Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Uprchlíci z Ukrajiny, kteří pracují, zaplatili v 1. kvartále na odvodech 6,9 mld. Kč. Stát jim na dávky a další podporu vydal 3,8 mld., řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.
Španělské ministerstvo vnitra potvrdilo smrt poradce někdejšího ukrajinského prezidenta. Andrij Portnov byl zastřelen v Madridu před americkou školou. V minulosti dělal poradce Viktoru Janukovyčovi, který chtěl Ukrajinu přiklonit k Rusku, ale protesty zvané Euromajdan ho svrhly. Janukovyč pak uprchl do Ruska.
Vladimir Putin si musí být vědom toho, že kdyby se rozhodl zaútočit na spojence v NATO, reakce aliance by byla devastující, řekl generální tajemník NATO Mark Rutte.
Česká republika je silným podporovatelem Ukrajiny, od začátku ruské invaze poskytla vojenskou pomoc napadené zemi za 1,3 miliardy eur (přes 30 miliard korun). Na dnešní tiskové konferenci po jednání s českým prezidentem Petrem Pavlem v Bruselu to ocenil generální tajemník NATO Mark Rutte.
Česká muniční iniciativa pro Ukrajinu je podle Rutteho významně úspěšná. Umožnila podle něj zajistit dodávku víc než tří milionů nábojů, jen loni to bylo 1,5 milionu nábojů, uvedl šéf NATO.
Tanker z takzvané ruské stínové flotily vykonával podezřelé manévry u energetického kabelu spojujícího Polsko a Švédsko, uvedl polský premiér Donald Tusk.
Kreml dosud necítí ohrožení jaderné parity mezi Ruskem a Spojenými státy kvůli plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na vybudování protiraketového štítu, ale nezbytné je v dohledné budoucnosti obnovit dialog mezi oběma státy o strategické stabilitě. Uvedl to dnes podle tiskových agentur mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina.
„Je to suverénní záležitost USA. Pokud se USA domnívají, že je tu raketové nebezpečí, pak samozřejmě vyvíjejí systémy protiraketové obrany. Dělají to všechny země, které na to mají potenciál,“ řekl Putinův mluvčí Dmitrij Peskov.
Podle agentury TASS také uvedl, že Kreml dosud Trumpův projekt nevnímá jako nějaké ohrožení strategické jaderné rovnováhy mezi Ruskem a USA. „Je nutné chápat nuance. Zatím nejsou známy žádné podrobnosti o tomto projektu,“ vysvětlil. „Samozřejmě, sám chod událostí vyžaduje, abychom v dohledné budoucnosti obnovili kontakty o strategické stabilitě,“ prohlásil.
Ukrajinské drony zasáhly důležitou továrnu vyrábějící polovodiče pro ruské zbrojovky a rakety. Ukrajinský generální štáb tvrdí, že útok na volchovskou továrnu podniklo deset dronů a po zásazích vypukl požár v podniku, který své výrobky dodává dvěma desítkám zbrojovek, včetně výrobců stíhaček a stíhacích bombardérů Suchoj, raket Iskander a Kinžal.
Při náletu ruských dronů na městečko Bilozerka v Chersonské oblasti na jihovýchodě země z dnešního rána utrpělo zranění pět žen ve věku od 47 do 67 let, napsal server RBK-Ukrajina s odvoláním na oblastní správu.
Ukrajinská národní garda na facebooku potvrdila, že ruská raketa v úterý zabila během výcviku na střelnici v Sumské oblasti nejméně šest vojáků, více než deset dalších utrpělo zranění. Incident je předmětem šetření, velitel jednotky byl odvolán. Podle Moskvy ukrajinské síly přišly o desítky vojáků.
Ruský prezident Vladimir Putin včera navštívil Kurskou oblast na západě Ruska. Setkal se tam s místními dobrovolnickými organizacemi a navštívil stavbu jaderné elektrárny Kursk II. Kreml a ruská státní média uvedla, že šéf státu navštívil Kurskou oblast „poprvé od úplného osvobození regionu“, přestože ukrajinská armáda opakovaně odmítla toto ruské tvrzení a uvedla, že její vojáci nadále bojují na území této ruské oblasti, napsal server Ukrajinska pravda. „Putin pobýval 100 kilometrů od ukrajinské hranice,“ zdůraznil.
