Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Ukrajina převzala od Ruska těla svých 1200 občanů, včetně vojáků, Oznámil to dnes příslušný ukrajinský koordinační štáb. Repatriace těl se uskutečnila v rámci dohod dosažených v rámci posledního kola přímých rusko-ukrajinských jednání v Istanbulu. Kriminalisté a experti se nyní pokusí pozůstatky identifikovat.
Rusové značně poškodili infrastrukturu na Ukrajině, v budoucnu tak napadená země bude potřebovat pomoc s její obnovou. Na dnešním setkání s vybranými českými firmami a neziskovými organizacemi působícími na Ukrajině to řekl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. Teď ale podle něj Ukrajina, která se více než tři roky brání ruské agresi, potřebuje hlavně firmy z obranného průmyslu.
„Můj názor je, že všechny dveře Ukrajiny jsou pro české firmy otevřené, potřebujeme vás. Rusové značně poškodili naši infrastrukturu,“ uvedl Sybiha. „Ale samozřejmě prioritou je nyní obranný průmysl. Byl by to obrovský přínos pro naši bezpečnost,“ doplnil.
Prezident Petr Pavel se v posledních dvou dnech na okraj bezpečnostní konference Globsec v Praze sešel s eurokomisařem pro obranu a vesmír Andriusem Kubiliusem nebo se srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem. Na webu o tom dnes informoval odbor komunikace prezidentské kanceláře.
Pavel dále hovořil s Philipem M. Breedlovem, bývalým vrchním velitelem spojeneckých sil v Evropě, nebo se zástupci Slovenska. „Věřím, že mezinárodní bezpečnostní konference Globsec je skvělou platformou pro výměnu názorů, kterou v dnešní době potřebujeme pro udržení demokracie, bezpečnosti a prosperity,“ uvedl prezident.
Unijní ministři vnitra se dnes shodli na prodloužení dočasné ochrany Ukrajinců v Evropské unii. Na sociální síti X o tom informovalo Stálé zastoupení ČR při EU. Evropská komise navrhla mechanismus prodloužit do 4. března 2027. Rozhodnutí bude oficiálně přijato v nadcházejících týdnech, uvedla Rada EU, která zastupuje členské státy.
Česko na dnešním jednání v Lucemburku zastupuje ministr vnitra Vít Rakušan. Ministři budou rovněž debatovat o tom, co by mohlo následovat, až válka na Ukrajině skončí, a jak by měl vypadat proces návratu Ukrajinců do vlasti.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha věří, že je možné dosáhnout příměří letos. Na Rusko je podle něj potřeba zatlačit dalšími sankcemi, ruský prezident Vladimir Putin rozumí jen síle. Řekl to dnes na bezpečnostní konferenci Globsec v Praze.
Sybiha připomněl, že příští týden to bude 100 dní, co Ukrajina přijala americký návrh na plnohodnotné a bezpodmínečné příměří. Rusko jej nepřijalo. Šéf ukrajinské diplomacie považuje za nutné zvýšit tlak prostřednictvím silnějších sankcí.
Rusko od čtvrtečního večera zaútočilo na Ukrajinu čtyřmi balistickými střelami a 55 drony, terčem byly Charkovská, Doněcká a Dněpropetrovská oblast. Na síti Telegram to dnes uvedlo ukrajinské letectvo. Zraněné zatím úřady neohlásily. Při jiných ruských úderech v Charkovské a Sumské oblasti ve čtvrtek zahynul nejméně jeden člověk, dalších devět lidí utrpělo zranění, uvádí dnes zveřejněná bilance místních úřadů. Ukrajina se už více než tři roky brání ruské invazi.
Podle ukrajinského letectva vyslalo Rusko v noci na dnešek na Ukrajinu čtyři střely Iskander a 55 bezpilotních prostředků včetně klamných cílů. „Protivzdušná obrana na severu, východě a jihu země sestřelila 43 nepřátelských dronů Šáhed a dalších typů. Palbou jich zničila 28, dalších 15 zmizelo z radarů či bylo odraženo elektronickým bojem,“ uvedlo letectvo.
