„Při rekonstrukci knížecího domu se odkryly i mimořádné nálezy – raně novověká kuchyň se základy pece a udírny. Jsou pod ochranným sklem,“ ukázal historik Muzea Těšínska, jehož to jablunkovské bude pobočkou, David Pindur.
Muzeum nabízí stálou a pestrou expozici ze života předků i prostory pro výstavy. Knížecí dům koupil před čtyřmi lety kraj od města Jablunkova za osm a půl milionu korun. Přestavba přišla na 55 milionů, v pátek se otevřelo veřejnosti.
Šlechtu nahradil soud
Budova, tradičně označovaná jako Knížecí dům, náležela od sklonku 16. století rodu těšínských Piastovců. Přechodně v něm pobývala kněžna Sidonie Kateřina († 1594), které se říkalo Černá kněžna. Šlechtična totiž chodila po smrti manžela pouze v černých šatech. Často byla vídána jak se prochází v lesních porostech kolem řeky Olše. Přes den ji lid viděl v těšínském hradním parku, nebo na jak z ochozu Piastovské věže vzhlížela k beskydským lesům. Pobývala tam i její vnučka Alžběta Lukrécie (1599–1653).
Po její smrti knížectví i nemovitost získali Habsburkové, kteří jej vlastnili až do roku 1918. Sídlil zde například polesný či úředníci Těšínské komory, od poloviny 19. století do roku 1911 také Okresní soud Jablunkov. Poté dům sloužil různým komerčním účelům.
VIDEO: Salemský hon na čarodějnice – kdo byly první tři ženy pověšené za čarodějnictví?
Salemský hon na čarodějnice – kdo byly první tři ženy pověšené za čarodějnictví? Videohub