Sám Putin během setkání s dobrovolníky připustil, že ukrajinská armáda neustává ve snaze postoupit k ruským hranicím. Putin to podle zpravodajského kanálu Vesti uvedl v odpovědi na dotaz týkající se ruského útoku na výcvikový tábor ukrajinských speciálních sil u města Šostka v Sumské oblasti, která hraničí s Kurskou oblastí.
Agentura Reuters informovala o šesti zabitých ukrajinských vojácích v důsledku úterního útoku raketou. Stalo při cvičení na střelnici, jejíž umístění agentura nespecifikovala. Dalších více než deset vojáků utrpělo zranění.
Ruské útoky na Ukrajinu si v noci na dnešek vyžádaly nejméně šest zraněných, včetně tří dětí. Město Sumy je kvůli nim částečně bez elektřiny, uvedla agentura Ukrinform. Agentura Reuters zase s odvoláním na Moskvu napsala, že ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek sestřelila 159 ukrajinských dronů, včetně šesti nad Moskevskou oblastí.
Pět zraněných v důsledku útoku bezpilotního letounu, jehož trosky poškodily obytný dům, oznámily ukrajinské úřady z Kyjevské oblasti. Mezi zraněnými jsou i tříletá dívka, sedmnáctiletý mladík a třináctiletý chlapec, který má řeznou ránu na noze. Zraněný utrpěli i jejich matka a otcem, který má poranění hlavy. V oblasti útok poškodil také hospodářské budovy, sklady a automobil.
Dobré ráno, vážení čtenáři,
Kanada chce vyslat světu jasný vzkaz, že skupina zemí G7 stojí pevně po boku Ukrajiny. Pozvala proto na letošní zasedání ministrů financí a guvernérů centrálních bank G7, které začalo v úterý v kanadském Banffu, jako hosta také ukrajinského ministra financí Serhije Marčenka, informují dnes tiskové agentury Reuters a AFP.
Šéfové financí skupiny sedmi ekonomicky vyspělých zemí světa se scházejí v době, kdy se členové G7 neshodnou na míře podpory, jakou by měli poskytnout Ruskem napadené zemi, a kdy jimi otřásá protekcionistická ofenziva amerického prezidenta Donalda Trumpa, napsala AFP.
Dobrou noc, drazí čtenáři, online zpravodajství k Ukrajině pokračuje zase od rána. Díky za jeho sledování.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj hovořil s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou o chystaném 18. balíku sankcí proti Rusku. „Je čas zintenzivnit tlak na Rusko, aby se dosáhlo příměří,“ napsala na sociální síti šéfka EK, která dále sdělila, že s ukrajinským prezidentem úzce koordinuje další kroky.
Zelenskyj 17. balík sankcí označil za krok správným směrem. „Je důležité zavést přísná omezení pro ruskou tankerovou flotilu, která slouží k financování zabíjení, a také pro všechny programy, které Rusko používá k budování svého vojenského průmyslu,“ napsal na X Zelenskyj. „S Ursulou jsme také diskutovali o přípravách 18. balíku unijních sankcí. Ruská ropa, infrastruktura pro obchod s energiemi, banky a finanční programy - to jsou oblasti, které Rusko nejvíce zraňují, a proto nejvíce přispívají k míru,“ dodal ukrajinský prezident.
Ruské úřady do bojů na Ukrajině poslaly 20.000 naturalizovaných občanů. Dnes to řekl šéf vyšetřovacího výboru Alexandr Bastrykin. Svým podřízeným dal za úkol, aby se podíleli na raziích v místech, kde se shromažďují migranti, a vyhledávali ty, kteří nedávno získali ruské občanství, ale nezaregistrovali se k vojenské službě.
Bastrykin podle Rádia Svoboda řekl, že chytit se podařilo 80.000 lidí a že 20.000 „mladých občanů Ruska, kterým se z nějakého důvodu nelíbilo žít v Uzbekistánu, Tádžikistánu, Kyrgyzstánu, se nachází v přední linii“.
