Blesk.cz: Vážený pane náměstku, 16. června jste veřejnosti oznámil, že jste nakažený covidem-19. Jak jste poznal, že je něco v nepořádku?

Petr Hlubuček: „Nebylo skutečně snadné to rozpoznat. Víkend předtím jsem byl s přáteli a kolegy na Sněžce. I pro zdravého člověka, který denně holduje sportu, je ten výlez celkem fyzicky zatěžující, takže jsem následně pochopitelně cítil únavu. Večer v pondělí mne pak ale ještě začalo škrábat v krku, kašlal jsem, dostával jsem návaly horka. Teploměr mi ukázal 37,6 °C. To už jsem kontaktoval krajskou hygienickou stanici. První rychlotest z krve mi vyšel negativně. Naštěstí jsem ale trval i na PCR testu, který spočívá ve výtěrech z nosohltanu, a ten už negativní nebyl.“

Co následovalo?

„Trochu obavy, protože v pondělí jsem normálně fungoval v rámci řádného pracovního režimu. Měl jsem nějaké schůzky, pak také několikahodinové sezení Rady hl. Města, kde pak zpětně hrozilo, že bych nevědomky nákazu přenesl na některého z členů či na jiné osoby, s nimiž jsem byl v kontaktu.“

Na sociálních sítích se pak celkem hodně propíralo, že jste onemocněl a vystavil tak riziku nákazy právě své kolegy...

„Přišlo mi to líto. Některé reakce doopravdy nebyly fér.“

Míníte tím pana primátora Zdeňka Hřiba (Piráti), který se na to konto vyjádřil, že právě z tohoto důvodu požadoval porady formou videokonferencí?

„Zejména od opozice zaznívaly hysterické věty, které člověka zamrzí. Přitom se nákaza u nikoho jiného, vyjma mě, pokud vím, neprokázala. O čem to pak svědčí? Že jsme se všichni chovali maximálně zodpovědně, situaci jsme nepodcenili a vůbec nikdo nám nemůže nic vyčíst.“

Kdybychom to zaonačili – špatné svědomí nebo výčitky vás netížily?

„Nemyslím si, že bych sám sobě měl něco vyčítat. Celé jaro jsem zodpovědně pracoval, tak jako moji kolegové na magistrátu, aby se nám dařilo dopady koronaviru na pražské obyvatelstvo co nejvíce minimalizovat. Špatně jsme si snad nevedli. Ale s tím se pochopitelně nesou i nezbytné schůzky, porady, pohyb po městě. Člověk se ještě stále může nakazit koronavirem všude možně, zrovna tak jako chřipkou.“

A vy tušíte, odkud ve vašem případě zrovna „vál vítr“? Kde jste k nemoci přišel?

„Skutečně jen zdánlivě. Z té Sněžky se vrátilo více mých známých nakažených, takže je pravděpodobné, že někdo z té tisícovky turistů, kteří tam tehdy vylezli s námi, nakažený mohl být. Zrovna tak ale není vyloučené, že někdo z nás už covid-19 mohl mít předtím, například i já, a jen se pak rozšířil mezi nás dříve, než se projevily první známky nákazy.“

Chytrá karanténa, kterou prosazuje vláda, by v tomto případě neobstála s bližším určením?

„Nedoporučuji nikomu její využití.“

Proč?

„Aby dával někdo k dispozici údaje ze své platební karty nebo ze svého telefonu je celkem riskantní zásah do soukromí. Nevěřím vůbec, že by tyto údaje nemohly být i pod rouškou zdravotního hlediska zneužity ze strany státu. Tím spíše proto, že víme, kdo tento stát řídí.“

Kdybychom se ještě vrátili k průběhu nemoci, co na ní bylo to nejhorší?

„Vyjma té únavy nastaly bolesti hlavy, měl jsem skelné oči. A po několika dnech jsem úplně ztratil chuť a čich, takže kdyby mi někdo zavázal oči a přede mne dal talíř s jídlem, nepoznal bych opravdu, jestli jím polystyren, nebo brambory. Ale jinak jsem snad měl celkem klidný průběh. Jediný prášek, který jsem si vzal, byl úplně na začátku paralen, abych snížil teplotu. Pak jsem si jinak dával nějaké bylinky na zvýšení imunity.“

S ohledem na to, že stojíte v čele městské části a zároveň také coby náměstek pro oblast bezpečnosti, na vašich bedrech spočívá nemalá odpovědnost ohledně toho, jak se situace kolem koronaviru v hlavním městě vyvíjí – stihl jste si během 14denní karantény vůbec odpočinout, nebo jste byl stále v pracovním zápřahu?

„Pracoval jsem z domova, protože okolní dění se nezastavilo. Ale s odstupem času mohu říct, že jsem také konečně měl čas věnovat se i trošku něčemu jinému. Uklidil jsem si doma, měl jsem čas si tu a tam něco počíst a ve finále jsem také konečně měl čas i na svou zahrádku, takže mám vypleté záhonky a ostříhanou zeleň. Přednost ale pochopitelně měly magistrátní projekty – chystáme v Praze klimatickou konferenci, revidujeme uskutečněné investice, plánujeme vznik dalších rybníků nebo jejich odkup, v Botanické zahradě hl. m. se buduje vodovod z Vltavy a různé projekty se týkají také Zoo Praha. V neposlední řadě jsem také oslovil brigádního generála Andora Šándora spolu s armádním generálem Jiřím Šedivým, s nimiž hodláme řešit revizi krizových a epidemiologických plánů hlavního města.“

Z vlastní zkušenosti asi můžete lépe než kdo jiný odpovědět na otázku: Je stále čeho se bát?

„Stoprocentně ano. Obávám se, že při vlně letních dovolených se počet nakažených opět zvýší. Ale směl-li bych něco doporučit druhým, pak především to, že je stále zapotřebí zůstat opatrný, odpovědný a čistotný. Nepodcenit drobný kašel nebo rýmičku. Měli bychom si uvědomit, že doba pokoronavirová ještě stále nenastala a zodpovědnost za zdraví nejen naše, ale i kolegů, přátel, rodiny, spočívá na každém z nás. Z toho důvodu je prevence stále namístě, a jestli se člověk necítí dobře, ať už je to z jakýchkoliv příčin, je lepší se nechat otestovat na přítomnost covidu-19, protože jde stále o investici do vlastního zdraví a zdraví svých nejbližších.“

V úterý jste absolvoval druhý test, který měl prokázat, zda-li jste stále nemocný, či nikoliv. Prozradíte nám jeho výsledek, pokud už jej znáte?

„Ano, večer mi bylo potvrzeno, že jsem vyléčený z covid-19, takže má izolace konečně skončila a mohu se opět naplno vrhnout do práce.”

Předpokládám, že máte radost.

„Velice se těším zpátky na ten běžný lidský kontakt. Ale abych řekl pravdu, největší radost bude mít můj pes, protože konečně můžeme chodit ven na procházky.“

Fotogalerie
40 fotografií