Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert

Uvnitř monumentálního památníku Matka vlast volá v ruském Volgogradu se našlo tělo muže. Informují o tom ruská média a telegramové kanály. Vyšetřovatelé uvedli, že muž se podle všeho nestal obětí násilného trestného činu.

Pětaosmdesát metrů vysoký pomník se nachází na kopci zvaném Mamajevova mohyla s výhledem na Volgograd, který se za války jmenoval Stalingrad a kde se odehrála jedna z nejkrvavějších bitev druhé světové války. Dominuje mu socha ženy se zdviženým mečem.

Mrtvého muže našli v její hlavě. Podle některých ruských médií se mu udělalo zle během prohlídky památníku, zemřel zřejmě na infarkt ještě před příjezdem záchranářů. Policie místo pro turisty uzavřela z „technických důvodů“.

Polské námořnictvo zjišťuje, zda u energetického kabelu spojujícího Polsko a Švédsko v místech, kde se ve středu pohyboval tanker z ruské stínové flotily, nejsou výbušná zařízení. Dnes to na poradě v centru námořních operací v Gdyni řekl polský premiér Donald Tusk.

Ve středu šéf polské vlády na sociální síti X informoval o tom, že ruské plavidlo ze stínové flotily provádělo podezřelé manévry v blízkosti energetického kabelu. Po intervenci polského hlídkovacího letounu loď odplula a na místo se vydala průzkumná loď polského námořnictva ORP Heweliusz.

„Stále zjišťujeme, zda tam nebyly nastraženy nějaké nálože, je třeba to velmi důkladně probádat,“ řekl Tusk podle polských médií a dodal, že zatím žádné špatné zprávy nemá. Varoval, že podobně jako východní hranice Polska se Baltské moře může stát dějištěm permanentní hybridní konfrontace s Ruskem. Tusk připustil, že výraz „hybridní“ není úplně přesný, když někdo „posílá lodě, aby ničily infrastrukturu“.

„Jde o agresi namířenou proti naší bezpečnosti, nejen energetické,“ řekl Tusk.

Rusko předalo Ukrajině seznam válečných zajatců určených ke vzájemné výměně 1000 za 1000, řekl dnes podle agentury Interfax mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Moskva podle něj čeká na seznam od ukrajinské strany. Vzájemná výměna tohoto počtu zajatců je jediným výsledkem přímých ukrajinsko-ruských jednání, která se uskutečnila minulý týden v Istanbulu.

„Náš seznam jsme skutečně předali. Seznam z Kyjeva jsme ještě nedostali. Čekáme,“ prohlásil dnes Peskov.

Nizozemská slévárna dodá Česku zvon částečně vyrobený ze zbytků zbraní použitých v době ruské agrese proti Ukrajině. Viset bude v pražském kostele Nejsvětějšího Salvátora. Posvěcení zvonu se ve čtvrtek 5. června zúčastní český prezidentský pár a nizozemský královský pár. Cena zvonu činí zhruba 22.000 eur (asi 550.000 korun), v průměru měří 69 centimetrů. Zvon už je hotový, zatím se nachází v továrně nizozemské slévárny Royal Eijsbouts a příští týden by měl být převezen do Prahy. Novinářům to v Nizozemsku řekli zástupci firmy a nizozemského velvyslanectví v Praze.

Ruská protivzdušná obrana od úterního večera do dnešního rána sestřelila 485 ukrajinských dronů, 317 za posledních 24 hodin, píše TASS.

Česko je opakovaně terčem kybernetických útoků nejen z Ruska, dělá aktivní kroky směrem ke své obraně, řekl po dnešním jednání nejvyšších ústavních činitelů na Pražském hradě novinářům premiér Petr Fiala (ODS). Podle prezidenta Petr Pavla pomáhá při obraně proti kybernetickým hrozbám výrazným způsobem i české členství v Evropské unii a Severoatlantické alianci (NATO).

Západní tajné služby ve středu varovaly před ruskými kybernetickými útoky proti společnostem zapojeným do pomoci Ukrajině, která od února 2022 vzdoruje ruské invazi. Spolkový úřad na ochranu ústavy (BfV), který v Německu plní funkci civilní kontrarozvědky, napsal, že za aktivitami stojí jednotka ruské vojenské rozvědky GRU. To uvedl také český Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Pod varováním jsou podepsány rovněž Vojenské zpravodajství a Bezpečnostní informační služba (BIS).

