Senátoři spřádají plány, jak odstavit Zemana, klíčem je Ústava. Nevkusné, čílí se Havlíček

„Pan prezident se též připravuje na povolební vyjednávání, už vzniká plán schůzek,“ ujišťoval politiky i veřejnost ještě ve středu minulý týden mluvčí Miloše Zemana Jiří Ovčáček. Prezident ovšem podle všeho už tou dobou nebyl příliš fit, o dva dny později volil na zámku v Lánech, kam za ním přišla okrsková volební komise s přenosnou urnou. Kdo a jak hlavě státu zařídil voličský průkaz, není dosud jasné.

V neděli vyrazil za Zemanem do Lán premiér Andrej Babiš. Na mandáty sice vítěz sněmovních voleb, který ale podle dosavadních povolebních vyjednávání skončí v opozici. Krátce po schůzce převezla sanitka s mobilní jednotkou intenzivní péče prezidenta z Lán do Vojenské nemocnice. Ze sanitky ho vykládali lékaři bezvládného. „Odsuzuju ty hyenistické záběry, komentáře a spekulace. Pan prezident při převozu usnul, o nic jiného nejde. V bezvědomí nebyl,“ komentoval bezvládnost hlavy státu pro Blesk Zprávy v neděli hradní kancléř Vratislav Mynář.

Přehledně: Zeman strávil sedm týdnů v nemocnici. Vrátil ho tam covid, pak jmenoval Fialu

Ve středu měl o povolební situaci přitom prezident začít jednat. Termín schůzky měl domluvený s premiérem Andrejem Babišem. Jednání ale Hrad zrušil. „Schůzka ve středu nebude,“ napsal v SMS Babiš v pondělí dopoledne.

„Povolební vyjednávání není zdržováno, protože je věcí parlamentních stran. Na ústavní úlohu prezidenta republiky teprve dojde,“ uvedl k odkladům schůzek Zemana s Babišem a spol. hradní mluvčí Jiří Ovčáček pro Blesk Zprávy.

Termín schůzky nemá také ani kandidát na premiéra koalice SPOLU, předseda ODS Petr Fiala. „Počkejme a věřme, že se zdravotní stav prezidenta zlepší,“ reagoval pro ČT Fiala. Dodal, že bude pokračovat v jednáních o složení nové vládní koalice, k čemuž prezidenta nyní podle svých slov nepotřebuje.

Speciální tým a Zeman na speciální jednotce

O Zemana přitom pečuje v ÚVN tým zdravotníků specializovaných na intenzivní péči. Léčebný plán stanovuje konzilium specialistů na jeho dílčí zdravotní potíže, tvrdí ČTK.

„Pan prezident Miloš Zeman je hospitalizován na Klinice anestezie, resuscitace a intenzivní medicíny 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze (1. LF UK) a ÚVN, kde o něj pečuje tým zdravotníků specializovaných na intenzivní péči,“ napsala mluvčí ÚVN Jitka Zinke. „Léčebný plán pana prezidenta stanovuje lékařské konzilium ÚVN složené ze specialistů na dílčí zdravotní problémy pacienta,“ dodala.

Právě proto, že není jasné, co s prezidentem skutečně je, jaký zdravotní stav překonává, chtějí někteří politici, zejména senátoři, jednat o přesunutí prezidentských pravomocí na jiné ústavní činitele. 19. října se proto sejde na mimořádném jednání senátní ústavní komise. Schůzi svolal její předseda Zdeněk Hraba (STAN).

Chce probrat možnosti, jak zajistit výkon pravomocí hlavy státu v případě, že je Zeman nebude moci zastávat.

„Svolal jsem ústavní komisi Senátu k řešení možností, mezi které patří mimo jiné i článek 66 Ústavy - prohlášení prezidenta za neschopného výkonu úřadu,“ dodal šéf komise.

Podle Hraby je třeba odvrátit hrozbu, že bude chod ústavních institucí paralyzován, pokud Zeman kvůli zdraví nebude schopen zastávat svůj úřad. Nejdůležitějším úkolem prezidenta v nejbližší době bude pověření vítěze víkendových sněmovních voleb k sestavení nové vlády či svolání nové Sněmovny.

Přidali se i Hilšer nebo Kalousek

 Mezi těmi, kteří prosazují převedení prezidentských pravomocí na premiéra či předsedu Sněmovny, je například i Zemanův protikandidát z prezidentské volby senátor Marek Hilšer.

„Jako člověk přeji Miloši Zemanovi brzké uzdravení. Jako lékař ale vím, že přinejmenším nějakou dobu nemůže vykonávat svůj úřad. Jako senátor proto s respektem k Ústavě v této nestabilní době podpořím dočasný přechod prezidentského úřadu na premiéra a předsedu Sněmovny,“ napsal na twitter.

