ řekl Blesk Zprávám Poche, který je teď poradcem svého bývalého bruselského asistenta a stávajícího ministra zahraničí Tomáše Petříčka.

Sociální demokraté přitom nejsou v těchto měsících v příliš dobré kondici. Po špatných volebních výsledcích ve sněmovních volbách, kdy strana získala jen 7,27% hlasů, přišla další sprcha také v komunálních a senátních volbách. Minulý týden navíc rezignoval první místopředseda Jiří Zimola.

A stranu občas nešetří ani její někdejší statutární místopředseda, bývalý ministr vnitra a nynější poslanec Milan Chovanec. Evropské volby budou podle něj pro stranu klíčové a mají být odrazovým můstkem pro volby následující – tedy ty krajské v roce 2020. „Nevím, jestli jsme schopni vyslat našim voličům svou pozici, kde stojíme v evropské integraci,“ obával se Chovanec nedávno nesrozumitelnosti vlastní strany v rozhovoru pro Xtv.  

Babišova blondýna

Vládní hnutí ANO je v procesu chystání voleb o trochu vepředu. Zatímco sociální demokraté hledají lídra a kandidáty, u Andreje Babiše řeší trochu opačný problém. Lidí se hlásí na kandidátku podle premiéra někdy až příliš a navíc i ti, kteří už funkci mají.

„Překvapuje mě, kolik našich poslanců chce kandidovat do Europarlamentu – myslím, že by svou práci měli zastávat v Poslanecké sněmovně, kam byli před rokem zvolení,“ je překvapený velkým zájmem Babiš. 

Podle informací Blesk Zpráv by se z pražského parlamentu chtěli do toho evropského přesunout například jihočeská poslankyně a předsedkyně výboru pro sociální politiku Radka Maxová, nebo místopředseda poslaneckého klubu a místopředseda výboru pro obranu Josef Hájek, zvolený v Moravskoslezském kraji.

Babiš bude mít na kandidáty ANO ale podle svých slov velké nároky. Splnit by měli ale i základní předpoklady. „Důležité kritérium při tvoření kandidátek pro mě bude samozřejmě jazyková vybavenost a také znalost evropské problematiky,“ řekl Blesk Zprávám premiér a předseda hnutí ANO.

I když jednotlivé kandidáty teprve navrhují krajské buňky hnutí, Babiš už má jasno. Za lídryni chce dosavadní europoslankyni. „Rád bych, aby naším lídrem byla úspěšná a viditelná europoslankyně Dita Charanzová.“

Sama europoslankyně se dozvěděla tuto novinu až při dotazu Blesk Zpráv. „Zatím není kandidátní listina poskládaná, jsem v nějaké fázi příprav, ale o volbách do EP a mé roli v nich se bavíme. Pokud mě premiér Babiš označil za možnou lídryni kandidátky, tak mě to samozřejmě těší,“ řekla Blesk Zprávám Charanzová, která v Evropském parlamentu v tomto období působí mimo jiné jako místopředsedkyně Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů.

Zařizoval vstup ČR do EU: Vládlo nadšení a odhodlání, pesimismu Čechů je škoda

Pokud bude program ANO především proevropský, pak podle svých slov pozici jedničky přijme. A její šance být jedničkou o uplynulém víkendu dost stoupla. V Madridu ji totiž členové ALDE – tedy Aliance liberálů a demokratů pro Evropu, do které spadá i ANO, zvolili jednou ze svých místopředsedkyň. ALDE sdružuje na 60 evropských stran a na v sobotu také delegáti kývli na předvolební a případnou i povolební spolupráci s hnutím francouzského prezidenta Emmanuela Macrona – Republika v pohybu.

ODS opět zřejmě se Zahradilem

Opoziční Občanská demokratická strana v posledních týdnech posílila slibnými volebními výsledky. Senátní volby dokonce vyhrála a podobný úspěch chce zopakovat také příští rok v evropských volbách a potvrdit tak opět růst po debaklu v roce 2013, kterému předcházel pád vlády Petra Nečase.

Předseda strany Petr Fiala potvrdil Blesk Zprávám, že i ODS nechce nic podcenit a s přípravou voleb nezahálí. „V těchto dnech by ustaven volební štáb v čele s Martinem Baxou ( místopředseda strany – pozn. redakce), který započal přípravné práce“.

