7°C
„Bude potřeba restart kultury. Galerie i muzea budou muset hledat nové strategie. Na to potřebujeme někoho, kdo má invenci a odmítá rutinu,“ řekl ministr Zaorálek. Alicja Knast by měla nastoupit prvního ledna příštího roku, funkční období je šest let. Uvedl, že výběrové řízení mělo tři kola a uchazeče mimo jiné otestovala firma zabývající se hodnocením manažerských schopností. Koncepce rozvoje instituce, které uchazeči představili, také ministerstvo zaslalo několika světovým galeriím, které se k nim vyjádřily. Mimo jiné šlo i o Metropolitní muzeum umění v New Yorku. „Alicija Knast velmi dobře obstála ve všech hodnoceních,“ doplnil Zaorálek. Zaorálek také prozradil, že ocenil její úspěchy ve vedení Slezského muzea v Katovicích a to mělo velký vliv na jeho rozhodování.
Je důležité přilákat mladé lidi
„Je mi velkou ctí, že zde můžu být. Ráda bych pozdravila tým Národní galerie. Těší mě, že jsem byla jmenována,“ řekla nová šéfka Národní galerie. Jejím cílem je oslovit hlavně mladé lidi a vzbudit v nich zájem o umění. „Doba pandemie a doba po pandemii bude pro kultura velmi obtížná. Je důležité zabývat se přístupností sbírek, zabývat se tím, aby mladí lidé, kteří se už narodili v éře internetu, do galerií chodili, protože právě tihle lidé budou za nějakých 20 let rozhodovat o tom, zda tento segment kultury bude vzkvétat, či nikoliv,“ nastínila svou vizi.
Dodal, že usiluje o překračování hranic a o to by mělo jít i v samotném umění. „Jde o to dozvídat se o jiných lidech, civilizacích a kulturách,“ myslí si. Českou Národní galerii považuje za vynikající instituci, která má za sebou velké úspěchy a přispívá o zvyšování povědomí o umění. Knastová zatím mluvila na tiskové konferenci anglicky, ale myslí si, že češtině dokáže porozumět. Snaží se číst české zprávy. Dodala také, že má hudební sluch, což jí podle ní pomůže zvládnout češtinu rychle.
Nové výzvy
„Píše se 21. století, které přináší nové výzvy. Veřejnost může v současnosti prožívat pocity smutku, osamělosti, zahlcení informacemi o covidu. Každopádně umění a umělecké instituce mají své místo a je důležité uvědomit si, pro koho tu jsme a že máme povinnosti vůči komunitě. Tím myslím jak Pražany, tak celou ČR i evropské občany, všechny, kteří budou do Národní galerie chodit,“ řekla. Poděkovala také ministrovi kultury za důvěru, kterou v ni vložil, a těší se na společnou spolupráci. „Věřím, že vás nezklamu, budu ze sebe vydávat to nejlepší,“ dodala.
Kvůli náhlému loňskému odvolání ředitele NGP Fajta měla galerie rok a půl dočasné vedení. Loni v dubnu Fajta spolu s ředitelem Muzea umění Olomouc Michalem Soukupem odvolal tehdejší ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD). Oba odvolal s odkazem na hospodářská pochybení a podal na ně trestní oznámení. Policie později obě trestní oznámení odložila a Česká republika se Fajtovi za odvolání z funkce ředitele NGP omluvila. Staněk po odvolání Fajta pověřil vedením NGP ekonoma Ivana Morávka a vypsal výběrové řízení na Fajtova nástupce.
Ministr podal demisi
Staňkovo počínání vedlo k protestům části kulturní obce a bylo na počátku úvah o jeho odchodu z funkce. Staněk podal demisi loni v květnu, ale prezident Miloš Zeman ji odmítl přijmout a s odvoláním otálel. Na žádost premiéra Andreje Babiše (ANO) ho odvolal až ke konci července. Na konci srpna pak prezident jmenoval ministrem Zaorálka. Kvůli sporu o výměnu ministra kultury (MK) sociální demokracie hrozila odchodem z vlády.
Zaorálek po svém nástupu na MK zrušil konkurz vyhlášený Staňkem, z vedení NGP odvolal Morávka a řízením galerie pověřil Anne-Marii Nedomu, manželku ředitele Galerie Rudolfinum Petra Nedomy.
Názory odborníků
„Výbor Uměleckohistorické společnosti (UHS) si cení toho, že nová ředitelka Národní galerie Alicja Knastová vzešla z otevřeného výběrového řízení, na němž se podílela i odborná veřejnost. Na základě vyjádření pana ministra je jasné, že hlavním úkolem nové ředitelky bude především zvýšení návštěvnosti, stejně důležitý je ale i kvalitní výstavní program a dobré fungování instituce jako takové,” řekla ČTK za výbor společnosti Johanka Lomová.
„Alicju Knastovou osobně neznám, ale na její koncepci pro NGP jsem ocenila, že neopomněla důležité otázky, jako je inkluze rozmanitosti skupin diváků i témat do programu NGP, nutnost větší péče o stávající zaměstnankyně a zaměstnance, podnícení společné diskuse nad vizí budoucího fungování instituce, důraz na výzkum a sbírání umění středoevropského prostoru a vzájemnou podporu a spolupráci s lokální uměleckou scénou,” řekla ČTK předsedkyně Společnosti Jindřicha Chalupeckého Karin Kottová.
„Od změny si neslibuji vůbec nic, nikdo ji nezná, nikdo nic neví, jen jsem zaslechl, že okouzlila porotu svojí ženskostí. Možná je hezká, ale důležité je, že je to velice šikovný politický tah, aby to nedali nikomu, kdo je v Čechách nějakým způsobem známý... aby nikdo takzvaně nemohl nic říkat,” řekl ČTK výtvarník František Skála.
Připomněl, že stát se odvolanému řediteli NGP Jiřímu Fajtovi omluvil. „Jestliže se stát omluvil Jiřímu Fajtovi, to znamená, že uznal, že byl odvolán neprávem. Měli ho tedy automaticky vrátit zpátky.”
Vít Havránek, který jako kurátor současného umění působí v několika mezinárodních platformách a v minulosti o místo v NGP usiloval, ČTK dnes řekl, že v případě volby Knastové se nabízí příležitost, že nahlídne na instituci nezávisle. „Je naděje, že by mohla být Národní galerie restrukturalizovaná, že nová ředitelka zjistí, že je to příliš velká instituce a že by k její restrukturalizaci mohl přistoupit spíše, než historií a kulturním kontextem zatížený kandidát z domácího prostředí,” řekl Havránek, který právě možnost rozdělit NGP na několik institucí už dříve prosazoval.
„Pro mě byla volba Knastové překvapivá, ale zároveň povzbudivá. Pevně doufám, že přinese čerstvý vítr, nové nápady a zkušenosti do této trochu zatuchlé instituce, protože sama není zatížená místními animozitami v odborné komunitě. Ve své koncepci vyzdvihuje svou roli týmového lídra proti ovládání instituce vlastními ambicemi. A snahu zbavit ji rutiny. Držím jí palce,” řekla ČTK nezávislá kurátorka a publicistka Lenka Lindaurová.
