Ekonom o rekordních cenách benzinu a nafty: Nenažranost pumpařů a zvyšování marží!
Hostem Epicentra Blesku byl hlavní ekonom BH Securities a.s. a poradce premiéra Petra Fialy Štěpán Křeček. Bude podle něj v budoucnu jízda autem nedosažitelným luxusem? Dá se proti zvyšujícím se cenám pohonných hmot nějak systémově bojovat?
„Vidíme paniku jak na trzích a burzách, tak samozřejmě pumpaři zneužívají situace a ty ceny mění i několikrát za den. Podle mě se ale situace začne brzy zlepšovat, ta situace není způsobena tím, že bychom měli nedostatek paliv nebo pohonných hmot, ale nenažraností pumpařů, kteří zvyšují marže a zneužívají situace, že lidé chodí s kanystry a chtějí za každou cenu natankovat,“ řekl Křeček.
Jakmile se situace ustálí a uklidní, tak podle Křečka zvítězí konkurence a ceny se opět začnou snižovat. Jediným rizikem podle něj ale je výpadek dodávek ropy z Ruska. „Pak by ceny mohl atakovat i třeba 55 nebo 60 korun za litr,“ míní ekonom.
„Bohužel mnoho lidí nemá alternativu k tomu využívat automobil, například bydlí na vesnici a potřebují se dostat do města. Potom si tedy připlatí. Pokud se na to ale podíváme dělením našich mezd, tak si toho lidé mohou dovolit stále dost, byly i horší etapy,“ uvedl Křeček v Epicentru.
Náčelník běloruské tajné služby KGB dnes prohlásil, že Bělorusko zmařilo útok dronů vypuštěných z Litvy na běloruské hlavní město Minsk a okolí. Pobaltská země, která je členem Severoatlantické aliance, tvrzení Minsku popřela a označila ho za nesmysl. Informovala o tom dnes agentura Reuters a také AP, která upozornila, že běloruská KGB pro svá tvrzení neposkytla důkazy ani nesdělila detaily.
„Výbor státní bezpečnosti (KGB) ve spolupráci s kolegy z dalších bezpečnostních složek v poslední době provedl řadu akutních bezpečnostních opatření, která umožnila zabránit úderům bojových dronů z území Litvy na objekty v Minsku a jeho předměstích,“ prohlásil šéf KGB Ivan Tertel na dnešním zasedání Všeběloruského lidového shromáždění. To je orgán, kde zasedají nejrůznější delegáti včetně představitelů běloruské vlády. Tertel dále podle AP tvrdil, že „radikálové“ v Litvě a Polsku produkují drony k útoku na Bělorusko.
Ruští vojáci podle Lukašenka sice v poslední době získali kontrolu nad několika ukrajinskými obcemi, jde ale jen o „pomalý postup“. Ukrajina v poslední době hlásí nedostatek munice a panují obavy o její výdrž při očekávané ruské ofenzivě.
Lukašenko dnes také uvedl, že existuje vysoké riziko vojenských incidentů podél hranic s Ukrajinou, a ujistil Polsko, že by nemělo ze strany jeho země očekávat agresivní akce. Bělorusko přesto přesunulo několik praporů připravených k boji od ruských hranic na západ země.
Tisíce ukrajinských civilistů se od začátku ruské invaze staly obětí svévolného zadržování ze strany Ruska a většina z nich je nadále v zajetí, a to v rozporu s mezinárodním právem, stojí ve zprávě Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), která bude dnes představena ve Vídni. Informuje o tom agentura APA.
Řada zadržovaných podle trojice autorek, mezi nimiž je i Češka Veronika Bílková, čelila mučení nebo jiným formám krutého zacházení, někteří byli drženi v těžkých podmínkách a izolováni od okolního světa. Většina dotčených civilistů nebyla ani informována o tom, proč byla vlastně zadržena, ani neměla možnost poukázat na nezákonnost svého postavení.
Chyběly i základní potraviny
Při kontrole zásob základních potravin NKÚ zjistil, že rezervy pěti z devíti druhů základních potravin byly pod limitem stanoveným ministerstvem zemědělství. Správa podle zjištění NKÚ z letech 2016 až 2020 vyhlásila 78 veřejných zakázek na pořízení potravin, zhruba 60 procent z nich ale zrušila, protože nedostala žádné nabídky.
„Zásoby potravin máme aktuálně zhruba na 1,3 dne fungování státu. Čím nižší je potravinová soběstačnost v naší republice, tím větší důraz bohužel budeme muset dávat na potravinovou bezpečnost. A bohužel na zajištění potřebujete dostatek peněz, ale posilování role hmotných rezerv nemělo patřičnou politickou podporu,“ uvedl předseda SSHR.
NKÚ doplnil, že SSHR loni připravila novelu zákona, která by umožnila pořizovat hmotné rezervy nejen výlučně do majetku státu, ale také formou rezervace u vlastníka, což by mohlo zvýšit zájem dodavatelů, ale vláda ji do ukončení kontroly neprojednala.
Podle NKÚ přitom neplněním minimálních limitů rezerv některých potravin může být ohrožena připravenost země na krizové stavy v oblasti zásobování obyvatel potravinami. Například Velká Británie má podle Švagra dohodu s výrobci, že v případě krize budou vyrábět přednostně pro stát a za to dostávají takzvaně rezervační poplatek. Potraviny pak nemusí stát nikde skladovat ani obměňovat.........