Praha jako vesmírné ústředí EU. „Investice se vrací až osmkrát,“ říká kosmický ředitel

Byl jste jedním z těch, kdo evropský kosmický program vůbec do Prahy dostal, jak ta jednání probíhala?

Že se Česká republika rozhodla kandidovat, to ještě nebylo za mé éry, za mé kariéry v oblasti kosmických aktivit, ale v dalších fázích jsem k tomu přispíval. Už tehdy bylo jasné, že je to prestižní a důležitá oblast, která se do budoucna bude ještě víc rozvíjet. Roku 2006 jsme se rozhodli kandidovat na sídlo agentury GSA. Byla to velmi složitá vyjednávání, agenturu chtěli prakticky všichni velcí hráči, ČR byla jedním z 11 států.

Velké vyměňování, velké vyjednávání napomohlo tomu, že jsme v roce 2010 zvítězili a všechny státy rozhodly, že to bude v České republice. Je tu sada argumentů: Od těch, že v České republice žádná agentura EU nebyla, až po předvádění, že jsme průmyslový stát, vhodné místo pro zabezpečování toho hostitelství. Nabídli jsme budovu v Holešovicích i řadu dalších benefitů pro zaměstnance agentury.

Praha posílí jako vesmírné centrum Evropské unie. Expert: Je to příležitost pro české firmy

Pomohla slavná československá historie jako Vladimír Remek či družice Magion?

Možná nepřímo. Je to čtyřicet let, co jsme se účastnili vědeckých aktivit v 70., 80. letech. Dnes  jsou kosmické aktivity hodně o byznysu, o průmyslu.

Páteří unijních kosmických aktivit je družicový systém Galileo. Proč ho EU stavěla, když můžeme využívat americký GPS?

Potřebujeme být nezávislí na ostatních, byť máme s USA velmi dobré vztahy – ale GPS je vojenský systém, který má primárně jiné účely. Když si vezmete, že na kosmických technologiích je založeno 10 % evropského hospodářství, tak si umíte představit, jak jsou velké tlaky mít něco, na co se můžeme opravdu na 100 % spolehnout. Další aspekt je, že nevytváříme kopii GPS, Galileo je lepší. Je přesnější a umožňuje i další služby, které nám GPS v současnosti nenabízí.

Navigaci v mobilu používáme zdarma, jak toto odvětví může vydělávat?

Satelity samy o sobě nevydělávají, signál je zdarma. Ale jde o infrastrukturu, která má sloužit. Platí ji daňoví poplatníci EU s cílem vytvářet využití v praxi. Tam ten byznys už přichází. Družicovou navigaci využívá mnoho mobilních aplikací, některé si stáhnete zdarma, některé jsou placené…  

Ale pak je sofistikovanější využití, za které uživatelé platí. Tento byznys už nemusí být tolik vidět, ať jde třeba o terminály v traktoru, v autě nebo v bance… Ale je to opravdu velký byznys. A když má stát kvalitní firmy, které dělají velkou přidanou hodnotu, tak ty firmy angažují více vzdělanějších lidí s vyššími platy, mohou si dovolit nakoupit víc věcí a služeb i platí vyšší daně. Je to obrovský koloběh. A kosmické aktivity mají velkou přidanou hodnotu. Když investujeme do družic či do jejich komponentů, tak byť je to rizikové odvětví, tak se nám to vrací až osmkrát.

Říkal jste navigace v traktoru? To aby zemědělec trefil na své pole?

Pracovní činnost na poli lze docela dobře automatizovat a často se to dělá. A k tomu potřebujete informace – o poloze, nebo třeba i software, který zpracovává družicové snímky, abyste věděl, kde máte přihnojit a kde není potřeba. Traktor dopravíte k poli, ale tam už v něm při práci nemusí sedět operátor, traktor pracuje sám. To není budoucnost, to je realita. Zrovna zemědělství se díky automatizaci a digitalizaci dost zefektivňuje.

„Chceme létat co nejvíc!“ Miliardář Bezos se svou raketou nakoukl do vesmíru

Sledoval jste včerejší let Jeffa Bezose s jeho novou raketou či pár dní předtím Richarda Bransona?

Jsem rád, že se svět posouvá i v této oblasti. Do vesmírných aktivit se už víc než v minulosti investují soukromé prostředky, je to trend, který bude čím dál víc vidět. Vesmírný turismus je úzká oblast, která určitě bude mít velký ohlas, je tu řada bohatých lidí, co si budou chtít vyzkoušet stav beztíže. Je super, že se to konečně posunulo do reality, už se o tom mluvilo dlouho. Otevřela se nová éra.

Ale jde to spíše mimo české a evropské úřady, ne?

Nám by se velmi líbilo, kdyby Bezos nebo Branson využívali české technologie. Dostáváme se stále výš a výš, pokud jde o naše schopnosti, a globální trh tady je, takže je podle mě otázka času, kdy dojde k nějakému propojení. Klíčová je příprava technologií. Nesměřujeme k tomu, že bychom v Evropě provozovali suborbitální lety, ale měli bychom umožnit, aby takové byznysy vznikaly a naše firmy se na nich podílely.

Jaké další projekty Evropa ve vesmíru provozuje a chystá? Jak se Václavu Koberovi podařilo získat prestižní pozici v EUSPA? A jak vidí šance na návrat Čechů do vesmíru? Sledujte celý záznam pořadu Epicentrum.