Rodákovi z Kostelce na Černými Lesy odhalili v úterý na rohu Lerchovy ulice a Vaňkova náměstí pamětní ceduli s popisem jeho životní a politické dráhy. Jde o součást projektu „Ulice – kdo a proč“, který otevírá historii zajímavých míst a osobností.
Z monarchie do nové republiky
„První československý starosty Brna měl zajímavý osobní i politický vývoj spojený s mladou republikou a nově se hledajícím českým Brnem. Primátorem byl zvolen dvakrát," uvedl Zbyněk Šolc, ředitel Muzea města Brna.
Vaněk byl význačnou postavou brněnského sociálně-demokratického hnutí. Vyučil se truhlářským dělníkem, později pracoval jako úředník, nakonec se stal ředitelem Všeobecné úrazové pojišťovny v Brně.
Po převratu v roce 1918 se aktivně účastnil převzetí správy města z německých do českých rukou. V následujícím roce stanul jako vůbec první český starosta v čele Brna.
1920: České názvy ulic povinné
Deska mu byla odhalena toto úterý, 7. července. Datum není náhodné. Ve stejný den v roce 1920 totiž projednala městská rada mimo jiné i používání názvů ulic v úředním styku. Starosta Karel Vaněk uložil všem živnostníkům, podnikům i institucím, aby v oficiální korespondenci důsledně používali české názvy ulic.
„Německé označení bylo nadále přípustné, avšak pouze jako doplněk uvedený na druhém místě,“ podtrhl Šolc.
Zajímavý byl i samotný vývoj pojmenování dnešního Vaňkova náměstí. Během nacistické okupace se toto prostranství jmenovalo Helgolandplatz, podle ostrova v Severním moři. