Podle ředitele Zoo Praha Miroslava Bobka mají zmije poměrně dost špatnou pověst a kolují o nich různé fámy, které se pravidelně objevují i ve veřejném prostoru. To bylo jedním z impulsů pro vznik nové expozice, kde si mohou lidé, kromě zmije obecné, prohlédnout i užovky, které si lidé často se zmijemi pletou. „Na tu podobu s nimi strašně moc doplácí,“ říká. Kromě zmije obecné je v expozici k vidění užovka hladká, užovka obojková a užovka podplamatá.

Expozice by měla mít také osvětovou funkci. Část terária, kde jsou hadi žijící v Česku, je sice poměrně skromná, ale podle kurátora chovu plazů Petra Velenského má neskromné cíle. „Chtěli bychom přispět k tomu, aby se u veřejnosti nahradil strach z hadů respektem,“ říká. V případě zmijí je to podle něj obtížné, protože se jedná o jediného jedovatého hada v Česku. Velenský by si přál, aby se k nim přistupovalo racionálně.

„Naši hadi jsou pro laika strašně obtížně identifikovatelní, jsou velice různorodí,“ upozorňuje. Jeden druh může mít několik typů barevného zbarvení. Lidé mu také často posílají fotografie hadů, které najdou například na zahradě a bojí se, že jde o zmiji. V 80 procentech případů se podle něj ale jedná o užovku hladkou. Tu mohou návštěvníci v teráriu vidět a žije po celém území Česka. Obvykle má podél hřbetu řadu skvrn, které se ale nespojují do klikatého pásu jako u zmije.

Pouze se brání

Jeden z hlavních předsudků o zmijích je podle Petra Velenského představa, že na lidi útočí. „Zmije uštknutí nepoužívá jako typicky obranný prostředek,“ říká. Člověka kousne pouze v sebeobraně, a pokud se s ní někdo setká, není problém se jí v přírodě vyhnout. Její akční rádius není větší než půl metru.

Na periferiích Prahy lze podle něj nalézt hlavně užovku hladkou. Ta žije skrytě. „Hadi s námi žijí většinou tak, aniž bychom je viděli,“ poznamenal Velenský. V Praze lze nalézt také užovku podplamatou, která je z hadů v expozici nejvzácnější. V Praze žije roztroušeně podél Vltavy. Nejběžnější na celém území je užovka obojková.

Velenský také upozorňuje na to, že se objevují fámy o tom, že se zmije přemnožují nebo že je dokonce ochranáři vypouští do přírody. Zmijí je v přírodě poměrně málo, u nás se jedná o kriticky ohrožený druh. V Praze se podle vedoucího chovu plazů nevyskytuje vůbec, nejblíže na ní lze narazit v Brdech.

Průměrně 16 uštknutí ročně

Mýty se také týkají zmijího jedu. Podle statistiky Toxikologického centra v pražské Všeobecné fakultní nemocnici tu mezi lety 1999 až 2020 konzultovali 352 případů, což je 16 uštknutí ročně. Studie odborníka na hadí uštknutí Jiřího Valenty v posledních 50 letech zmiňuje, že na uštknutí zemřel pouze jeden člověk.

Uštknutí je podle něj sice zdravotní komplikace, ale není kvůli němu mít obavy o život. Otrava má pozvolný nástup a stres může situaci jenom zhoršit. Důležité je hlavně vyhledat lékaře, který bude hlavně monitorovat zdravotní stav, zdravého člověka by ale na životě kousnutí ohrozit nemělo. Ve zhruba čtvrtině případů se také jedná o tzv. suché kousnutí bez jedu.

Fotogalerie
87 fotografií