10°C
Blesk.cz: Pane přednosto, na co je transplantace stolice vhodná a proč?
Pavel Kohout: „Jedná se o alternativní léčbu syndromu dráždivého tračníku, kterým trpí až 20 % populace. Mezi jeho příznaky patří opakující se bolesti břicha v souvislosti s vyprazdňováním, změna frekvence a tvaru stolice, mohou se ale vyskytovat i mimostřevní obtíže. Roli mohou hrát genetické faktory, některé střevní infekce, změny v hybnosti střev, poruchy trávení cukrů, hypersenzitivita. Důležité jsou i psychosociální faktory, především stres. Transplantace nebo také jinak tzv. fekální bakterioterapie může příznivě upravit střevní mikrobiotu a harmonizovat souhru mezi střevní mikrobiotou, střevem a mozkem, což vede ke zmírnění obtíží. Tato nemoc může být léčena právě transplantací neboli tzv. fekální bakterioterapií, při které se stolice od zdravého a náležitě vyšetřeného dárce zpracuje a podá do trávicího traktu pacienta.“
Jakým způsobem?
„Homogenizovaná stolice je aplikována do střev – buď hluboko do tenkého střeva prostřednictvím zavedené sondy či endoskopu, nebo je možné podání do tlustého střeva nálevem nebo pomocí koloskopu. V zahraničí, například v USA, jsou k dispozici kapsle, které se polykají.“
Je pro pacienty transplantace nepříjemná? Představa toho mít v sobě cizí stolici není asi příliš lákavá. Jak reagují?
„Lékařský úkon je krátký, samotný výkon trvá pouze několik minut. Jinak pacienti, kteří tuto léčbu absolvovali, jsou často velmi překvapeni rychlým efektem této léčby. Pokud jsou pacienti a jejich příbuzní dobře poučeni o průběhu celé metody, jsou jakékoliv obavy či strach zbytečné. Jedinou nepříjemnou součástí je zavedení sondy či endoskopu k aplikaci.“
Jelikož je stolice přirozeně plná bakterií, minimalizuje se jejich výskyt?
„Zdravá střevní mikrobiota je pro správnou funkci lidského organismu nezbytná. Je tedy naopak potřeba dostatečné množství počtu a skupin střevních bakterií. Bakterie se tedy nijak neneutralizují, naopak chceme, aby jejich množství a pestrost byla co největší.“
Nehrozí přitom riziko přenosu nemocí nebo výskyt nežádoucích vedlejších účinků?
„Riziko přenosu infekcí nebo jiných onemocnění je zcela minimalizováno velmi přísným vyšetřením dárců, kteří jsou zcela zdrávi a je u nich vyšetřena krev a stolice. Zároveň u nich proběhne komplexní vyšetření zkušeným lékařem. Celkový panel vyšetření je mnohonásobně rozsáhlejší než např. v případě dárcovství krve.“
Je problém sehnat v České republice vhodné dárce stolice?
„Ano, poněvadž kritéria pro výběr dárce jsou velmi přísná. Dárce musí být zcela zdráv, musí mít zdravý životní styl a také musí absolvovat všechna vyšetření včetně těch laboratorních s normálním nálezem. Získat vhodného dárce stolice je relativně složité, protože hromadné nábory nejsou na rozdíl od zahraničí v České republice zatím běžné. Nejčastěji se tak dárcem stává příbuzný či známý pacienta.“
V případě, že bych chtěl darovat stolici – jak bych se měl stravovat?
„Strava by měla být racionální, s dostatečným množstvím vlákniny. Neměla by obsahovat potenciální alergeny, jelikož vždy je nutné zohlednit stav a onemocnění pacienta včetně jeho alergií. Dárce může večer před poskytnutím stolice užít běžné projímadlo. Sám pacient speciální dietní omezení před výkonem mít nemusí. Jedině v případě podání transplantované stolice do horní části trávicího traktu je od půlnoci na lačno. Žádná další speciální příprava není třeba.“
V případě známějšího dárcovství krve existují určité úlevy, například volno v práci či nabídka občerstvení. Existuje něco podobného i v tomto případě?
„Některá zahraniční specializovaná zařízení – tzv. banky stolice – poskytují pravidelným dárcům finanční odměnu. U nás takto dárcovství zatím nefunguje.“
Vyjma syndromu dráždivého tračníku lze transplantaci stolice uplatnit i při jiných střevních obtížích?
„V současné době je v ČR tato léčba možná pouze v případě tzv. závažné klostridiové střevní infekce, která způsobí průjmové obtíže. Běžně užívaná léčba nemusí mít efekt. V případě, že se infekce opakovaně vrací, provede se transplantace stolice – tedy přenos zpracované stolice od zdravého a náležitě vyšetřeného dárce. V rámci léčby jiných onemocnění je možná tato léčba pouze v rámci tzv. klinické studie. Na našem pracovišti zahajujeme studii zaměřenou na léčbu pacientů se syndromem dráždivého tračníku s převažujícími průjmy. Od roku 2013 jsme provedli několik desítek těchto výkonů s velmi dobrým souhrnným efektem. U pacientů se závažnými formami klostridiové střevní infekce vede tato léčba dle našich zkušeností k velmi rychlému ústupu mnohdy několikatýdenních vracejících se průjmů.“
Jaké nemocniční vybavení je pro uskutečnění transplantace zapotřebí?
„Naše pracoviště v Thomayerově nemocnici disponuje zázemím gastroenterologického centra. Převážná většina výkonů však probíhá ambulantně, tedy nikoliv za hospitalizace.“
Jak se člověk může stát dárcem?
„Zájemci o účast ve studii zaměřené na léčbu syndromu dráždivého tračníku transplantací stolice nás mohou kontaktovat na e-mailu: jiri.vejmelka@ftn.cz.“
Gastroenterolog a nutricionista doc. Mudr. Pavel Kohout, Ph.D je od roku 2018 přednostou Interní kliniky 3. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Thomayerově nemocnici. Dlouhodobě se vědecky i lékařsky zabývá problematikou celiakie, střevní mikroflóry a onemocněními trávicího traktu. Transplantací stolice se zabývá od roku 2013.
