Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Finsko poskytne Ukrajině munici v hodnotě 90 milionů eur (2,2 miliardy Kč). Využije k tomu výnosy z ruských finančních aktiv, které Evropská unie zmrazila po invazi Moskvy na Ukrajinu v roce 2022. S odvoláním na finské ministerstvo obrany to dnes napsala agentura Reuters.
EU odhaduje, že ze zmrazených ruských aktiv v celkové hodnotě zhruba 300 miliard dolarů (6,6 bilionu Kč) se v 27 unijních zemích nachází 210 miliard eur (5,2 bilionu Kč). Většinou ve formě státních dluhopisů, které Ruská centrální banka uložila jako rezervy.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) dnes se svým litevským protějškem Kestutisem Budrysem v Praze diskutoval o navyšování výdajů na obranu, summitu Severoatlantické aliance (NATO) v Haagu či o omezení pohybu ruských diplomatů v Schengenu. Oba ministři to uvedli na tiskové konferenci po jednání. Česko a Litva mají podle Lipavského vynikající vztahy založené na společných hodnotách, dlouhodobě si rozumí mimo jiné v oblasti bezpečnosti.
Litva hraje klíčovou roli na východním křídle NATO, uvedl Lipavský. Považuje za správné, že součástí předsunuté přítomnosti NATO v zemi jsou i čeští vojáci. Ministři hovořili mimo jiné o dalším navyšování výdajů na obranu. Česká vláda se zavázala výdaje na obranu zvýšit na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) do roku 2030.
Česko nyní do armády investuje zhruba dvě procenta HDP. Litevský prezident Gitanas Nauséda dříve uvedl, že jeho země plánuje v letech 2026 až 2030 vydat ročně pět až šest procent svého HDP na obranu. Letos se podle Budryse pobaltská země chystá utratit za obranu čtyři procenta HDP.
„Německo-čínské vztahy jsou důležité,“ uvedla německá diplomacie na X po ranním telefonátu ministra Johanna Wadephula s čínským protějškem Wang Iem. „Ruská válka na Ukrajině se dotýká základních evropských zájmů. Čína má zodpovědnost za světový mír,“ dodala.
Ruská generální prokuratura dnes prakticky zakázala činnost lidskoprávní organizace Amnesty International (AI), kterou označila za nežádoucí. Moskva v době více než tři roky trvající ruské agrese proti Ukrajině tvrdě postupuje proti zahraničním nevládním organizacím, které se stejně jako AI kriticky vyjadřují o počínání režimu prezidenta Vladimira Putina.
„Londýnské sídlo Amnesty je centrem příprav světových rusofobních projektů financovaných komplici režimu v Kyjevě,“ uvedla ruská generální prokuratura. Označení organizace za nežádoucí znamená de facto zákaz její činnosti v Rusku a lidem, kteří s ní spolupracují, hrozí trestní stíhání.
Amnesty International opakovaně kritizuje Putinův režim například za věznění vůdčích představitelů opozice. Hovoří také o válečných zločinech ruské armády při agresi proti Ukrajině. Letos mimo jiné vydala zprávu, v níž poukazovala na mučení, špatné a nelidské zacházení s ukrajinskými válečnými zajatci a civilisty uvězněnými v Rusku.
„Je samozřejmě výhodnější dosáhnout našich cílů politickými a diplomatickými prostředky,“ řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov a dodal, že Moskva si „velmi váží“ snah americké administrativy konflikt trvající čtvrtým rokem ukončit.
Dnešní telefonát prezidentů Trumap a Putina podle něho naváže na páteční jednání v Istanbulu, kde se k přímým rozhovorům poprvé po více než třech letech sešla ukrajinská a ruská delegace. Znepřátelené země se dohodly jedině na výměně 1000 válečných zajatců na každé straně.
Peskov dnes řekl, že Putin před rokem 2022 vyvinul velké úsilí, aby Rusko svých cílů dosáhlo diplomatickou cestou, Západ ale podle něho prezidentovy návrhy odmítal. „Když na politické a diplomatické dráze nezbývá žádný prostor, je zahájena speciální vojenská operace,“ uvedl mluvčí Kremlu.
