Původní název Vzájemně se podporující spolek plavců, rybářů a pobřežných Vltavan svědčí o sociálním a charitativním účelu vzniku, vzorem zakladatelům byly hornické bratrské pokladny. Kromě vorařů a rybářů byli členy spolku také pískaři, kteří vozili písek na lodích, či ledaři z branických ledáren. Čestné členství mívají pražští primátoři. V současnosti v práci spolku převládá vlastivědná a kulturní činnost.

Dnešní oslavy začnou v Podskalí tradičním „budíčkem“ s kapelou. Vltavané, jak si členové spolku říkají, pak vztyčí vlajku u Podskalské dřevařské celnice a projdou ulicemi Podskalí slavnostním průvodem na náplavku k parníku Vyšehrad. Praha 2 při této příležitosti dostane od Mezinárodní vorařské asociace čestný titul Vorařská obec. Zařadí se tak mezi víc než 20 obcí a měst ze sedmi evropských zemí, kde působí spolky a asociace, jejichž snahou je zachovat tradici vorařského řemesla pro další generace.

Historie

Mezi zakládajícími členy spolku Vltavan byli před 150 lety i příslušníci české šlechty, například Adolf a Karel Schwarzenbergové či Jiří Kristián Lobkowicz. Původní charitativní náplň činnosti spolku zanikla s koncem voroplavby, kterou znemožnila výstavba přehrad na Vltavě. Nynější spolek je organizátorem společenských a kulturních akcí, například každoroční plavby k uctění památky utonulých na českých tocích.

Kořeny obchodu se dřevem v pražském Podskalí sahají hluboko do minulosti. V roce 1088 zavedl první český král Vratislav II. clo zvané výton a část poplatků z tohoto cla nařídil odvádět Vyšehradské kapitule, kterou založil. Ve druhé polovině 15. století vznikl v Podskalí plavecký cech. K jeho zrušení vedlo nařízení císaře Josefa II. v roce 1783, kterým prohlásil plavectví i obchod se dřevem za svobodné. Ke vzniku Vltavanu vedl nový spolkový a shromažďovací zákon z roku 1867.

Fotogalerie
15 fotografií