Stožáry vysokého napětí, které byly v linii vedeny přes Ďáblice, Střížkov s Prosekem a Klíčov, pamatovaly éru, kdy byl rozvoj těchto lokalit ještě docela v plenkách. Ve 20. letech, kdy byly stavěny, bychom třeba na Proseku místo panelových domů nalezli řadu statků a zemědělských stavení, polností, nebo také dělnickou kolonii.

„Původní úsek nadzemního vedení o délce 16 km, propojující stanici v Šutce u Troje a stanici ve Vršovicích jako součást pokračování elektrovodu z Ervěnic (dnes zaniklé obce poblíž Mostu – pozn. redakce) do Prahy, byl povolen k výstavbě Zemskou správou politickou v Praze dne 18. ledna 1927 a dne 19. dubna 1929 byl vydán kolaudační souhlas, kterým bylo povoleno jeho provozování,“ vysvětluje mluvčí Pražské energetiky Petr Holubec. Úsek, který šel na jaře k zemi, byl právě pozůstatkem tohoto vedení, které do Prahy přivádělo elektřinu z Mostecka.

Dráty pryč

Likvidace bezmála sto let starých stožárů byla víceméně pragmatická, než že by to bylo pro jejich špatný technický stav. „Hlavním důvodem odstranění nadzemního vedení je hustě osídlená městská zástavba v okolí parku Přátelství na Proseku a severněji položené městské části Ďáblice,“ uvádí mluvčí. Ta vznikala až v 60. a 70. letech v době, kdy vedení již dávno stálo. Park Přátelství, přes které elektrické vedení vedlo, byl dokončen v roce 1983. „Přesun vedení z neustále se zvětšujícího užšího centra Prahy do okrajových částí je součástí územního rozvoje hlavního města Prahy a strategie PREdistribuce.“

Video
Video se připravuje ...

Málokoho by napadlo, že zrovna přes sídliště Střížkov a Prosek, které vznikaly až ve 2. polovině 20. století, vedlo nejstarší nadzemní vedení vysokého napětí v Praze. David Zima

„Na nadzemním vedení jsou často prováděny prohlídky stavu, pravidelná údržba a jakékoliv technické problémy jsou ihned řešeny a revidovány,“ vysvětluje Holubec s tím, že v archivu není zaznamenaná jediná zmínka o havárii či nehodě právě na zdejším úseku. I když pochopitelně kvůli stáří mohly panovat obavy z toho, že by stožáry nemusely odolat některým mimořádným klimatickým událostem, jako například vichřice a orkány. „Hlavní město Praha je klimaticky příznivější oblast a dopady atmosférických jevů, jako např. pád stožáru, se neobjevují,“ dodal na vysvětlenou Holubec.

Třicet metrů nad zemí

Demontáž elektrického vedení je rozdělena na tři etapy, přičemž první etapa odezní s koncem května. Zahrnuje demontáž vedení v délce 4 kilometrů od Čakovické ulice až po Ďáblice. PREdistribuce má jinak v Praze na starosti zhruba 145 kilometrů nadzemního elektrického vedení. „Demontáž nadzemního vedení pro investora PREdistribuce a.s. provádí specializovaná firma,“ sdělil Holubec na dotaz, jak takové demontážní práce na stožárech probíhají.

„Ve vrcholu stožáru je ukotveno zemní lano. Standardním postupem je snesení vodičů a zemního lana po jednotlivých kotevních úsecích za pomoci tažných lan,“ upřesňuje Holubec. Izolovaných vodičů je na stožárech, které jsou vysoké 25 až 35 metrů, celkem šest. Tuto práci dělají pracovníci ručně zpravidla na vysokozdvižné plošině. Dalším postupem je „demontáž izolátorů a vybavení na stožárové konstrukci, skácení stožárů buďto vcelku, nebo po částech a jejich rozřezání na přepravní velikost a vybourání betonových základů.“

Kudy se budou sídliště napájet nyní?

S demontáží stávajícího vedení pochopitelně souvisí zřízení alternativní trasy dodávek elektrické energie. Podle Holubce se tak stane v podobě vedení, které povede z Malešic přes Letňany. „Vznikne koridor, kde budou všechny linky umístěny na nové čtyřnásobné stožáry a trasa půjde co nejvíce mimo zastavěná území,“ upřesňuje.

„Dvojnásobné nadzemní vedení V111/112 vycházející z Transformovny Východ bude po překonání Klíčova přimknuto na Proseku k vedení V109/114 a společně budou pokračovat severním směrem k ulici Kbelská, kterou budou kopírovat až k výpadovce D8 na Teplice a dále západním směrem přes zemědělské pozemky nad Ďáblickým hájem až k Transformovně Sever,“ uzavírá Holubec.

Fotogalerie
26 fotografií