Ve věznici ve městě Šklov na východě Běloruska zemřel během odpykávání trestu 61letý podnikatel Valjancin Štermer, odsouzený na pět let za urážku autoritářského vládce země Alexandra Lukašenka, uvedla dnes agentura AP s odvoláním na nevládní organizaci na ochranu lidských práv Vjasna.

Česko nevydá ruskou opoziční novinářku Faridu Kurbangalejevovou do Ruska. Rozhodl o tom dnes pražský městský soud. Vyhověl návrhu státní zástupkyně Kateřiny Štěpánkové, podle kterého je vydání novinářky nepřípustné. Rusko ženu stíhá za vyzývání k terorismu, jeho ospravedlňování a šíření lží o ruské armádě. Informovat o ozbrojeném konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou způsobem, který se nelíbil ruským autoritám, ale v Česku není trestné.

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že raketou Iskander-M zničilo u města Pokrov (rusky Ordžonikidze) v Dněpropetrovské oblasti radar, velitelské stanoviště a dvě odpalovací zařízení amerických raket Patriot, představujících oporu ukrajinské protivzdušné obrany.

Ruské dělostřelectvo při ranním ostřelování Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny zabilo ženu ve věku 85 let, oznámil dnes šéf oblastní správy Oleksandr Prokudin a ukrajinská prokuratura, která smrt civilistky vyšetřuje jako válečný zločin. Ruské ostřelování regionu si během uplynulého dne podle Prokudina vyžádalo 11 raněných.

U Moskvy načas přerušila provoz letiště Vnukovo, Domodědovo a Žukovskyj. V průmyslovém centru Tule jižně od Moskvy se dron zřítil na střechu vícepodlažního obytného domu. Dva lidé byli lehce zraněni, napsal na sociální síti Telegram gubernátor Tulské oblasti Dmitrij Miljajev, který informoval o odražení "již desáté vlny" rozsáhlého náletu ukrajinských dronů.

Protivzdušná obrana nad deseti ruskými regiony od půlnoci do 05:30 moskevského času (23:00 až 04:30 SELČ) sestřelila 105 ukrajinských dronů, uvedlo dnes ráno ruské ministerstvo obrany. Desítky bezpilotních strojů podle moskevského starosty Sergeje Sobjanina mířily na metropoli. Podle ministerstva bylo v Moskevské oblasti, obklopující hlavní město, sestřeleno 35 dronů.

Ukrajinská armáda ve středu uvedla, že její drony zasáhly závod na výrobu polovodičových součástek v Orelské oblasti, který dodává produkty ruskému vojenskému průmyslu a je pod mezinárodními sankcemi. "Cílovou oblast zasáhlo deset dronů. Zaznamenán byl požár," uvedl ukrajinský generální štáb na facebooku.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Ruské ministerstvo obrany v noci na dnešek oznámilo sestřelení dalších 77 ukrajinských dronů. Protivzdušná obrana tak podle série ruských hlášení sestřelila během středy a v noci na středu dohromady 376 ukrajinských bezpilotních letounů. Stanice BBC na svém ruskojazyčném webu už dříve středeční dronové nálety na Rusko označila za jeden z největších vzdušných útoků v poslední době. Zatím nejsou zprávy o zraněných nebo obětech, podotkla agentura Reuters.

Ministerstvo zahraničí USA schválilo možný prodej 1400 malých klouzavých bomb Polsku. Zbrojní zakázka je za 180 milionů USD (čtyři miliardy Kč).

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

V některých regionech dnes úřady na pokyn ruské armády vypnuly mobilní internet kvůli dronovým útokům Ukrajiny. Ty si nevyžádaly žádné oběti, ale podle Kyjeva zasáhly v Orelské oblasti továrnu vyrábějící polovodiče pro ruské zbrojovky.

Toto jsou orientační odhady ruských bojových ztrát k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

Německý kancléř Friedrich Merz nyní nevidí žádné náznaky možného brzkého konce války na Ukrajině, kterou rozkazem k invazi v únoru 2022 rozpoutal ruský prezident Vladimir Putin. Merz dnes podle deníku Handelsblatt prohlásil, že na diplomatickém poli se zkouší vše možné, aby obě znesvářené strany usedly k jednacímu stolu.

