7°C
Výstavy už jsou díky pandemickým rozvolněním přístupné. I tak si lze užít kulturu pod širým nebem. Přesně to umožňuje výstava na Rohanském ostrově, která návštěvníkům zprostředkuje jednak bohatou historii celého území, jednak jeho kulturní a hlavně přírodní rozmanitost.
Zapomenutá historie
Na celkem deseti zastaveních výstava připomene dávno zaniklá místa, která byla přímo na ostrově. To je případ třeba karlínského přístavu, na který si dnes vzpomene už málokdo. Díky úpravám zde bylo 600 metrů dlouhé a 22 metrů široké rameno, které skoro nikdy nezamrzalo a lodě zde mohly kotvit i během povodní. Dnes už karlínský přístav připomíná maximálně ulice Pobřežní nebo restaurace Hamburk.
Zajímavostí je rozhodně i přírodní škola Eduarda Štorcha, která zde fungovala v letech 1926–1934. Bez nadsázky můžeme říct, že to byla předchůdkyně dnešních lesních školek. Eduard Štorch učil na měšťance v Jindřišské ulici a na svou dobu měl velmi progresivní myšlení. Chtěl propojit teoretickou výuku s praktickou a hledal pro svoji myšlenku vhodné místo, kde by děti mohl celoročně učit v přírodě.
„V Praze to není úkol snadný. Nicméně podařil se mi nad všecko očekávání. Objevil krásný a skoro opuštěný ostrov a na něm vše, čeho jsme si mohli přáti: lučiny, stromy, písek, koupání!... Bylo tu pěkné travnaté hřiště a koupaliště. Hoši si hned robili v křovinách primitivní chýše a zařizovali si tábor,“ trefně popsal Štorch v knize Dětská farma. Škola sice po 8 letech svého fungování skončila, Štorchův odkaz ale přežil, ve stejných místech dnes stojí skautská klubovna
Divočina uprostřed lesa
Výstava také ale připomene místní přírodu, která na to, že se nachází v podstatě v centru města, je poměrně divoká. Během dlouhých let, kdy nebyl ostrov jakkoli upravován, si zde vydobyla naprostou dominanci. „Území je protkané živelnou sítí pěších stezek, v rozvalinách se daří bezinkám, bažantům a koroptvím, úkryt tu nacházejí zvířata i lidé. Tichý chodec potká zajíce, ježka nebo užovku. Dokonce tu byl slyšet i zpěv slavíka. Na Rohanském ostrově se ustavila krajina připomínající savanu či travnatou „keřostep“. Traviny, zejména třtina křovištní, nedovolí vyrůst semenáčkům stromů a keřů, pláň díky tomu plošně nezarůstá dřevinami, zůstává přehledná a zároveň různorodá,“ dočteme se na jednom z panelů.
Pro dospělé i děti
Výstava je rozhodně zajímavou možností, jak celé území lépe poznat ještě před tím, než se navždy změní k nepoznání. Podle kurátorky Radky Schmelzové, je vhodná jak pro jednotlivce, tak i pro rodiny s dětmi. „Děti se rozhodně nudit nebudou, na každém místě na ně totiž čeká hravý úkol, například mistrovství Karlína ve skoku po jedné noze. Dospělí by zase neměli zapomenout vzít si v našich deskách u přívozu origami a složit si ho – dozvíte se, jak je Vltava široká v místech, kde jezdí přívoz Holka ,a seznámí tese s historií meandru Vltavy,“ láká na zajímavosti kurátorka.
Budoucnost
Výstava je k vidění do konce srpna, v průběhu května ji ještě doplnil informační kontejner Institutu plánování a rozvoje, kde se budou moci Pražané zapojit do plánované proměny Rohanského ostrova. K dispozici je i dotazník, ten lze ale vyplnit už teď na webu IPRu. Kontejner se vystřídá na Karlínském náměstí a u metra Invalidovna.
Ředitel Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy Ondřej Boháč popisuje, co lze vidět na výstavě o Rohanském ostrově. Jiří Marek
