Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Česko a Ukrajina chtějí usilovat o zdvojnásobení vzájemného obchodu do roku 2029, uvedli Fiala a Šmyhal ve společném prohlášení po setkání.
Prezidenti Ruska a Spojených států Vladimir Putin a Donald Trump během pondělního telefonického rozhovoru posuzovali mimo jiné i novou výměnu vězňů mezi oběma zeměmi. Pracuje se na variantě počítající s výměnou „devět za devět“, uvedl Putinův poradce Jurij Ušakov podle serveru Kommersant.
„Je to důležitá humanitární akce. Několik podobných se během nedávných měsíců uskutečnilo,“ řekl Ušakov.
Spojené státy a Rusko si minulý měsíc v Abú Zabí vyměnily dva vězně: Rusko předalo Američanům Kseniji Karelinovou s ruským a americkým občanstvím. USA vydaly Rusům Artura Petrova, který je občanem Ruska a Německa.
Prezidenti Ruska a Spojených států Vladimir Putin a Donald Trump v pondělním telefonickém rozhovoru hovořili i o případném osobním setkání Putina s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, uvedl podle ruských tiskových agentur Putinův mluvčí Dmitrij Peskov. Další podrobnosti nesdělil. Mluvčí Kremlu zdůraznil, že pro přípravu memoranda o budoucích mírových rozhovorech mezi Ruskem a Ukrajinou, o kterém v telefonátu s Trumpem hovořil Putin, nemůže být stanovena žádná lhůta, dokdy by dokument měl být dohodnut.
„Samozřejmě se diskutovalo o tématu přímého kontaktu a o tématu pokračování přímých kontaktů mezi Ruskem a Ukrajinou,“ odpověděl Peskov novinářům na otázku, zda se během telefonátu hovořilo o možném uspořádání bilaterálního setkání ruského a ukrajinského prezidenta. Na doplňující dotaz, zda se diskutovalo o schůzce na nejvyšší úrovni, Peskov přisvědčil bez dalších podrobností.
Unijní ministři zahraničí budou dnes v Bruselu jednat o ruské agresi proti Ukrajině i o situaci na Blízkém východě, mimo jiné o vývoji v Pásmu Gazy či o zmírnění sankcí vůči Sýrii. Očekává se, že ministři schválí sedmnáctý balík sankcí proti Rusku, které před více než třemi roky napadlo Ukrajinu, dále nový balík sankcí zaměřených proti hybridním aktivitám Ruska, sankce proti šíření a používání chemických zbraní a rovněž nové sankce v souvislosti s nedodržováním lidských práv v Rusku. Česko bude na odpoledním jednání zastupovat ministr Jan Lipavský.
Dobré ráno, vážení čtenáři,
Ukrajina nestáhne svá vojska ze svého území, jak požaduje Rusko, protože bránit svrchovanost a územní celistvost je ústavní povinností jak hlavy, státu, tak vojáků. Prohlásil to před novináři ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Kyjev podle něj neví o memorandu, o kterém hovořil ruský prezident Vladimir Putin po dnešním telefonickém rozhovoru s americkým protějškem Donaldem Trumpem.
Kyjev a jeho partneři ve snaze ukončit válku s Moskvou zvažují uspořádání schůzky lídrů Ukrajiny, Ruska, USA, Evropské unie a Británie. Po dnešním telefonátu mezi šéfy Bílého domu a Kremlu Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem to podle agentury Reuters prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zároveň uvedl, že takové jednání by se mohlo uskutečnit co nejdříve a že hostit by ho mohlo Turecko, Švýcarsko či Vatikán.
Evropští lídři včetně německého kancléře Friedricha Merze a americký prezident Donald Trump se dohodli na koordinaci vyjednávacího procesu mezi Ruskem a Ukrajinou a na podpoře cesty Ukrajiny k příměří. V tiskovém prohlášení to dnes oznámil mluvčí německé vlády Stefan Kornelius, podle kterého Evropané informovali Trumpa o nově připravovaných protiruských sankcích.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která se Trumpova telefonátu s evropskými činiteli zúčastnila, prezidentovi USA poděkovala za jeho úsilí dojednat mezi Ukrajinou a Ruskem příměří. Trump dnes dnes předtím více než dvě hodiny telefonicky jednal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o tom, jak válku na Ukrajině zastavit.
Trump podobně jako Putin označil vzájemný rozhovor za velmi dobrý. „Tón i duch konverzace byly vynikající,“ uvedl Trump. Rusko podle amerického prezidenta stojí o rozsáhlé obchodování se Spojenými státy, jakmile „krvavá“ válka skončí. „A já souhlasím,“ uvedl s tím, že těžit z obnovy země může i Ukrajina.
Rusko a Ukrajina zahájí okamžitě jednání, která povedou k příměří a ke konci války. Po dnešním telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem to oznámil americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social.
Sdělil také, že o jednání s Putinem již informoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a také evropské lídry včetně předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, francouzského prezidenta Emmanuela Macron či německého kancléře Friedricha Merze.
Rusko je připraveno s Ukrajinou pracovat na memorandu o budoucích mírových rozhovorech. Podle agentury TASS to ruský prezident Vladimir Putin prohlásil po dnešním telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Více než dvouhodinový rozhovor Putin podle agentury Interfax označil za „velmi obsažný“, „velmi otevřený“ a „velmi užitečný“.
Přímé jednání delegací Ukrajiny a Ruska, které se uskutečnilo minulý týden v Istanbulu, ukázalo podle Putina, že obě strany jsou na správné cestě, neboť obnovily kontakty. Ruský prezident dále uvedl, že Rusko je pro mírové řešení a že obě země musí najít kompromisy přijatelné pro Kyjev i pro Moskvu. „Ruský postoj je jasný. Pro nás je hlavní odstranit základní příčiny této krize,“ řekl šéf Kremlu.
