Josef Skála patří mezi nejkovanější komunisty v Česku. S komunistickými myšlenkami je jeho život spjat od mládí, před revolucí se angažoval v KSČ a pak plynule navázal v KSČM. Několikrát za stranu kandidovat do Sněmovny či do Evropského parlamentu, ale neuspěl. Prohrával také boj o post předsedy strany s Vojtěchem Filipem, stal se alespoň místopředsedou KSČM. Prezidentské volby jsou zatím nejvyšší meta, na kterou kdy mířil.

Jenže do cesty se Skálovi připletla pandemie covidu-19. „Konferenci jsme nuceni zrušit z důvodu pozitivního PCR testu kandidáta na prezidenta. Nový termín jsme stanovili přesně za měsíc - 10.3.,“ uvedla KSČM 9. února 2022.

Ústřední výbor KSČM se v rámci prezidentských voleb 2023 rozhodoval mezi dvěma jmény. První byl Skála, jehož kandidaturu na Hrad si přála sama současná předsedkyně strany Kateřina Konečná. Druhý byl Vojtěch Filip, který nakonec získal menší počet hlasů – 46 ku 26. Josef Skála se tak oficiálně stal kandidátem KSČM v prezidentských volbách 2023. Již avizoval, že přihlášku chce podat cestou podpisů občanů, nikoliv hledat podporu u poslanců a senátorů. Ostatně KSČM z obou komor parlamentu vypadla.

Konfliktní osoba z konzervativního křídla KSČM?

„Nechci to pojmout jako sektářský výkřik do tmy, ale chci se co možná rozkročit napříč širokým spektrem v zásadě vlasteneckých, racionálních, zodpovědných sil,“ uvedl Skála při oznamování své kandidatury. Má v plánu oslovit politickou veřejnost, která hledá alternativu a nevylučuje, že bude hledat podporu i jinde než u KSČM. Zmínil v této souvislosti spolupráci se spolkem Kudy v krize.

„KSČM vyšle do boje o Pražský hrad Josefa Skálu. Než jej necháte onálepkovat různými novináři a samozvanými komentátory, zkuste jej porovnat s tím, co se zatím v prezidentském klání nabízí. Pak Vám jednoznačně - nejste-li miliardář nebo tunelář - musí vyjít jako nejlepší volba,“ komentovala výběr kandidáta Konečná.

Ne všichni v KSČM jsou nicméně z volby nadšeni. Například exposlanec Jiří Dolejš uvedl, že Skála je konfliktní jméno z konzervativního křídla strany a bude mít problém sehnat 50 tisíc podpisů. Pouze stranický kandidát podle něj není vhodné řešení, lepší by bylo, kdyby se širší levice v Česku spojila pod jedním jménem. „Ale čas ukáže, co může skutečně pomoci šanci KSČM na nový začátek,“ konstatoval Dolejš. 

Program Josefa Skály pro prezidentské volby 2023

Josef Skála ještě program nezveřejnil, z jeho dřívějších vyjádření a nově vznikajících rozhovorů lze však usoudit, čemu se chce věnovat.

Skála patří mezi komunistické tradicionalisty neboli ultrakonzervativní komunisty. Sám o sobě říká, že je marxista. Také v souvislosti s jeho jménem můžete potkávat označení stalinista, čemuž jde často naproti. V posledním rozhovoru pro iDnes.cz na dotaz, zda byl bývalý sovětský vůdce zločinec, odpověděl, že „Stalin byl rozporuplná osobnost“. Nálepku Stalinista nicméně Skála označuje za „primitivní“.

Názory na historické otázky

Bývalý místopředseda KSČM dlouhodobě obhajuje politiku státu mezi lety 1948 a 1989, o okupaci Československa z roku 1968 uvedl, že to bylo „velké vojenské bububu v situaci, kdy oba bloky bránily svoje hranice a svoje systémy, i vojenskou silou“. Studenou válku pak podle jeho názoru rozpoutala „druhá strana“.

Ekonomika a zahraničí

Josef Skála v rámci současného sporu na Ukrajině odmítá, že by Rusko chtělo na zemi zaútočit. „Já se tomu musím smát. Co by tím Rusko získalo? Vyrabovaný stát, kde je snad nejnižší životní standard po Albánii v celé Evropě, tu občanskou válku tam? Proboha, tohle že by si někdo chtěl vzít na hrb?,“ řekl pro iDnes.cz

Vystupuje také proti NATO, které vnímá jako velké zlo. Za zásadní problém současnosti pak označuje nedostupné bydlení, podle něj všichni politici slibují, že situaci zlepší, ale nikdo to nedokáže reálně prosadit. „Družstevní projekty měly masovou šanci, jen dokud je štědře podporoval socialistický stát. Teď se nic podobného nerýsuje ani v zárodku,“ řekl minulý rok v rozhovoru pro Parlamentní listy. Stát by podle něj měl začít stavět jako o život.

„Na pozemcích ve veřejném vlastnictví, a ne nakupovaných od nenažranců. Výstavba ve státní režii, která vyloučí parazitní zisk,“ dodal s tím, kde by výstavba měla probíhat.

Uvedl rovněž, že zahraničí kapitál „nás vyvlastnil za skandální zlomek hodnoty všeho, co mu spadlo do klína“. Kapitalismus naši společnost uvrhl podle jeho názoru do „obludné pasti“. „Víc demokracie a lidských práv bude až v mnohem suverénnější zemi. Teprve ta uvolní prostor i sociálnímu pokroku,“ je přesvědčen Skála.

