8°C
Vypadá to jako velká romantika. Zamilovaný pár si koupí zámeček, napíše si na něj nějaké přání včetně jmen a iniciálů, zámeček přicvakne třeba konkrétně na mřížku na Karlově mostě a klíč hodí do Vltavy. Tím zpečetí svoji lásku navždy. Problém je v tom, že zámky nejsou úplně lehké, tím spíše, když se jich nakupí hordy, a tak dané místo, které je většinou významnou památkou, ničí. Své by o tom mohli vyprávět i v Paříži, kde se v roce 2014 pod tíhou těchto zámků lásky zřítila část mostu Pont Des Arts.
Nekonečný boj
Sdružení výtvarníků Karlova mostu se dlouhodobě angažuje v odstraňování těchto zámků. Posledních 5 let každé úterní ráno vezme Roman Kotrč štípačky a kýbl a vyráží vyčistit nejdříve mříž na Karlově mostě a pak i mříž u Čertovky „Vše je po dohodě s Galerií Hlavního města Prahy a informujeme i městskou policii na kamerách,“ vysvětluje Kotrč, mluvčí Sdružení výtvarníků Karlova mostu.
Zpečetění lásky končí ve sběrném dvoře
Sdružení nyní spočítalo, že za 11 let odstranilo z pražských památek neskutečných 13,2 tun železa. „Ve sběrných surovinách skončila většina těchto zámků zamilovaných. Určitou část jsme věnovali i na instalace a objekty pro umělce, kteří chtěli tento odpad recyklovat. Dále jsme také zámky věnovali Galerii hlavního města Prahy na budoucí expozici o symbolech dnešní doby. Prý za 50 let se budeme divit, co se ve veřejném prostoru dělo,“ popsal Kotrč.
Pokud skončily zámky ve sběrném dvoře, byla výhoda, že za ně sdružení obdrželo i nějaké finance, které podle mluvčího spolku byly využity především k obnově „vozového parku“. Nakoupili se nové pákové nůžky, akumulátorové řezačky, další nádoby, kleště a rukavice.
Amatérští nadšenci nepomáhají...
Nejenže se zámky lásky do historického centra nehodí, samotné památky také poškozují. Mřížka na Karlově mostě, kterou v roce 2008 navrhl umělecký sochař Petr Hartman, sice ještě nemusela být restaurována, ale je pod neustálým dohledem. „Vše s panem Hartmanem konzultujeme. Bohužel nám starosti přidělávají i amatérští nadšenci, kteří se do sundávání zámků chtějí také zapojit. Ti ale často používají flexu a díky tomu už je samotná mřížka na několika místech bohužel naříznutá,“ nastínil i druhou stranu problému Kotrč.
Mnohem hůře ale dopadla lampa u sousoší pieta. „Lampa byla tíhou zámků zničená už několikrát a náš spolek již dvakrát financoval její opravu. Vandalové ji totiž zcela zničili,“ popisuje nepochopitelné jednání Roman Kotrč.
Jak z toho ven?
Podle mluvčího spolku je ale spolupráce s památkáři i městkou částí Praha 1 nastavená dobře a zámky se daří odstraňovat rychle. V jednání je i vytvoření srdce ze železných prutů například na Náplavce, které by ulevilo přetíženým místům, a zámky by zde ničemu nevadily. Tomu ale předcházejí složitá jednání a k posunu podle Kotrče nedošlo. Úprava vyhlášky ze strany Prahy 1 se zatím nechystá.
Kotrč už dříve uvedl, že se město snaží ohledně zámků jít spíše osvětovou cestou, ve které mají být nápomocni především průvodci. Nyní se situace výrazně uklidnila. Pandemie koronaviru vyčistila pražské ulice od davů turistů, ale zámečky lásky věší rádi i Češi. Tento problém se netýká jen Prahy, ale trápí památkáře napříč Českou republikou i celou Evropou.
Původ zvyku je nejasný
Kde přesně tento zvyk vznikl, není tak úplně jasné. Uvádí se, že v Číně, ale často je zmiňována třeba i Florencie, kde žáci školy Sanita in Costa San Giorgio údajně věšeli visací zámky ze školních skříněk na mostě Ponte Vecchio. Největší boom tento zvyk zažil v roce 2006, kdy ho popsal Federico Moccia ve své knize Chci tě a především o rok později, kdy byla kniha i zfilmována.