Rusko za necelých 24 hodin sestřelilo nad svým územím 232 ukrajinských dronů, uvedlo ruské ministerstvo obrany. Podle ruskojazyčné verze serveru BBC jde o jeden z největších dronových útoků ukrajinské armády na Rusko, které Ukrajinu napadlo v únoru 2022 a od té doby na ni masivně útočí.

Ukrajinské úřady od zahájení ruské invaze v únoru 2022 zadržely na hranicích asi 49.000 Ukrajinců, kteří se snažili vyhnout odvodům do armády útěkem do ciziny. Podle serveru The Kyiv Independent to dnes řekl mluvčí ukrajinské pohraniční služby Andrij Demčenko.

Západní tajné služby včetně českých úřadů dnes společně vydaly varování před ruskými kybernetickými útoky proti společnostem zapojeným do pomoci Ukrajině, která od února 2022 vzdoruje ruské invazi. Spolkový úřad na ochranu ústavy (BfV), který v Německu plní funkci civilní kontrarozvědky, na svém webu napsal, že za kybernetickými aktivitami stojí jednotka ruské vojenské rozvědky GRU. To uvedl také český Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Pod varováním jsou podepsány rovněž české Vojenské zpravodajství a česká Bezpečnostní informační služba (BIS).

Bezpodmínečné příměří by posloužilo Ukrajině k přezbrojení jednotek a k posílení obrany, prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. „Ty výzvy k bezpodmínečnému příměří zaznívají několik let poté, co Evropská unie a členové NATO zpočátku zastávali naprosto jiné stanovisko, a sice žádná jednání, dokud Ukrajina nezíská silnější pozice než Rusko, a vůbec žádná jednání, dokud Rusko neutrpí strategickou porážkou. Pak se otočili o 180 stupňů, a teď už mluví o příměří. Už ne o strategické porážce, ale o příměří, aby Ukrajina získala čas na oddych,“ prohlásil Lavrov podle serveru Kommersant.

Lavrov podle portálu také oznámil, že Rusko a Arménie vyřešily problém s platbami za ruské zbraně, které však nebyly dodány. Připustil, že kvůli bojům na Ukrajině není Moskva schopna splnit své závazky vůči spojencům včas, nicméně dodal, že některé zbraňové systémy Rusko ještě Arménii dodá.

„Jestliže nás diskuse v Haagu dovedou ke shodě, že je potřeba vydávat na obranu až pět procent HDP, Česká republika je připravena to podpořit,“ prohlásil prezident Petr Pavel po jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem.

Podle Rutteho je potřeba se po červnovém summitu soustředit na několik otázek, mimo jiné právě na obranné výdaje, na zvýšení zbrojní výroby spojenců z NATO, ale i na hrozby, kterým Severoatlantická aliance a její členové čelí, ať už ze strany Ruska, ale i Číny, Severní Koreje či Íránu. „Rusko právě nyní produkuje čtyřikrát víc munice než celá Severoatlantická aliance,“ prohlásil šéf aliance.

Na zahraničních operacích se v loňském roce vystřídalo 1802 českých vojáků, zhruba o 300 více než v roce 2023. Na mise vyjelo také 39 příslušníků aktivní zálohy, podobně jako o rok dříve. Nikdo z nich nebyl zraněn ani nepřišel o život.

„Mezi nejdůležitější události v zahraničních misích v roce 2024 lze zařadit působení českých vojáků v bojových uskupeních Severoatlantické aliance v Pobaltí, Polsku a na Slovensku za účelem posilování obrany východní hranice NATO v souvislosti s trvající ruskou vojenskou agresí proti Ukrajině,“ uvedlo ministerstvo obrany. Armáda pokračovala i ve vojenské přítomnosti na Balkáně, konkrétně v operaci EUFOR Althea v Bosně a Hercegovině a v operaci NATO Joint Enterprise v Kosovu.

Česká armáda se loni také nadále podílela na výcviku ukrajinských vojáků, vycvičila jich 3500. O rok dříve se ČR podílela na výcviku asi 4000 vojáků. Výcvik Ukrajinců pokračuje i letos. Premiér Petr Fiala (ODS) na začátku května po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Praze uvedl, že ČR bude pokračovat také ve výcviku ukrajinských pilotů na letadlech L-39 i F-16.