Snad odkudkoliv z Prahy je nepřehlédnutelná stavba na vrchu Petřínské hory vidět. Však také právě z toho důvodu stojí tam, kde stojí. Její tvůrci si byli místem jejího vzniku 100% jistí. „Bavíme-li se o historickém centru Prahy, byl už v minulosti právě z Petřína ten nejlepší výhled,“ vysvětluje kurátorka historických sbírek pro starší české dějiny Muzea města Prahy (MMP) Jana Bělová.

Už v 19. století naši předci dobře věděli, odkud se na Prahu nejlépe kouká. Pojem Praha stověžatá, získává při pohledu z Petřínské rozhledny ty nejzřetelnější obrysy.
Už v 19. století naši předci dobře věděli, odkud se na Prahu nejlépe kouká. Pojem Praha stověžatá, získává při pohledu z Petřínské rozhledny ty nejzřetelnější obrysy.
Autor: David Malík

Většina reprezentativních vedut a pohledů na Prahu byla tvořena právě z Petřína. Najmě třeba Pohled na Prahu od Václava Hollara (†69),“ pokračuje kurátorka. Umístění rozhledny má však ještě jedno kouzlo než jen pohled na Prahu z ptačí perspektivy. „Za jasného počasí lze dohlédnout až do Krkonoš. A kdyby byla rozhledna vyšší, nejspíš by bylo vidět až na Šumavu,“ udivuje kurátorka.

Inspirace Paříží

I tak je rozhledna vyšší, než se původně zamýšlelo. Když v roce 1889 přišel s nápadem na její stavbu Klub českých turistů (KČT), architekti František Prášil a Julius Souček ji plánovali vztyčit do výšky 60 metrů. Dnes má však rozhledna 65,5 metrů, přičemž její vrchol se nachází ve výšce 389 metrů nad mořem. Kde se vůbec vzal nápad na její výstavbu?

Za vším hledej Paříž – a Eiffelovu věž, sluší se říct. „Delegace KČT v roce 1899, celkem nedávno po svém vzniku, zavítala do Paříže na světovou výstavu, při které byla světu představena Eiffelova věž,“ vysvětluje Bělová. „Už cestou vlakem do vlasti se líhl nápad na to, postavit v Praze něco podobného při příležitosti Zemské jubilejní výstavy v roce 1891.“ Dnes možná lehce udiví, že déle trvaly plány, než samotná stavba.

K ní byl totiž dlouho skeptický pražský magistrát. Když konečně svolil, a výstavbu podpořil i finanční půjčkou, začaly se 16. března 1891 stavět základy osmibokého ocelového tubusu. „20. srpna téhož roku se pak rozhledna zpřístupnila veřejnosti,“ zmiňuje neskutečnou rychlost stavby Bělová. Během necelého půl roku ji postavilo přibližně 60 montérů a další pomocný personál.

Turistická atrakce

Stavba se účinkem neminula. Naopak velmi rychle začala lákat návštěvníky zdaleka i z okolí, čemuž napomohla ještě další, souběžně vznikající „senzace“ - lanová dráha. „Výdaje na stavbu rozhledny měly být 32 tisíc zlatých. Že se investice vyplatila dosvědčuje fakt, že do dvou let od stavby rozhledny se podařilo tuto částku nastřádat na vstupném,“ říká kurátorka. Vstupné mimochodem činilo 20 haléřů! Jen za první rok se prodalo 61 307 vstupenek na rozhlednu, dalších zhruba 88 tisíc na lanovku. Ostatně dodnes rozhledna platí za vůbec nejnavštěvovanější objekt Muzea města Prahy, které má dominantu ve správě.