Agentura Reuters s odvoláním na své zdroje v Trumpově administrativě uvedla, že rozhovor šéfa Bílého domu se Zelenským byl krátký, trval několik minut. Ani Reuters ovšem o podrobnostech hovoru neinformoval.
Rusko si u Světové obchodní organizace (WTO) oficiálně stěžovalo na Evropskou unii kvůli takzvaným uhlíkovým clům (CBAM) a údajnému subvencování vývozu prostřednictvím systému obchodování s emisními povolenkami. Organizace dnes potvrdila, že od Moskvy obdržela žádost o konzultace. Taková žádost formálně zahajuje spor u WTO.
Moskva tvrdí, že mechanismus CBAM i systém obchodování s povolenkami jsou v rozporu s všeobecnou dohodou o clech a obchodu, již se EU zavázala dodržovat. „Konzultace dávají stranám příležitost věc projednat a nalézt uspokojivé řešení, aniž by bylo nutné pokračovat ve sporu soudní cestou,“ připomněla WTO.
Americký prezident Donald Trump ještě před dnešním telefonátem s hlavou ruského státu Vladimirem Putinem hovořil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Informoval o tom server deníku Ukrajinska pravda s odvoláním na zdroje v úřadu ukrajinského prezidenta. Podrobnosti o Trumpově rozhovoru se Zelenským nejsou známé. Trump se snaží zprostředkovat zastavení bojů mezi Ruskem a Ukrajinou.
Trump původně ohlásil, že se Zelenským bude mluvit po telefonátu s Putinem. Tento hovor již začal, jak informovala agentura Reuters s odvoláním na Bílý dům. Informace o tom, že jednání prezidentů Ruska a USA skončilo, zatím nebyly zveřejněny. Zda bude Trump telefonovat Zelenskému znovu po skončeném rozhovoru s Putinem, známo není.
Evropská unie navrhne ministrům financí skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7 snížení cenového stropu na ruskou ropu přepravovanou po moři ze současných 60 dolarů za barel. Řekl to dnes místopředseda Evropské komise pro ekonomiku Valdis Dombrovskis bez upřesnění rozsahu tohoto snížení. Nejmenování představitelé EU obeznámení se situací nicméně podle agentury Reuters uvedli, že Unie navrhne limit 50 dolarů za barel.
EU spolu se skupinou G7 a Austrálií zavedla cenový strop 60 dolarů za barel ruské ropy přepravované po moři v prosinci 2022 v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. V případě překročení tohoto limitu je zakázáno ropu převážet a pojišťovat její přepravu. Cílem systému je omezit Moskvě příjmy k financování války na Ukrajině, ale zároveň zabránit výraznému výpadku v dodávkách ropy na světový trh.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes podle svých sociálních sítí telefonicky hovořil se zvoleným prezidentem Rumunska Nicušorem Danem. „Jsme hluboce vděčni za příspěvek Rumunska k ochraně životů našich lidí. Je důležité, aby podpora Ukrajiny pokračovala. Rumunsko chápe, jak zásadní je boj za svobodu a spravedlnost,“ uvedl ve svém příspěvku.
Úřadující prezident Rumunska Ilie Bolojan dnes podepsal zákon, který armádě výslovně povoluje sestřelovat drony vstupující do rumunského vzdušného prostoru. Informoval o tom portál Defense Romania s tím, že zákon odstraňuje dosavadní právní překážky, které armádě v zásazích bránily. Rumunsko sousedí s Ukrajinou, která od února 2022 čelí ruské invazi. Během války na Ukrajině zaznamenalo Rumunsko několik incidentů s drony.
„Prezident Trump v současné době telefonicky hovoří s Putinem o snaze dosáhnout příměří s Ukrajinou,“ uvedl vysoký představitel Bílého domu.
Setkání prezidentů Ruska a Spojených států Vladimira Putina a Donalda Trumpa se v tuto chvíli neplánuje. Dnes to krátce před očekávaným telefonátem obou prezidentů prohlásil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Trump v minulosti opakovaně prohlásil, že o schůzku s Putinem má zájem a že osobní jednání považuje za klíčové pro diplomatické vyřešení války na Ukrajině.
O přímé jednání s Putinem usiluje i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který schůzku navrhoval v uplynulém týdnu, kdy se v tureckém Istanbulu setkaly ruská a ukrajinská delegace. Putin do Istanbulu ale nedorazil a jednání nepřineslo v otázce příměří žádný posun. Delegace se nicméně dohodly na výměně zajatců.
Před istanbulským jednáním Trump uvedl, že nelze očekávat žádný posun, dokud se nesejde s Putinem. To následně prohlásil i americký viceprezident J. D. Vance. Ten dnes uvedl, že rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou se zdají být ve slepé uličce a že Trump je připraven s Putinem i Zelenským jednat.
„Istanbulské setkání poukázalo na další výrazný rozdíl mezi Ruskem a Ukrajinou. Ukrajina je orientována na budoucnost a soustředí se na úplné a okamžité příměří, které by nastartovalo skutečný mírový proces,“ tweetuje ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.
„Naopak Rusko se zcela soustředí na minulost, odmítá příměří a místo toho neustále hovoří o istanbulském jednání v roce 2022 a snaží se vznášet stejně absurdní požadavky jako před třemi lety. To je další důvod, proč je třeba zvýšit tlak na Rusko. Moskva nyní musí pochopit důsledky bránění mírovému procesu,“ dodal šéfdiplomat.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.