7°C
Vraždy, z nichž byl Chuej obviněný, se staly večer 29. května 1998. Pachatel se podle obžaloby dostal pod nezjištěnou záminkou do bytu, který si ve Zdiměřické ulici v Praze 4 pronajímal jiný Číňan a kde v té době přebýval také jeho další, stejně starý krajan. Vrah zasáhl oba obyvatele bytu třikrát do hlavy střelbou ze samopalu. Zbraň měla tlumič, takže sousedi střelbu neslyšeli a těla obou mužů objevila majitelka bytu až o deset dní později.
Obžaloba tvrdila, že Chuej bezprostředně po spáchání činu uprchl do vlasti, kde se skrýval před trestním stíháním. Chuej to u soudu v minulosti odmítl, z Prahy údajně odjel proto, že potřeboval řešit manželské problémy a péči o dceru. Tvrdí, že ho česká policie vůbec nekontaktovala a že se o trestním stíhání dověděl až v roce 2018 po svém zadržení v Japonsku.
Podle předsedy odvolacího senátu Michala Hodouška se pro odsouzení muže neshromáždily dostatečné důkazy. Některé svědky se totiž nepodařilo předvolat, další zase kvůli dvacetiletému časovému odstupu nedokázali vypovědět nic podstatného. Soud nezjistil ani motiv vraždy. Podle Hodouška je podezření, že šlo o nájemnou vraždu, zavražděný majitel bytu měl spory s jinou Číňankou, která v trestním řízení vystupovala jako svědkyně.
Utajený svědek
Jediný, kdo podle soudu Chueje z vraždy usvědčoval, byl utajený svědek, který u dřívějšího hlavního líčení vypovídal pod krycím jménem Josef Novák. V aktuálním řízení se ho však vyslechnout nepodařilo, pravděpodobně zemřel. Hodoušek dnes navíc řekl, že nelze vyloučit, že mohl mít zájem obžalovaného poškodit.
Státní zástupce v odvolání požadoval, aby se případ vrátil zpět k Městskému soudu v Praze, který muže loni v říjnu osvobodil. Advokáti naopak žádali potvrzení zprošťujícího rozsudku, poukazovali na nedostatek důkazů a také na to, že Chuej zůstal v Česku i poté, co ho městský soud propustil z vazby.
Japonci Chueje zadrželi v říjnu 2018 a loni v březnu ho vydali do Česka. Podle českého ministerstva spravedlnosti to bylo vůbec poprvé, kdy ČR žádala o extradici z Japonska. Země nemají uzavřenou dvoustrannou smlouvu, a muž tak byl vydán na základě tzv. ujištění o vzájemnosti – tedy slibu, že Česko by vůči Japonsku v obdobném případě postupovalo stejně.