Ruský prezident Vladimir Putin je před dnešním telefonátem se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem přesvědčený o své síle a věří, že ruské armádě se do konce roku podaří prolomit ukrajinskou obranu a ovládnout všechny čtyři ukrajinské oblasti, na které si Moskva dělá nárok. Dnes to napsala agentura Bloomberg s odvoláním na člověka, který má vhled do Putinova uvažování. Tento přístup znamená, že není pravděpodobné, že by šéf Kremlu byl ochotný Trumpovi během jejich jednání nabídnout nějaké významnější ústupky.
Bloomberg připomíná, že Trump tlačí na to, aby více než tři roky trvající válka na Ukrajině rychle skončila, a dává najevo, že bez přímých rozhovorů mezi ním a Putinem se tak nestane. Putin ale doposud nevyslal žádný signál, že by byl připraven boje zastavit, a jeho armáda na frontě pomalu postupuje, což v Kyjevě i v mnoha evropských zemích vzbuzuje obavy z toho, že Ukrajina by mohla být přinucena vzdát se větší části svého území.
„Trump chce, aby Putin souhlasil s příměřím, ale on to rozhodně nechce,“ řekl bývalý poradce Kremlu Sergej Markov. Putin však podle něho nemá zájem na tom, aby jednání zkrachovala. „Snaží se manévrovat tak, aby rozhovory pokračovaly souběžně s vojenskou ofenzivou,“ dodal.
Prezident Petr Pavel na konferenci reVize Česka vyzval k posílení obranných výdajů. Podle něj vedle zvýšení bezpečnosti Česka pomůžou i civilnímu sektoru, navíc zemi přinesou ekonomický impulz. Zdůraznil, že výdaje na bezpečnost nejsou jen peníze utracené za zbraně a vojáky. Podle něj řada investic půjde například do infrastruktury. „V případě konfliktu budeme spíš územím, přes které se budou přesouvat jednotky a prostředky, ty investice do infrastruktury se ale také využijí v civilu,“ řekl.
Dalším příkladem jsou podle něj takzvané duální technologie využitelné ve vojenském i civilním sektoru. „Ukazuje to i vývoj na Ukrajině a masivní vývoj autonomních technologií, který se tam děje. Ty prostředky se mohou využít třeba v hydrologii, zemědělství, krizovém managementu při hlášení požárů. Devadesát procent z těch vojenských technologií bude mít využití i v civilu,“ řekl Pavel.
Pokud nebude dostatečná koordinace mezi Evropou a Spojenými státy při jednáních, která vede americký prezident Donald Trump o řešení konfliktu na Ukrajině, může být výsledek jednání škodlivý pro Ukrajinu i pro Evropu. Na konferenci reVize Česka to řekl prezident Petr Pavel. Evropští lídři podle něj musí americké administrativě neustále vysvětlovat, že mír na Ukrajině bude důležitý pro celou Evropu.
Rusko se podle Pavla nesnaží ze své agrese vůči Ukrajině získat pouze území, ale také uznání na globální scéně. I proto podle něj ruský prezident Vladimir Putin dává přednost jednání s Trumpem před debatami s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a evropskými lídry, které nepovažuje za sobě rovné.
„Pro amerického prezidenta není tak důležité, jestli Ukrajina přijde o území, bude muset demilitarizovat nebo být neutrální. Větší motivací je zapsat se od historie jako někdo, kdo uzavřel ten deal a kdo přispěje k tomu narovnání americko-ruských vztahů,“ řekl Pavel.
Americký prezident Donald Trump před telefonátem s ruským prezidentem Vladimirem Putinem mluvil s evropskými vůdci. Jednání po telefonu se zúčastnili britský premiér Keir Starmer, francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz a šéfka italské vlády Giorgia Meloniová, uvedly podle agentur Londýn a Paříž. Politici diskutovali o možných sankcích, pokud Putin neodsouhlasí příměří s Ukrajinou.
K vítězství v prezidentských volbách v Rumunsku zřejmě míří centristický primátor Bukurešti Nicušor Dan, podle odhadů zveřejněných po uzavření volebních místností pro něj hlasovalo kolem 55 procent voličů, uvedla agentura Reuters.