Pohled z Petřínské rozhledny stojí za to. Jen tak nezevšední, a vědí to nejen zahraniční turisti, ale i mnozí Pražané, kteří se sem s oblibou vracejí.
Pohled z Petřínské rozhledny stojí za to. Jen tak nezevšední, a vědí to nejen zahraniční turisti, ale i mnozí Pražané, kteří se sem s oblibou vracejí.
Autor: David Malík

Rozhledna z Petřína učinila v podstatě jedno z turisticky nejvděčnějších míst v celém státu. „Přitom do doby výstavby se zde těžil petřínský pískovec, ze kterého byl postaven Juditin most – předchůdce toho Karlova, krátce také uhlí. Dále sloužil i jako popraviště,“ uvádí Bělová. Při ideálním umístění v centru města se ale nabízí otázka – proč rozhledna vznikla až tak pozdě?

„Součástí Petřína bylo od středověku vojenské opevnění, v jehož zdech byly také drobné věžičky a bastiony. Výhled z nich byl z hlediska strategických důvodů plně dostačující,“ říká kurátorka. „Později v 17. století vzniklo barokní opevnění, které je ještě vyšší, takže samostatná pozorovací věž nebyla nutná.“

„Překáží! Pryč s ní!“

Na úvod článku jsme zmínili jméno vůdce Třetí říše Adolfa Hitlera. Ten se po dobytí Paříže netajil tím, že Eiffelova věž je mu trnem v oku. Dokonce vydal přímý rozkaz k její demolici, což se naštěstí nikdy nestalo. Stejně měla dopadnout i Petřínská rozhledna.

„Když Hitler v roce 1939 zavítal do Prahy a z Pražského hradu se díval na okolí, nelíbilo se mu, jak z lesnatého vršku vystupuje rozhledna, která je Eiffelovce podobná,“ vysvětluje kurátorka. „Chtěl ji nechat odstřelit, dokonce i příkaz k tomu měl vydat. Naštěstí se to neuskutečnilo, což je vlastně s podivem, protože rozhledna je z ocele, který se mohl daleko zužitkovat pro vojenské účely.“

Vstup zakázán

Jako by těch paralel s Eiffelovkou nebylo málo. Ačkoliv obě stavby vznikaly především pro turistické účely, do současnosti se účel obou rozhleden proměňoval. Díky své výšce byla Eiffelovka ideální pro přenos bezdrátové telegrafie, postupně na ní vznikla meteorologická stanice, rádiový vysílač i satelitní antény.

Petřínská rozhledna v celé své kráse. Jaké štěstí, že během nacistické okupace nešla k zemi.
Petřínská rozhledna v celé své kráse. Jaké štěstí, že během nacistické okupace nešla k zemi.
Autor: David Malík

Co se Petřínské rozhledny týče, ani její vzhled není původní. „Od svého vzniku až do 50. let její vršek zdobila svatováclavská koruna. Nebyla odstraněna z politických důvodů, ale kvůli rozvoji televize,“ uvádí Bělová s tím, že na vršek rozhledny byl v roce 1953 usazen televizní vysílač, který pak následovaly ještě další vysílače a antény. Věděli jste, že do vzniku televizního vysílače na Cukráku a Žižkovské televizní věže se Pražanům vysílalo právě z Petřínské rozhledny?

S instalací vysílačů se ale pojilo i omezení fungování rozhledny. „Od těch 50. let až do roku 1991 se nesmělo chodit na vrchol věže,“ uvádí Bělová. „Smělo se pouze do prvního patra, které je ve výšce 15 metrů. Celkově byla rozhledna zpřístupněna až v roce 1991 po rozsáhlé rekonstrukci.“

Nyní, kam jen oko dohlédne, všude samá stavba, na nichž trčí antény a satelity. Půvabná malebnost hlavního města se ve 21. století pozvolna vytrácí. „Přitom dříve bylo možné dohlédnout například na kostelík sv. Matěje v Dejvicích, nebo na kostel sv. Václava na Proseku,“ uzavírá Bělová. To už dnes díky stále se zvyšující výškové úrovni zástavby, možné není. I tak ale její návštěva stojí za to. Sotva lze říci, že odjinud vypadá Praha stále tak krásně a odhaleně, jako právě z vrcholu rozhledny na Petříně.

Video
délka: 00:21.16

Takhle se Praha probouzí do prvního letního dne! 

Fotogalerie
107 fotografií