Rušení opatření soudem? Havlíček viní opozici a konec stavu nouze. S Dostálem se pohádal

„Určitě bychom udělali celou řadu věcí jinak,“ potvrdil Havlíček, že při zpětném pohledu vláda a ministerstvo zdravotnictví mohly jednat v některých případech lépe. Došlo i na chyby. Vicepremiér ale říká, že vyhlašování opatření ani jinak probíhat nemohlo. „My jsme balancovali mezi zdravím, mezi ekonomickými dopady, mezi omezením pohybu lidí…“ vysvětloval vicepremiér s tím, že nebylo možné očekávat, že by nechodily žaloby.

„Primárně se rozhodují podle toho, aby byly pokud možno minimalizovány dopady na zdraví,“ pokračoval ve stejném duchu o ministerstvu zdravotnictví. „Neříkám, že jsme byli právní špílmachři,“ uvedl sebekriticky Havlíček.

Dostál je ale přesvědčen, že dřívější rozsudky soudu potvrzují, že se cíleně nemyslelo na určitá odvětví podnikání a ta nebyla odškodněna. „Otázka kompenzací je důležitá věc, na kterou se v každé krizi, v každé pandemii musí pamatovat,“ upozornil právník, jenž je zároveň expertem Pirátů na zdravotní právo.

Havlíček odmítl, že by vláda od začátku vědomě vydávala opatření protizákonně. „Něco tvrdí městský soud, něco tvrdí správní soud, něco tvrdí právníci, kteří chtějí něco vysoudit,“ sdělil vicepremiér a rýpl si tak do Dostála, který seděl vedle něj. „Tady nejde o žádné peníze,“ odvětil právník. Sám si pak neodpustil troufalé tvrzení. „Vy jste udělali ohromný rozdíl mezi tím, kdo měl, nebo neměl svého lobbistu,“ pokračoval, což Havlíček opět horlivě odmítl.

Hotelům a restauracím došla s vládou trpělivost. Kvůli zákazům ženou ministry k soudu

Podle Havlíčka za neustálé rušení opatření a rozsudky soudů může určitým dílem opozice. „My jsme chtěli nouzový stav, my jsme chtěli jeho pokračování, ale opozice řekla v žádném případě,“ upozornil vicepremiér, že jediné, co druhá strana uznala, byl nakonec pandemický zákon. Ten zákon, podle kterého se nyní opatření ruší a ukazuje se jako problematický. Havlíček si myslí, že zrušení nouzového stavu v době, kdy byl zrušen, bylo od opozice „absolutně nesolidární“.

Dostál reagoval, že stav nouze nutně nemusel být zavržen. Vláda by ale musela vystoupit před Poslaneckou sněmovnu a jasně vysvětlit, proč je třeba, což podle právníka neudělala. A tak raději přešla na domluvený pandemický zákon, podle kterého ministerstvo zdravotnictví vykonává špatnou úřední práci, míní právník. Ale zákon jako takový za špatný neoznačuje, jen by resort například měl více vysvětlovat a zdůvodňovat, co požaduje. „Proboha, co chcete zdůvodňovat,“ kroutil hlavou Havlíček s tím, že je přece pandemie a umírali tu lidé.

O čem je řeč

Poté, co skončil nouzový stav, uzavření služeb začalo vycházet právě z pandemického zákona. Dnem jeho účinnosti totiž Česko přešlo do stavu tzv. pandemické pohotovosti, ve kterém může ministerstvo zdravotnictví nebo krajské hygienické stanice vyhlašovat mimořádná opatření s cílem zamezit šíření koronaviru.

Největší vlna rozvolnění začíná: Otevírají hospody, bazény i bary. Co je třeba ke vstupu?

Zároveň v něm mohou lidé napadnout část těchto rozhodnutí a podat správní žalobu k Nejvyššímu správnímu soudu. Ten se jí musí zabývat přednostně. A tak se stalo, že soud vyhodnotil, že způsob omezení restaurací, ale třeba i barů a bazénů, je nezákonný. „Odpůrce si již napříště musí být vědom toho, že vydává opatření zjevně nezákonná, jež zřejmě působí jeho adresátům škodu a újmu na základních právech,“ uvedl přímo v rozsudku NSS.

Vláda proto neměla jinou šanci, než kompletní otevření služeb povolit, učinila tak od 31. května. Ovšem s omezeními, obvykle je vstup podmíněn testem, očkováním nebo potvrzením o prodělané nemoci. Proti tomu velkému rozvolnění se ohradila řada epidemiologů.