Ruské bezpečnostní složky pravidelně pořádají razie, během nichž migrantům, kteří mají občanství Ruska, rozdávají předvolání k vojenským komisím, nebo je k nim rovnou odvážejí. Tito muži bývají nuceni, aby podepsali smlouvu s ruským ministerstvem obrany, jinak čelí hrozbám, že přijdou o ruské občanství a budou vyhoštěni.
Ministr dopravy Martin Kupka uvedl, že v Užhorodu jednal o možnostech pro české firmy zapojit se do obnovy Ukrajiny, zejména dopravní infrastruktury. Jde třeba o moderní železniční spojení mezi Polskem a Lvovem nebo mezi Čopem na ukrajinsko-slovensko-maďarském trojmezí a Užhorodem. Šéf českého resortu dopravy mluvil s ukrajinskými představiteli i o vesmírné technologii. „Česká firma TRL Space připravuje misi Drak, která umožní podrobné monitorování ukrajinského území jak ve prospěch civilního užití, tak ve prospěch vojenského užití,“ doplnil.
Prokuratura ve Varšavě obžalovala muže, že chtěl pomáhat ruské vojenské rozvědce a připravoval pro ni informace, které jí měly pomoci s atentátem na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.
Pawel K. podle polských vyšetřovatelů projevil ochotu spolupracovat s ruskou GRU a navazoval kontakty s Rusy, kteří byli přímo zapojení do války na Ukrajině. Mezi jeho úkoly patřilo sbírání a předávání informací týkajících se ochrany letiště v Řešově-Jasionce. „Tato aktivita měla pomoci ruské tajné službě mimo jiné při plánování případného atentátu na hlavu cizího státu, ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského,“ cituje internetový server listu Rzeczpospolita mluvčí zemské prokuratury Katarzynu Calówovou-Jaszewskou.
Polsko na Pawla K. upozornila kancelář ukrajinského generálního prokurátora. Také během vyšetřování polští vyšetřovatelé spolupracovali s ukrajinskými kolegy.
Americký prezident Donald Trump nechtěl novinářům říct, zda se Spojené státy přidají k EU a Británii v zavádění nových sankcí proti Rusku.
Pokud by se USA stáhly z jednání o příměří na Ukrajině, nebyl by to dobrý signál a vytvořilo by to Putinovi prostor pro manévrování, uvedl dnes český prezident Petr Pavel. Právě o zvýšení ekonomického a finančního tlaku na Rusko dnes v Bruselu jednal s představiteli Evropské unie. Tento zesílený tlak by podle něj měl být úzce koordinovaný se Spojenými státy, což se zatím zcela nedaří.
„Vnímám prohlášení Donalda Trumpa jako výraz frustrace z toho, že se nedaří to, v co doufal, a sice, že s prezidentem Putinem se dokáže shodnout rychle a že bude schopen vyhlásit dosažení míru na Ukrajině a navíc obnovit ekonomické vztahy s Ruskem,“ poznamenal český prezident.
Případné stažení Spojených států z jednání by podle něj nebyl dobrý signál. Ze strany Ruska je evidentní, že dlouhodobě uplatňuje promyšlenou zdržovací taktiku, kdy místo zahájení jednání hovoří o zahájení práce na memorandu, které by mohlo eventuálně vést k jednání, což může celý proces nejen o několik měsíců zase zdržet, dodal Pavel v reakci na kroky Moskvy. Evropa by podle něj měla vyvinout velice koordinovaný tlak, který Rusko konečně přesvědčí, že je třeba sednout si ke stolu a jednat.
Pokud by se USA stáhly z jednání o příměří na Ukrajině, nebyl by to dobrý signál, vytvořilo by to Putinovi prostor pro manévrování, řekl v Bruselu prezident Petr Pavel.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová prohlásila, že Rusko nabízí Ukrajině vyjednávání o memorandu o možné budoucí mírové dohodě. Ukrajina se nyní musí rozhodnout, zda o něm chce jednat, doplnila. Evropští spojenci Kyjeva se podle Zacharovové snažili zabránit obnovení rozhovorů Ruska s Ukrajinou, ale marně.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.