Stavitel Bartoloměj Novák požádal o licenci na kinematograf a v proluce mezi dvěma secesními domy chystal stavbu. Jenže s parcelou v dnešní Minské ulici byly problémy. Jako nosnou stěnu i zdivo musel nakonec využít sousední dům rodiny Lossmannových z roku 1907.
Obě strany si plácly, ale došlo na „něco za něco“. Rodina získala smlouvu, že bude mít vstup do kina zdarma. „Doživotně, respektive dokud se bude v sále promítat,“ upozornila Petra Elisabeth Kačírková, ředitelka kina, které nese od roku 1917 název Lucerna.
Stála za pokladnou
Smlouva z konce existence Rakousko-Uherska stále platí, což si nechala loni na místní radnici stále vitální Františka Lossmannová potvrdit. „Bez naší rodiny by kino nemohlo být postaveno,“ tvrdí s úsměvem.
V éře němého filmu jeden z jejích příbuzných dokonce doprovázel promítání na klavír. „Vyprávělo se u nás, že doma tak moc cvičil, že ho rodina kolikrát musela prosit, aby už toho nechal,“ líčila paní Františka. Klavírista dostával denní gáži 11,20 korun.
Františka vypomáhala s úklidem a nakonec i v pokladně. Filmů viděla v Lucerně nepočítaně. „Moc se mi líbily černobílé filmy. A jeden rakouský o chlapci, který musel chodit do školy ze samoty někde vysoko v Alpách,“ svěřila se. Příští rok 9. května oslaví stovku a součástí oslavy bude i návštěva kina jejího srdce. Pravidelně do něj chodí i její dcera a vnoučata.
Vstupné za korunu
Brněnské kino Lucerna, nejprve s názvem Bio Aladin, zahájilo provoz 29. května 1915. Prvním promítačem byl Jiljí Klement. Vstupné bylo podle sektorů, v jedničce za 1 korunu, druhý sektor za 75 haléřů a třetí za padesátník. Děti a vojáci měli slevu. Denně se promítala čtyři představení.
První zvukový film dávali v únoru 1931, šlo o americký muzikál Cikánská láska. Brno bylo dokonce vůbec první město u nás, kde byly pohyblivé obrázky k vidění. Stalo se tak 9. srpna 1896 v hotelu Grand.
V březnu 1928 vypukl při projekci slavného filmu Metropolis v promítací kabině Lucerny požár. Shořelo devět dílů filmu, promítač Robert Rupp utrpěl popáleniny na tváři a na rukou. Diváci stačili sál bezpečně opustit. Událost si vyžádala úpravy interiéru.
Kino teď patří obci
Lucerna vystřídala řadu majitelů, po roce 1948 se dočkala i znárodnění v rámci Československého státního filmu. Jedno z nejstarších kin na Moravě spravuje od loňska městská část Žabovřesky, přesněji jeho společensko-kulturní centrum Rubín.
Kino vybavili digitální technologií, aktuálně probíhá rekonstrukce topení. V éře multiplexů je útulné kino s kapacitou 202 sedadel v půlmilionovém Brně malým zázrakem.