Levici spasí jen marxismus

V Haló novinách pak odpovídal na otázku, jak vznímá přijetí rezoluce z Evropského parlamentu ze dne 19. září 2019 o významu evropské paměti pro budoucnost Evropy: „Je to nehorázná zhovadilost. Hrdiny sprostě uráží. Zločiny halí do mlhy. Nacismu zlomil vaz až Sovětský svaz. Předtím se Evropou procházel jako skalpel máslem,“ sdělil komunistický ideolog, načež odmítl koncept nepodmíněného základního příjmu.

Současné levici podle Josefa Skály slov pomůže jen politika, kde bude „marxismus doma“.

Předvolební preference Josefa Skály

Na vypovídající průzkumy předvolebních preferencí je ještě brzo. Můžeme se ale podívat na kurzy sázkových kanceláři. Favoritem se stal generál ve výslužbě Petr Pavel, jenž předběhl dlouho vedoucího expremiéra Andreje Babiše (ANO).

Životopis Josefa Skály

Josef Skála pochází z komunistické rodiny, oba jeho rodiče byli členy KSČ. Otec pracoval jako vedoucí pracovník Československého rozhlasu, matka působila v pražské pobočce agentury APN.

Střední školu dokončil v roce 1970 s maturitou a prospěchem 1. Během středoškolských studií byl členem Pionýrské organizace Socialistického svazu mládeže, od roku 1966 byl i jejím funkcionářem.

Vpád sovětských vojsk tehdy vítal. „Snažil jsem se pomáhat sovětským vojákům i ve zdánlivě bezvýznamných věcech jejich každodenního života u nás. Brzy po vstupu vojsk, ihned poté, co se rodičům podařilo navázat kontakt, jsem začal pracovat jako autor článků, zpráv a poznámek pro rozhlasovou stanici Vltava,“ uvedl sám ve svém životopise. 

Vystudoval žurnalistiku i katedru marxismu-leninismu

Žurnalistická práce mu byla blízká, obor nakonec i vystudoval na Univerzitě Karlově v Praze, promoval v roce 1970. Tehdy už byl členem KSČ, do které vstoupil hned v 18 letech života.

Nebyl pasivním straníkem, politicky se velmi angažoval. V roce 1978 už působil jako pracovník městského výboru KSČ v Praze a nakonec studoval i na Vysoké škole politické ÚV KSČ, kde obhájil disertační práci „Společenské vědomí a soudobý ideologický boj”. K tomu byl v roce 1986 zvolen do funkce stálého představitele Československého ústředí vysokoškoláků v Mezinárodním svazu studentstva.

V nespolední řadě zasedl v předsednictvu Světové rady míru, což byla organizace levicově smýšlející mládeže.

Skála tehdy publikoval nejrůznější práce, například Postřehy a fikce George Orwella, ve kterých se snažil po svém vyložit díla tohoto britského autora. Mezi další Skálovy publikace z té doby patří The Second World War: Taboo and Falsification a Czechoslovakia Yesterday and Today: 40 questions and answers.

Těsně před revolucí udělil Skála jako předseda Mezinárodního svazu studentstva zlatou medaili organizace generálnímu tajemníkovi ÚV KSČ Miloši Jakešovi. 

Neúspěšné volební období

V roce 1990 KSČ skončila a transformovala do KSČM, které se Skála opět stal členem. Zároveň také začal podnikat, působil rovnou v několika podnicích.

V KSČM Josef Skála prošel celou řadou funkcí. Dnes je členem Pražské rady KSČM a Ústředního výboru KSČM. V jeden čas byl stranickým poradcem pro mezinárodní politiku a pak získal dnes známý post „ideologie, propaganda a mediální činnost“, čímž se stal hlavním ideologem strany. „Pojem propaganda zní dnes velmi hloupě, jsem si toho vědom, ještě ze mě někdo udělá Goebbelse,“ stěžoval si v roce 2017 v rozhovoru pro Blesk na název této funkce. Reálně to podle něj znamenalo, že měl na starosti programové otázky KSČM.

Kandidovat za stranu se mu ale opakovaně nedařilo. Nejdříve to několikrát zkoušel do Poslanecké sněmovny, avšak neúspěšně. Pak do Evropského parlamentu, také to nevyšlo. Ani předsedou strany se nestal, porazil jej Vojtěch Filip, který byl Skálův dlouholetý rival. V roce 2009 alespoň usedl na místopředsednické křeslo KSČM a v roce 2016 znovu.

Dnes Josef Skála kromě politiky pokračuje v publikační činnosti, provozuje server stripkyzesveta.cz a vystupuje v YouTube pořadu Petr Bureš TV. Před čtyřmi lety založil spolek Paměť a svědomí, které má za cíl bojovat proti údajnému přepisování dějin.

Obvinění ze spolupráce s StB

Spousta informací o Skálovi pochází z životopisu, který je dostupný ve svazku, který o komunistovi vedla Státní bezpečnost (StB). Komunistická tajná policie tehdy mladého studenta popisovala jako „ideového spolupracovníka“ a chtěla ho zaměstnat v rozvědce, uvádí Aktuálně.cz. Měl vystupovat pod přezdívkou Josif, inspirovanou zřejmě Stalinem. Skála dodnes spolupráci s StB kategoricky odmítá.

Manželka Josefa Skály budoucí první dámou?

O rodinných poměrech Josefa Skály nejsou známy žádné informace.