„Ukrajina je zkouškou, ve které si Evropa nemůže dovolit selhat,“ řekl na zahájení druhého dne bezpečnostní konference Globsec ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Pokud se stávající institucionální rámce ukážou jako nedostatečné nebo reagující příliš pomalu, je podle něj třeba se uchýlit k novým formátům, jako je koalice evropských zemí, které podporují Ukrajinu na bojišti i u jednacího stolu.
Koalice si podle Lipavského klade za cíl ukázat, že Evropa je připravena vést, vyvíjet tlak na Rusko a společně se Spojenými státy vytvářet cestu k příměří a bezpečné budoucnosti pro Ukrajinu. „Česká republika je hrdá na to, že je součástí tohoto úsilí,“ řekl.
V Praze dnes pokračuje mezinárodní bezpečnostní konference Globsec Forum, vystoupí na ní ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) či jeho ukrajinský protějšek Andrij Sybiha. V panelech se představí například srbský prezident Aleksandar Vučić nebo eurokomisař pro obranu Andrius Kubilius. Akci hostí Praha do soboty. Ve čtvrtek ji zahájil prezident Petr Pavel, on-line se připojil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Třídenní konference se podle pořadatelů účastní přes 2000 lidí zhruba z 90 zemí. Mezi hlavní témata patří podpora Ukrajiny, posilování Evropy, ekonomická či energetická bezpečnost, ochrana infrastruktury i nové technologie.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od pátečního rána.
Ukrajinská armáda vytlačuje ruské vojáky ze Sumské oblasti na severovýchodě země, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém večerním projevu na sociálních sítích. Podle ukrajinských blogerů však ruská vojska v tomto regionu pokračují v postupu, upozornila agentura DPA. O ruském postupu informovala i agentura Reuters, která se rovněž odvolává na mapy bojiště z ukrajinských zdrojů.
„Vyslechl jsem hlášení hlavního velitele (generála Oleksandra) Syrského, především ohledně situace u Pokrovska (na východě Ukrajiny), v Kurské oblasti (na západě Ruska) a pohraničí Sumské oblasti. Naše jednotky v Sumské oblasti pomalu vytlačují okupanty. Děkuji každému našemu vojáku,“ řekl Zelenskyj, aniž by zmínil konkrétní podrobnosti.
V Rusku vznikají vojska bezpilotních systémů jako oddělená složka ozbrojených sil, uvedl dnes ruský prezident Vladimir Putin na poradě o státním zbrojním programu. Síly bezpilotních systémů vznikly na Ukrajině už loni v únoru, poznamenal server BBC News.
"Víme, jak pracuje nepřítel, ale vůbec si nemyslím, že máme v něčem zpoždění. Naopak se mi zdá, že jsme shromáždili dobré zkušenosti, abychom vytvořili takový druh vojsk," řekl Putin.
Černihiv: Zatímco se na Ukrajinu vrátila další část válečných zajatců, shromáždily se ve městě rodiny s fotkami nezvěstných vojáků.
Novou zvláštní vyslankyní Evropské unie pro Ukrajince v EU se pravděpodobně stane bývalá eurokomisařka Ylva Johanssonová, informoval server Politico s odvoláním na své zdroje. Johanssonová obsadí nově vytvořenou pozici, ve které bude pomáhat dohlížet na dlouhodobou strategii Evropské komise pro ukrajinské uprchlíky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes před novináři uvedl, že se chystá příští týden zúčastnit summitu skupiny G7 v Kanadě a rád by se na okraj vrcholné schůzky setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Zelenskyj by chtěl Trumpa přesvědčit, aby uvalil nové sankce proti Rusku. Tento krok se však šéf Bílého domu dosud zdráhá udělat, napsala agentura AFP.
Zelenskyj na tiskové konferenci podle agentury Reuters také uvedl, že na nadcházejícím summitu skupiny G7 plánuje projednat další pokračování podpory Ukrajiny, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi, další sankce proti Rusku a budoucí financování poválečné obnovy země.
Pro Bosnu a Hercegovinu je vstup do Evropské unie klíčový a stal se realističtějším po ruské agresi proti Ukrajině, kdy Unie pochopila důležitost rozšíření o země západního Balkánu. Na bezpečnostní konferenci Globsec v Praze to řekl bosenský ministr zahraničí Elmedin Konakovič.