O složení kandidátky rozhodne i v rámci ODS proces stranických primárek, ty čekají straníky podle předsedy už v příštích týdnech, tak aby vše bylo připravené nejpozději na konci ledna – tedy nejpozději čtyři měsíce před samotnými volbami. „Hlavním favoritem na lídra kandidátky je Jan Zahradil, který bude vysoce pravděpodobně v blízkých dnech potvrzen i jako celoevropský spitzenkandidát frakce Evropských konzervativců a reformistů,“ dodal Fiala.

Jinými slovy – Zahradil má velkou šanci, že se za evropskou frakci ECR stane kandidátem na předsedu příští Evropské komise. Mezi konzervativci v tuto chvíli nemá příliš velkou konkurenci. Hlavní sílu totiž tvoří Britové, kteří ovšem kvůli brexitu do evropského parlamentu už kandidovat nebudou, dalšími členy jsou pak zástupci polské strany Právo a spravedlnost, kteří jsou ale nepřijatelní pro většinu evropských politiků. Po odchodu Britů ale bude ale ECR hledat nejspíš spojence dost možná u krajní pravice, čímž ovšem ztratí jakýkoliv koaliční potenciál.

U komunistů chtějí mít jasno v prosinci

Z volebních šoků ve sněmovních a následně i senátních a komunálních volbách se probírá také KSČM. Ještě nedávno to dokonce vypadalo, že se část straníků pokusí sesadit předsedu strany Vojtěcha Filipa. Nakonec na posledním zasedání Ústředního výboru strany ale takový návrh ani neprošel, a tak se komunisté začali soustředit na přípravu Evropských voleb.

„V přípravných skupinách řešíme program, priority a volební hesla. Kandidátku budeme definitivně volit na zasedání ústředního výboru 15. prosince,“ popsala přípravný proces Blesk Zprávám komunistická europoslankyně Kateřina Konečná, která má přípravu voleb na starosti a zároveň má zatím nejvíce nominací na to, aby stanula v čele kandidátky.

„Ústřední výbor může ale samozřejmě ještě vše změnit,“ dodala Konečná.

Lidovecké dilema

Asi nejdál jsou s přípravou na evropské volby lidovci. Svou kandidátku představili už rok před hlasováním. Kandidátku strana představila letos v květnu po jednání celostátní konference. Lídrem má být dosavadní europoslanec Pavel Svoboda, který například prosadil v Bruselu diskusi o zrušení střídání letního a zimního času. Záda mají krýt Svobodovi další europoslanci Tomáš Zdechovský a Michaela Šojdrová.

Kartami může ale ještě zamíchat výzva směřovaná lidovcům od dalších menších parlamentních stran TOP a STAN, které před čtyřmi lety kandidovaly společně na kandidátce i s dnešním předsedou TOP 09 Jiřím Pospíšilem. Letos strany lanaří na jednu kandidátku také lidovce.

I kvůli tomu se podle našich informací konalo v minulých dnech přímo v Bruselu jednání zástupců všech tří stran. Výsledek je ale zatím v nedohlednu. „Vše je zatím v jednání. My jsme nabídku dali, ale KDU – ČSL se na ni zatím netváří. Nicméně odpověď bychom se měli dozvědět v polovině listopadu,“ popsal proces vyjednávání tří stran předseda hnutí Starostové a nezávislí, Petr Gazdík.

Něco za něco? 

Vše tedy nasvědčuje tomu, že se lidovci rozhodnou až poté, jestli TOP 09 a STAN podpoří lidoveckého kandidáta na šéfa Senátu, kterým je bývalý rektor Karlovy Univerzity Václav Hampl.

Babiš se vyhne grilovačce v Bruselu. „Přednost má Afrika a Asie,“ tvrdí

Poslední volby do Evropského parlamentu se konaly na konci května roku 2014. Po pěti letech tak ANO, TOP 09/STAN a ČSSD obhajovat po čtyřech europoslaneckých křeslech, KSČM a KDU – ČSL vždy tři křesla, ODS obhajuje dva své zástupce a jednoho europoslance mají doposud Svobodní.

Vše o Evropské unii se dozvíte zde: