Václav (†34) a další si sáhli během pandemie na život: „Sebevražd bude přibývat,“ varuje expert

Podle psychologa a psychoterapeuta Daniela Štrobla je současný lockdown a s ním spojená přísná opatření velkým náporem na psychiku: „Tvrdé je to hlavně v tom, že k tomuhle nemáme předchozí zkušenost, každý z nás v životě prožil mnoho krizí (…), problém je v tom, že ta současná krize je nesouměřitelná s čímkoliv, co kdokoliv předtím zažil, čili každý krok a nový den je pro nás takovým krokem do neznáma,“ uvedl Štrobl, který se v armádě zabýval otázkami stresu a má zkušenosti se skutečným krizovým managementem.

„Jeden z aspektů, který na lidi dopadá, je to, že těch pokynů, příkazů, zákazů je příliš, velmi často se mění a i průměrně vzdělanému člověku mnohdy nedávají a ani nemohou dávat smysl,“ uvedl zkušený psychoterapeut. Zákazy spojené s covidem nám vzaly pocity štěstí, radosti a pohody. Vystřídaly je ty, které nezapadají do ideálu společnosti.

Psycholog Daniel Štrobl dále tvrdí, že se tyto emoce bojíme projevit. „Společnost má dlouhodobě problém s emocemi. Jejich projev je považován za slabost. Spousta lidí se tak bojí rozčílit, protože druzí by si řekli, že má problém se sebekontrolou,“ řekl Blesku Štrobl, podle něhož je to stejné i s pláčem. Lidé si však musí uvědomit, že jsou situace, kdy je normální se takto cítit, naučit se tedy s těmito pocity pracovat.

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Každý třetí dospělý

Podle odborníků oproti listopadu 2017 loni narostlo riziko sebevražd trojnásobně, a stejně tak i depresí. „Zdá se, že oproti první vlně pandemie covid-19 došlo v poslední době ještě k mírnému nárůstu a duševní onemocnění nyní prožívá každý třetí dospělý. Zvláště vysoký výskyt duševních onemocnění vidíme u mladých dospělých a u lidí, kteří na tom jsou hůře ekonomicky - přišli o práci, museli si zkrátit úvazek nebo mají třeba minimální příjem,“ řekl deníku Blesk doktor Petr Winkler, vedoucí výzkumník oddělení sociální psychiatrie v NUDZ.

A podle názoru psychologa Štrobla nás v tomto ohledu nečekají o mnoho lepší zprávy: „Jsem bohužel přesvědčen, že sebevražd bude ještě přibývat, neboť mnoho lidí stále ještě má jakési finanční rezervy, ale v příštích obdobích, možná letech, budou dobíhat důsledky pandemie a lidé budou konfrontováni s exekucemi, osobními bankroty… Bohužel tohle je předpoklad pro nárůst sebevražd. Vždycky tomu tak bylo.“

Před ministerstvem zdravotnictví se zastřelil muž (†50). Oběť covidu? Pro srovnání schází data

„My se už rok nemáme prakticky na co těšit,“ popsal další z důvodů, proč se lidé často cítí demotivovaní a letargičtí. Zásadní nástroj při pomoci může podle něj hrát i sebekázeň. „Třeba jít na procházku, i když se nám nechce. Dobré je si vytvořit i viditelnou připomínku, kdy tato situace skončí. Nechat si narůst plnovous a oholit ho, až covid pomine, nebo zasadit kytku a poté ji přesadit ven,“ radil v Epicentru psycholog Daniel Štrobl.

Společenské zvíře a postcovidový syndrom

Neurovědec Martin Jan Stránský se se svým kolegou v mnohém shodl a pro získání určitého nadhledu doporučil, abychom se podívali právě na své prarodiče a uvědomili, si v jakých podmínkách a možnostech vyrůstali oni.

Omezení sociálních vazeb však považuje za zásadní problém. „My jsme společenské zvíře a potřebujeme kontakt. A ten kontakt potřebuje nejvíce ten mladý člověk, který má mladý mozek, který se formuje,“ uvedl Stránský, jenž dále zkritizoval online výuku, jejíž forma má podle jeho názoru na děti negativní dopad.

Na Brněnsku se upálil Václav (†34)! Neunesl prý důsledky covidu a existenční krizi

Stránský také zdůraznil, že nelze podceňovat postcovidovou péči a návrat do normálního života po prodělání nemoci covid-19: „Koronavirus se dostane do každé části našeho těla… také se to dostává do mozku a mozkových blan. Pokud je to ve větší dávce, tak to ovlivňuje neurochemické procesy, a proto máme takzvané postcovidové syndromy… únavu, proměny povahy,… poruchy koncentrace… a hlavně u těch případů, které musely být na JIPce v umělém spánku, tam se ten člověk probudí s určitým posttraumatickým syndromem pro ten mozek, což nelze podcenit a hned se vrátit do stoprocentní mentální a fyzické aktivity.“

Popletená vláda

Naše vládní představitele počastoval Stránský poměrně ostrou kritikou, chybí nám totiž jakési světlo na konci toho pomyslného tunelu: „Potřebujeme cíl…jakýkoliv racionální postup, který tady strašně chybí od této popletené vlády, by nám strašně pomohl psychicky. I kdyby se možná nepovedl, stačilo by prostě nastolit cíl. Ale zatím, pokud se nemýlím, nám doposud neřekli, jak si to představují a do kdy.“

Pokud máte psychické potíže či jakékoliv trápení, obraťte se na odborníky například na Lince bezpečí 116 111 nebo v Centru krizové intervence 284 016 666. Služby jsou poskytovány nonstop.

Epicentrum o zvýšené sebevražednosti a psychických dopadech pandemie s psychologem Danielem Štroblem a neurologem Martinem Janem Stránským | Blesk:MARTIN PEkÁREK