Francie, Německo, Polsko, Británie, Itálie a Španělsko chtějí poskytovat dostatečnou finanční podporu Ukrajině i v roce 2026. Současně jsou připravené posílit tlak na Rusko, aby ukončilo invazi do sousední země. Ve společném prohlášení to uvedli ministři zahraničí těchto zemí, kteří dnes jednali v Římě. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha řekl, že jeho země by chtěla válku ukončit letos. Nutné je pro to podle něj vyvinout další tlak na Rusko, uvedla agentura AFP.
Ukrajinské úřady zveřejnily další fotografie vojáků, kteří se dnes v rámci výměny zajatců vrátili domů.
Německá vojenská pomoc Ukrajině letos dosáhla výše sedmi miliard eur (asi 173,57 miliard Kč) a dalších 1,9 miliardy eur čeká na schválení parlamentem. Letošní vojenská pomoc z Německa tak dosáhne bezmála devíti miliard eur. V Kyjevě to dnes uvedl německý ministr obrany Boris Pistorius na tiskové konferenci s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj sdílel emotivní video vojáků, kteří se v rámci výměny zajatců vrátili dnes na Ukrajinu.
Вдома 🇺🇦🇺🇦🇺🇦
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) June 12, 2025
Home 🇺🇦🇺🇦🇺🇦 pic.twitter.com/FHfNiZQh1D
Členské státy EU musí urychlit pokrok směrem ke společné obranné připravenosti Evropy do roku 2030. Znamená to mimo jiné posílení obranného průmyslu sedmadvacítky a navýšení financování obranných aktivit. Ve zvacím dopise na červnový summit EU to unijním lídrům napsal předseda Evropské rady António Costa. Unijní prezidenti a premiéři budou kromě obrany a bezpečnosti řešit také globální ekonomický vývoj a situaci na Ukrajině a na Blízkém východě.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes před novináři uvedl, že se chystá příští týden zúčastnit summitu skupiny G7 v Kanadě a rád by se na okraji summitu setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Zelenskyj to podle agentury Reuters oznámil na tiskové konferenci po jednání s německým ministrem obrany Borisem Pistoriusem.
Uvedl také, že na nadcházejícím summitu skupiny plánuje projednat další pokračování podpory Ukrajiny, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi, další sankce proti Rusku a budoucí financování poválečné obnovy země.
Ukrajinský generální štáb dnes na facebooku zveřejnil svou statistiku, podle níž ztráty ruské armády v její invazi na Ukrajinu překonaly počet jednoho milionu lidí. Britské ministerstvo obrany na síti X také informuje o takto vysokých ruských ztrátách. Moskva se k tvrzení nevyjádřila, vlastní ztráty obvykle nesděluje. Stanice BBC na svém ruskojazyčném webu napsala, že tato statistika poskytuje mylnou představu o skutečných ztrátách.
„Nejde ani tak o to, že válčící strany mají tendenci nadhodnocovat ztráty nepřítele pro propagandistické účely,“ píše BBC a upozorňuje na vyjádření Andrije Kovaleva z ukrajinského generálního štábu, podle něhož statistika velení ukrajinských ozbrojených sil zahrnuje jak nevratné, tak dočasné ztráty.
Obrazem: Ruští vojáci se vracejí z ukrajinského zajetí
Dvouletý chlapec přišel o život při útoku ukrajinského dronu na ruskou Belgorodskou oblast, napsal dnes na sociální síti Vjačeslav Gladkov, gubernátor tohoto ruského regionu, sousedícího s Ukrajinou. Kromě chlapce byli při náletu zraněni další dva lidé ve vsi Borisovka, uvedl dříve.
Podle gubernátora se babička s vnukem procházela okolo domu, na který zaútočil dron. Chlapce, který utrpěl zranění hlavy, a ženu se zraněnou rukou převezli po ošetření do nemocnic, kde hoch později zraněním podlehl. Třetí zraněný, muž z domu, sám vyhledal lékaře.
Příjmy státu od uprchlíků z Ukrajiny převyšují výdaje na pomoc. Přínos měsíčně činí přes miliardu Kč, řekli vládní zmocněnci Kopečný a Laurenčíková.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.