Na místopisné šílenství staré Prahy upozorňuje historická publikace „Praha 1921“ autora Miroslava Honzíka. „Výběr nebyl tak rozmanitý jako dnes, a tak byla například tři Komenského náměstí, na Novém Městě, ve Vršovicích a na Žižkově,“ uvádí publikace. Pouze poslední zmiňovaný název zůstal v platnosti dodnes.
S politickými zástupci z období 19. století to dokonce bývalo v metropoli ještě zapeklitější. Ulic a tříd Františka Palackého bylo celkem osm, František Ladislav Rieger disponoval třemi náměstími a čtyřmi třídami. Jméno spisovatele Karla Havlíčka Borovského neslo hned devět ulic.
„To byl důsledek samostatného hospodaření pražských předměstí, měst a vesnic, které se právě v té době slučovaly ve Velkou Prahu. Po něm nastalo rozsáhlé přejmenovávání ulic a náměstí. Ale i tak zbyly Palackému čtyři ulice, Riegerovi sice jenom dvě, byl však odškodněn Riegerovým nábřežím a všechna tři náměstí mu zůstala,“ dodává k historickému paradoxu publikace.
Jak je to dnes?
Z dnešního hlediska již k takovému zmatku dojít nemůže. O názvech ulic a jiných veřejných prostranství rozhoduje podle zákona o obcích právě daná obec, v případě Prahy je to městská rada.
„Podněty k pojmenování přicházejí od různých navrhovatelů, například od občanů, od škol, stavebních firem, spolků, klubů, od městských částí. Postup je takový, že návrhy nejprve projednává radnice příslušné městské části, po schválení jejím zastupitelstvem jsou postoupeny k posouzení místopisné komisi Rady hlavního města Prahy a pak jsou předloženy městské radě,“ vysvětlil Blesku tiskový mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman.
Omezení jsou podle něj pouze dvě: název se nesmí dvojit s jiným a v případě pojmenování po osobnosti nesmí být tento člověk naživu. Řeší se také logická návaznost názvu na danou lokalitu; proto se například na Barrandově nacházejí ulice se jmény filmařů, které se vztahují ke zdejším filmovým ateliérům.
„Přihlíží se k tomu, aby nové názvy korespondovaly s již existujícími v dané lokalitě, aby měly logické opodstatnění. V případech návrhů cizích jmen jsou posuzovány i z hlediska výslovnosti, svou roli hraje i souvislost názvů s historií místa a podobně,“ dodal Vít Hofman.