Pětapadesátiletý Dan, který slíbil potlačit korupci, kandiduje jako nezávislý centrista. Je označovaný za prounijního politika a je také zastáncem Severoatlantické aliance. Podle Reuters prohlásil, že podpora Ukrajině, která se přes tři roky brání ruské vojenské agresi, je nezbytná pro bezpečnost samotného Rumunska vůči narůstající ruské hrozbě.
Volodymyr Zelenskyj přivezl papežovi Lvu XIV. speciální dárek – ikonu svaté Matky Boží namalovanou na fragmentu bedny používané k uskladnění těžké dělostřelecké munice přivezené z okolí Izjumu.
„Tato ikona se týká našich dětí. Těch, které trpěly válkou, které Rusko záměrně unášelo a deportuje a na které doma, na Ukrajině, netrpělivě čekají. Modlíme se za životy všech našich deportovaných dětí a doufáme v podporu Vatikánu v této věci, aby se všechny děti i ukrajinští zajatci mohli vrátit domů,“ stojí v příspěvku prezidenta na síti X.
Za dobré označil Zelenskyj jednání s Vancem a Rubiem v Římě, s americkými činiteli probral mimo jiné páteční ukrajinsko-ruské jednání v Istanbulu.
„Dotkli jsme se také potřeby sankcí proti Rusku, bilaterálního obchodu, obranné spolupráce, situace na bojišti a nadcházející výměny vězňů. Je třeba vyvíjet tlak na Rusko, dokud nebude ochotno válku zastavit. A samozřejmě jsme hovořili o našich společných krocích k dosažení spravedlivého a trvalého míru,“ uvedl na síti X.
Zakladatel komunikační platformy Telegram Pavel Durov dnes uvedl, že odmítl žádost jedné západoevropské země o umlčení konzervativních hlasů v Rumunsku, kde se dnes koná druhé kolo prezidentských voleb.
Která země s takovou žádostí přišla, Durov neuvedl, k příspěvku na telegramu ale doplnil emoji bagety, což mohlo naznačovat Francii, uvedla agentura Reuters. Francouzská diplomacie tvrzení označila za nepravdivé. Rumunská diplomacie pak na síti X uvedla, že opět shledala snahy ovlivnit volby. Ty podle ní nesou ruskou stopu.
Ruské úřady zadržely řecký ropný tanker plující pod liberijskou vlajkou, když opustil estonský přístav v Baltském moři. S odvoláním na úřady to dnes napsala estonská veřejnoprávní stanice ERR. Loď podle ní plula po předem dohodnuté trase přes ruské teritoriální vody. Moskva se zatím nevyjádřila.
Plavidlo Green Admire s nákladem břidlicové ropy v sobotu večer vyplulo z východoestonského přístavu Sillamäe a vyrazilo na cestu do nizozemského Rotterdamu, píše rozhlasová a televizní stanice s odvoláním na estonský dopravní úřad. Loď podle něj plula přes ruské vody po trase, na které se předem dohodlo Rusko, Estonsko a Finsko. Krátce po půlnoci ale ruské úřady tanker zastavily. Plavidlo pak zamířilo na Gogland, ruský ostrov ve Finském zálivu, kde nyní kotví. Tanker patří řecké společnosti Aegean Shipping.
Americký prezident Donald Trump je stále netrpělivější vůči Rusku, pokud jde o příměří ve válce na Ukrajině, uvedl podle finského zpravodajského serveru Ilta-Sanomat finský prezident Alexander Stubb. „Můžete říci, že Zelenskyj je trpělivý a prezident Trump začíná být netrpělivý, ale správným směrem, tedy k Rusku,“ řekl Stubb novinářům na okraj obranné konference v estonském Tallinnu.
Zelenskyj se v Římě setkal s australským premiérem Anthonym Albanesem. Jednali o podpoře Ukrajiny a ospolupráci v rámci koalice ochotných.
„Jsem vděčný za rozsáhlou podporu ze strany Austrálie, za tanky Abrams, které pomáhají našim bojovníkům bránit Ukrajinu. Je dobře, že máme spojence z různých kontinentů. Společně můžeme současnou situaci skutečně přiblížit míru tím, že vyvineme tlak na Rusko,“ napsal na síti X.
