8°C
Průkopníkem „betonového vína“ na Moravě je vinařství rodiny Mádlů ve Velkých Bílovicích na Břeclavsku. „Beton obsahuje křemík, který příznivě ovlivňuje vlastnosti vína. Zachovává jeho stabilitu. Zkoušíme jej už třetím rokem,“ vysvětlil František Mádl.
Svoji směs Sauvignonu s Neuburským letos dokonce věnoval i s hrdou etiketou „Beton“ do soutěže „To si vypijeme“, která od začátku koronakrize podporuje moravské vinaře a pomáhá je udržovat v povědomí zákazníků.
Jsou lahodnější
Tak trochu módní záležitost ovšem přitáhla pozornost dalších renomovaných vinařů. Svá vína nechávají zrát v betonu například Znovín, Kadrnka, Kern, Vinařství Baláž nebo Lahofer. Vína jsou prý často lahodnější, než když zrála v nerezu.
Dvě obří vejce, každé o objemu 500 litrů, si naposled obstarala minulý týden Šlechtitelská stanice vinařská ve Velkých Pavlovicích na Břeclavsku. Před sklepy v nich bude zrát jejich špičkové oranžové víno, směs Tramínu červeného a Pálavy.
„Betonové víno“ má mít podle vinařů „méně ostrou a širší, avšak mnohem mohutnější chuť než vína zrající v dubových sudech nebo nerezu.
Beton přišel po kvevri
Betonová vína nejsou jediná, která vinaři nechávají zrát v netradičních nádobách. Před lety přišli se zajímavým experimentem v Lednici, kde do země zakopali hliněné nádoby kvevri, pocházející z Gruzie. Vína v hliněných amforách bez jakékoliv chemie a přídavků zrají jeden rok.
Betonová vajíčka na víno následují nápad francouzských a italských vinařství. Silné betonové stěny totiž podle nich zajišťují dobrou izolaci. Drží si stabilní teplotu a přes neupravený materiál do vína pronikne jen malé množství kyslíku. Ideální doba zrání je 4,5 měsíce.
VIDEO: Na Moravě začali vyrábět víno jako ve starověku. Oranžové kvevri má až 15 procent alkoholu.
Moraváci začali vyrábět víno jako ve starověku: Oranžové kvevri má až 15 procent alkoholu Jiří Nováček
