Navalného, který je pokládán za nejvážnějšího odpůrce prezidenta Vladimira Putina na domácí scéně, zadržela policie minulou neděli na moskevském letišti po příletu z Německa. Tam se zotavoval ze srpnové otravy, kterou připisuje Putinovi a tajné službě FSB. Kreml to popírá.

„My, emigranti z Ruska, Běloruska, Ukrajiny, Kazachstánu, občané České republiky a Pražané, považujeme v této situaci za nutné veřejně vyjádřit Navalnému podporu,“ uvedl výtvarník Anton Litvin. Podle něj je třeba postavit se proti politickým represím a podpořit demokracii, svobodu projevu a evropské hodnoty.

Demonstrace se odehrála v ruštině s českým překladem. Promluvili na ní aktivisté a vystoupili písničkáři. Připomínali, že se podobné akce konají také v Rusku i v dalších městech Evropy. „Nesmíme zapomínat ani na ostatní politické vězně. Pište jim dopisy, ať vidí naši podporu,“ uvedla Olga Storoževová z Akademického centra Borise Němcova.

Připomněla Havlovo motto „Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí“. Pokud se podle aktivistky ozve hodně lidí a budou se podporovat, podaří se změny prosadit. Storoževová míní, že si řada lidí v Rusku začíná uvědomovat, že ne vše v zemi se vyvíjí dobře.

Podle organizátorů politických vězňů v Rusku či v Bělorusku přibývá. Vyzvali účastníky, aby jim posílali dopisy a ukázali jim svou podporu.

Demonstrující měli s sebou transparenty na podporu Navalného a propuštění politických vězňů či proti putinovskému režimu. Někteří přinesli ruské vlajky. V davu byly vidět i vlajky běloruské. Před 16:00 se začali rozcházet.

Dost bylo bezpráví

Už dopoledne se konal protest u ruského velvyslanectví, na který podle odhadu zpravodajky ČTK dorazily zhruba dvě stovky lidí. Přišli hlavně mladí. Protestující si přinesli transparenty v ruštině a angličtině. Stálo na nich třeba „Svobodu Navalnému“, „Chceme demokracii, ne diktaturu“ či „Dost bylo bezpráví“. Zněla ruská populární hudba. Hloučky zpívaly. Někteří měli ruskou vlajku. Kolem areálu ruského velvyslanectví byly kovové zábrany. Na pořádek dohlížela policie. Protest byl poklidný.

Podle statistik ministerstva vnitra žije v Česku s povolením asi 41 900 Rusů a Rusek. Více než polovina z nich může v zemi zůstat na trvalo.

Podle výročních zpráv o situaci národnostních menšin v Česku se za poslední roky vztahy v ruské komunitě v Česku zhoršily a „zpolitizovaly“, a to hlavně kvůli názorům na dění na Ukrajině, brexit či zahraniční politiku, ale i kvůli propagandě. Odrazilo se to také na udělování českého občanství. Úřady ho z bezpečnostních důvodů nepřiznaly Rusům, kteří v Česku žijí i desítky let. Zprávy vycházely z vyjádření zástupců ruské menšiny v ČR.

Fotogalerie
30 fotografií