Obrazem: Ruská armáda v Kurské oblasti
Ukrajinský prezident Zelenskyj se setkal s papežem Lvem XIV. Vatikánu vyjádřil vděk za ochotu být místem pro přímá jednání mezi Ukrajinou a Ruskem. Pro miliony lidí na celém světě je podle něj papež symbolem naděje na mír.
„Autorita a hlas Svatého stolce mohou sehrát důležitou roli při ukončení této války. Děkujeme Vatikánu za jeho ochotu sloužit jako platforma pro přímá jednání mezi Ukrajinou a Ruskem. Jsme připraveni k dialogu v jakémkoli formátu v zájmu hmatatelných výsledků. Oceňujeme podporu Ukrajiny a jasný hlas stojící za obranou spravedlivého a trvalého míru,“ napsal na síti X.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes jednal s americkým viceprezidentem J.D. Vancem, poprvé od jejich únorové roztržky v Bílém domě. Napsala to agentura AFP, která se odvolává na tiskové oddělení amerického viceprezidenta. Státníci, kteří se dnes účastnili inaugurační mše papeže Lva XIV. ve Vatikánu, spolu podle nejmenovaného ukrajinského zdroje této agentury jednali asi půl hodiny. Probrali chystaný hovor prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem.
„Schůzka skončila. Trvala asi půl hodiny,“ řekl zdroj z kanceláře ukrajinského prezidenta, který hovor popsal jako „normální“. Kromě chystaného telefonátu mezi Trumpem a Putinem spolu americký viceprezident a Zelenskyj hovořili také o situaci na frontě a o možnosti sankcí proti Rusku v případě, že se nepodaří dospět k příměří, cituje AFP svůj ukrajinský zdroj. Trump v sobotu oznámil, že bude v pondělí mluvit s Putinem o zastavení rusko-ukrajinské války.
Obrazem: Následky ruského útoku na Kyjevskou oblast
Německý kancléř Friedrich Merz hodlá společně s lídry Británie, Francie a Polska hovořit s americkým prezidentem Donaldem Trumpem ještě před tím, než si bude šéf Bílého domu v pondělí volat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Napsala to dnes agentura Reuters, která se odvolává na vyjádření šéfa německé vlády. Trump v sobotu oznámil, že bude v pondělí mluvit s Putinem o zastavení rusko-ukrajinské války.
„Mluvil jsem s Markem Rubiem, mimo jiné také o zítřejším hovoru. Dohodli jsme se, že v rámci přípravy na rozhovor (s Putinem) budeme společně se čtyřmi lídry znovu mluvit s americkým prezidentem,“ řekl dnes novinářům Merz, který se ve Vatikánu zúčastnil inaugurační mše papeže Lva XIV., na níž přicestoval mimo jiné také americký ministr zahraničí Rubio a další světoví představitelé. Merz ve Vatikánu podle svých slov hovořil také s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Při ruských útocích na Ukrajině za poslední den zemřeli nejméně dva lidé a 23 jich bylo zraněno, informovali regionální představitelé.
Papež Lev XIV. se dnes odpoledne soukromě sejde s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, oznámil Vatikán. Zelenskyj se dopoledne ve Vatikánu zúčastnil inaugurační mše nového papeže, uvedla agentura Reuters.
Papež mluvil se Zelenským už v pondělí. Byl to jeho první známý rozhovor se zahraničním vůdcem od papežova zvolení. Nový papež zdůraznil obavy, které má kvůli pokračující válce na Ukrajině.
Je povinností současníků srovnávat nacistické lži a eufemismy s dnešními, varoval dnes premiér Petr Fiala (ODS) na tryzně v Terezíně před propagandou. Při tradiční vzpomínkové akci Památníku Terezín k uctění obětí nacistické perzekuce dal za příklad rétoriku Kremlu v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině. Pietní akce se dnes zúčastnili také prezident Petr Pavel, představitelé obou komor Parlamentu, Ústavního soudu, ministerstev kultury či obrany.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.