Ceremonář o pohřbu kardinála Duky (†82): Proč Pavel odmítl promluvit?

Vojtěch Mátl, český římskokatolický duchovní a ceremonář, stál po boku emeritního pražského arcibiskupa a kardinála Dominika Duky téměř čtvrt století. Byl jedním z posledních, který s ním před jeho smrtí hovořil, a je to právě on, kdo věděl, že až přijde čas, bude stát před nelehkým úkolem - připravit pohřeb primase českého.

„Bylo to hodně nocí, koukání do stropu a přemýšlení, aby mně pan kardinál neřekl, hochu, co tys mně to tam napsal, co tys to tam udělal, aby to bylo opravdu v intencích toho, jak on by si to přál,“ uvedl v Epicentru Vojtěch Mátl, který se přípravami kardinálského pohřbu, psaním scénářů a přímluv, začal zabývat bezprostředně poté, co Dominik Duka 'zavřel oči', jak jeho odchod pojmenoval ve studiu.

„To je moje práce. Udělat kardinálský pohřeb není jednoduchá věc. Ten pohřeb je vždycky stejný, liturgicky. I papež měl takový. To znamená: zádušní mše svatá, svaté rozloučení a uložení do hrobu. To schéma je vždycky stejné,“ doplnil ceremonář s tím, že před před bohem si mají být všichni rovni i na poslední cestě. 

Dvořák jako za Havla a přímluvy Stracha

„Hudba při vynášení rakve bude přímo na jeho přání,“ uvedl Mátl. Přesnou skladbu, která Duku z katedrály vyprovodí, ale zatím prozradit nechtěl. Podle Mátla ovšem Duka miloval vážnou hudbu, ne náhodou proto na jeho poslední sestě zazní Requiem Antonína Dvořáka. Ve zkrácené verzi, stejně jako například zazněla právě v katedrále svatého Víta při loučení s prezidentem Václavem Havlem. Zazní též zvon Zikmund.

Čtení přímluvy se ujme například jeden z kardinálových přátel režisér Jiří Strach, rakev budou vynášet lidé, kteří reprezentují jednotlivé skupiny, které měly s kardinálem něco společného a které k němu měly úctu. 

Kardinál Duka byl skromný člověk a podle jeho ceremonáře jisté představy o své poslední cestě měl: „Tu a tam, já jsem s panem kardinálem opravdu absolvoval hodně pohřbů, tak do mě drknul a říkal: 'Vojto, tak takhle bych si to třeba nepředstavoval',“ žertoval prý občas Duka nad myšlenkami vlastního pohřbu. 

Duka (†82) bojoval o život do poslední chvíle. Proč nešel dřív do církevního důchodu?

Obřad bez pozvánek

Kolik lidí se do katedrály svatého Víta přijde s Dominikem Dukou rozloučit, zatím není jasné. Přítomní budou jak zástupci duchovního světa, tak i političtí představitelé z Česka, okolních států, jakož i široká veřejnost.

„Pozván nebyl vůbec nikdo. Udělali jsme to tak, že kdo chce přijít na pohřeb, ať se přihlásí a napíše proč, takže to byla pro nás velká výzva, protože máme přes takových 600 mailů. Kolegové se tím zabývají a každý, kdo se takhle ozval, tak se stal hostem pohřbu a bude pozván,“ prozradil tajemství pozvánek a dodal, že jediné čeho se trochu obává, je kapacitní problém.

„My jsme nevěděli, kolik se nám těch lidí přihlásí. Stará část katedrály, to, co nechal postavit Karel IV, bude vyhrazena pro čestné hosty a vládní představitele. Nová část katedrály bude otevřená pro lid. Kdyby se lid nevešel, což se může stát, budou všude obrazovky, a máme připravený kostel Všech svatých, a kdyby se ani tam nevešli, tak ještě bude připravena bazilika svatého Jiří,“ dodal Mátl.

Pavel se projevu vzdal

Mše svaté se mimo jiné zúčastní i prezident republiky Petr Pavel, proslov ale na posledním rozloučení s Dominikem Dukou, tak jak by se očekávalo, nepřednese.

„Pan prezident říkal, ať promluví pan prezident Klaus, že k sobě za ty roky měli bližší. Jediný klasický řečník mimo pana nuncia, který bude číst pozdrav od svatého otce (papeže Lva XVI. - pozn. redakce), tak tam bude jenom řeč pana prezidenta a potom řeč pana biskupa Wasserbauera,“ uzavřel Vojtěch Mátl.

Kardinál Dominik Duka, emeritní arcibiskup pražský, zemřel nad ránem v úterý 4. listopadu. Úřadu arcibiskupa se ujal v dubnu 2010 a o dva roky později jej tehdejší papež Benedikt XVI. jmenoval kardinálem. V roce 2018, kdy dosáhl věku 75 let, nabídl Duka v souladu s církevními předpisy svou rezignaci, papež František jej ale ještě více než čtyři roky ponechal ve funkci. V květnu 2022 Vatikán oznámil jméno jeho nástupce, kterým se od 2. července stal tehdejší olomoucký arcibiskup Jan Graubner.