Volební lístky budou až u uren. A víme, kdy se mohou volby o týden zdržet

Výsledky voleb do Senátu najdete ZDE >>>

Ve 26 obvodech půjdou lidé opět k volbám. Oproti minulému týdnu mají nečekaně klid už na Děčínsku. Zbyněk Linhart totiž získal více než polovinu hlasů už v prvním kole. V ostatních obvodech budou lidé vybírat senátora v kole druhém. Kdo získá víc hlasů, tomu se otevře cesta do Senátu.

„Hlasovací lístky pro druhé kolo voleb již voliči nebudou dodány předem, ale volič je obdrží přímo ve volební místnosti ve dny voleb,“ píše v metodice pro hlasování ve volbách do horní komory Parlamentu Ministerstvo vnitra.

Volební lístky už několik let tiskne pro stát břeclavská tiskárna Moraviapress, která má smlouvu se státem až do roku 2024 a měla by za celé toto období inkasovat zhruba 420 milionů korun.

„To že lidé nedostanou lístky k hlasování do schránek, vede samozřejmě k nižší volební účasti,“ řekl Blesk Zprávám politolog Jan Kubáček.

V roce 1996 se volby do Senátu konaly vůbec poprvé. Ve druhém kole byla volební účast 30,63 procenta - historicky nejvyšší volební účast v řádných volbách ve druhém kole pak byla v roce 2002 – dosáhla 32,55 %. Naopak zatím nejnižší počet voličů přilákali politici k volebním urnám při volbách 2016 ve druhém kole volilo jen 15,38 oprávněných voličů.

                                                        zdroj dat: volby.cz

„Senát sice pracuje, ale pracuje klidněji, věcněji, než lidé předpokládali, více ctí osobnosti, a tím je pro mnohé neviditelný a mnozí lidé ani nevědí skutečné kompetence senátorů a senátorek, ani to, jak jsou potřební pro kvalitu zákonů, případně vyvažování Poslanecké sněmovny,“ vyjmenoval některé důvody nízké účasti ve druhém kole Kubáček. Na stále nižší volební účasti se podle Kubáčka podepisuje nejen absence volebních lístků ve schránkách, ale také špatná pověst politiky a to, že lidé stále čekají od Senátu trochu něco jiného, než dostávají.

„Lidé to proto vnímají jako nepodstatnou a nedůležitou volbu, a proto prostě nechodí,“ dodal.

I z toho důvodu možná někteří politici mluví ať už o zrušení Senátu, nebo alespoň o změně systému voleb do horní komory Parlamentu. V minulosti například navrhovali takzvaný australský model.

Ten je jednokolový, kandidáti jsou napsaní na jednom hlasovacím lístku za sebou a k nim připisují číslice a seřazují si vlastní preference. U kandidáta, kterého chtějí poslat do senátu, napíšou jedničku, dalšímu dvojku a toho koho upřednostňují nejméně, napíšou třeba číslo devět – jestliže v daném obvodu kandiduje právě devět kandidátů.

Návrh 14 senátorů z roku 2018 ovšem horní komora Parlamentu odmítla.

Pokud by některý z kandidátů dostal nadpoloviční většinu hned v prvním kole, automaticky by se stal senátorem.

„V každém kole počítání se vyřadí kandidát s nejméně hlasy a hlasy pro něj se přerozdělí kandidátům, pro které voliči hlasovali v dalším pořadí. To se děje tak dlouho, dokud některý kandidát nezíská nadpoloviční většinu hlasů, případně více hlasů z posledních dvou nejúspěšnějších kandidátů," uvedli tehdy Senátoři ve svém návrhu.

Drahoš šéfem Senátu? Zemanův sok to nevylučuje, ve hře jsou ale další adepti

„Tato varianta není špatná, ale já bych šel ještě dál. V situaci, kdy máme permanentní volby – doslova každý rok až do roku 2027, tak je namístě, jestli některé volby neubrat, nebo nesjednotit v podobném termínu,“ říká k návrhu politolog Kubáček.

Jedním z možných sjednocení přitom vidí například zavést volby na pražský magistrát stejně s volbami do krajů. „Tím pádem by se nestávalo, že část Pražanů má najednou hned troje volby – tak jako letos, kdy volili právě do Senátu, do obecních zastupitelstev a ještě na Magistrát,“ míní politolog.

A další úpravu by viděl ve výběru zástupců v Senátu. „Zvolení hejtmani a radní, nebo zastupitelé by vysílali podle velikosti a lidnatosti kraje do Senátu určitý počet svých zástupců,“ navrhuje Kubáček s tím, že se Senát najednou proměnil v regionální komoru, a ušetřilo by se za volby. „Mimochodem voliči už tak dnes volí, když se podíváme, tak ve volbách do Senátu vítězí většinou regionální starostové, nebo regionální osobnosti,“ doplnil.

Podobný systém už dnes funguje například v Rakousku nebo Německu. „Upřímně řečeno se ale podle mého žádné změny v dohledné době nedočkáme,“ uzavřel Kubáček.

Senát má 81 senátorů a každé dva roky se obměňuje jedna třetina z nich – tedy ve 27 obvodech. Aby mohl některý kandidát zvítězit hned v prvním kole – musí získat více než 50 % hlasů – tak jako se to letos povedlo Zbyňkovi Linhartovi.

Pokud nikdo nadpoloviční většinu hlasů v daném obvodu nezíská, postupují do dalšího kola dva nejúspěšnější kandidáti z prvního kola. Druhé kolo se koná hned o týden později. Nyní je to tedy 9. a 10. října.

Obec na Prostějovsku prohodila volební obálky. Hrozí opakování hlasování

Volební zákony ale počítají také s výjimkami. A druhé kolo se tak může konat ve výjimečných případech také až dva týdny po kole prvním.

„Jestliže před druhým kolem voleb ve volebním obvodu se kandidát své kandidatury vzdá, pozbude práva být volen nebo zemře, postupuje do druhého kola voleb kandidát, který se v prvním kole voleb v konečném pořadí umístil na třetím místě; v takovém případě se druhé kolo koná třináctý den po ukončení hlasování v prvním kole,“ píše se v metodice pro letošní volby, kterou má na svých webových stránkách vyvěšené ministerstvo vnitra.

Jak správně volit?

• Volební lístky dostanete až ve volební místnosti
• Prokázat se musíte platným dokladem totožnosti – občanským průkazem nebo pasem
• Za plentou vložíte do obálky, kterou dostanete od volební komise jen jeden hlasovací lístek
• Obálku s jedním lístkem vhodíte do volební urny
• Po předešlém dojednání za vámi může přijít také volební komise s přenosnou volební urnou

Volit se může ve druhém kole voleb v pátek 9. října od 14:00 do 22 hodin a v sobotu 10. října pak od 8:00 do 14 hodin.

Pokud by ve druhém kole dostali oba kandidáti stejný počet hlasů, pak o tom, kdo bude senátorem, rozhodne los.  

Druhé kolo senátních voleb můžete sledovat ZDE

Více o druhém kole čtěte ZDE