Autorem scénografie a kostýmů je Martin Ondruš, jenž podle svých slov neusiloval o popisnost, ale spíše o zkratku a metaforu. Scéně dominuje velký stůl, který je zároveň molem a pódiem. "Architektura stolu je koncipována jako velká prolézačka, tedy prostor pro hru," uvedl Ondruš.
Část stolu lze zešikmit nebo odklopit, v desce jsou otvory, které slouží například pro nástupy postav Smrti a Luny. Všichni protagonisté hry jsou oblečeni v černém. Každá z postav má na sobě pás se skrytým barevným motivem, který se v průběhu večera objeví. Barevnost se odvíjí od vztahových nebo rodinných vazeb.
Lorkova hra patří k nejvíce oceňovaným textům světové dramatiky. Její napětí pramení ze starého sváru znepřátelených rodin a souboje dvou mužů o jednu ženu. Drama končí tragicky. Režijní koncepce brněnských studentů vychází z toho, že se kolem stolu neodehrává svatba, ale pohřební hostina.