K podobné myšlence se připojil také například bývalý politik Miroslav Kalousek.

„Konec váhání, v zájmu republiky není vhodná doba na falešný sentiment. Zachovejme si lidské ohledy k těžce nemocnému člověku, ale zajistěme, aby fungoval výkon pravomocí prezidenta republiky. Miloš Zeman toho výkonu evidentně schopen není,“ napsal na twitteru exministr Miroslav Kalousek (TOP 09).

Vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) na tiskové konferenci po jednání vlády ale označil za předčasnou a necitlivou snahu některých senátorů o aktivaci článku 66 Ústavy, podle kterého by nemocný prezident mohl dočasně přijít o kompetence, pokud by na to kývla nadpoloviční většina poslanců i senátorů.

Havlíček řekl, že se Zemanem minulý týden hovořil. „Ve středu. Řešili jsme technické věci spojené s chodem resortu. Vždycky si s ním zavolám řádově jednou za tři týdny, za měsíc,“ poznamenal. Dodal, že věcně probírali agendu.

Za debatou o článku 66 cítí politický tlak a snahu o zviditelnění. Má to za nevkusné. „Navíc si myslím, že to je i zbytečné, protože nikde nikdo nesdělil, že se nebude řešit povolební situace standardními nástroji,“ řekl. „Není nikde a nikým potvrzeno to, že by to měl být dlouhodobý stav, který by znemožňoval v tuto chvíli výkon funkce,“ dodal vicepremiér.

Co říká článek 66 Ústavy České republiky? 

• Uvolní-li se úřad prezidenta republiky a nový prezident republiky ještě není zvolen nebo nesložil slib, rovněž nemůže-li prezident republiky svůj úřad ze závažných důvodů vykonávat a usnese-li se na tom Poslanecká sněmovna a Senát, přísluší výkon funkcí podle čl. 63 odst. 1 písm. a) až e) a h) až k) a čl. 63 odst. 2 předsedovi vlády. Předsedovi Poslanecké sněmovny přísluší v době, kdy předseda vlády vykonává vymezené funkce prezidenta republiky, výkon funkcí prezidenta republiky podle čl. 62 písm. a) až e) a k) a dále čl. 63 odst. 1 písm. f), jde-li o vyhlášení voleb do Senátu; uvolní-li se úřad prezidenta republiky v době, kdy je Poslanecká sněmovna rozpuštěna, přísluší výkon těchto funkcí předsedovi Senátu, kterému též přísluší v době, kdy předseda vlády vykonává vymezené funkce prezidenta republiky, výkon funkce prezidenta republiky podle čl. 63 odst. 1 písm. f), jde-li o vyhlášení voleb do Poslanecké sněmovny.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil opakovaně vyzval Hrad, naposledy tuto neděli, aby zveřejnil bližší informace o zdravotním stavu prezidenta. Zeman byl v neděli v poledne nečekaně převezen do Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN), a to krátce po ohlášené schůzce s dosavadním premiérem Andrejem Babišem (ANO).

Ředitel ÚVN a Zemanův ošetřující lékař Miroslav Zavoral opětovnou hospitalizaci hlavy státu doporučil. Ke zdravotnímu stavu uvedl pouze to, že důvodem jsou komplikace provázející Zemanovo chronické onemocnění. Zeman byl převezen na pracoviště intenzivní medicíny.

Senátní ústavní komise se už letos jednou zabývala návrhem, podle něhož Zeman není schopen vykonávat prezidentský úřad. Návrh připravil v červnu senátní výbor pro obranu a bezpečnost. Podle jeho předsedy Pavla Fischera (nezávislý) Zeman ve svých výrocích z posledních měsíců mimo jiné o kauze Vrbětice ukázal, že je dezorientován, špatně cituje ústavu a vykládá si realitu způsobem, který zaměňuje následek za příčinu. Senátní komise ale v červenci návrh nepodpořila, podklady pro jeho projednání Senátem označila za nedostatečné.

Ústava umožňuje zbavit prezidenta pravomocí v případě, jestliže se Sněmovna a Senát usnesou na tom, že hlava státu nemůže svůj úřad ze závažných důvodů vykonávat. V takovém případě prezidentské pravomoci hlavy státu přejdou na předsedu vlády a předsedu Sněmovny. Jeho pravomoci přebere předseda Senátu, pokud je Sněmovna rozpuštěna.

Mandát Sněmovny v předvolebním složení končí 21. října, nová Sněmovna se sejde v první polovině listopadu.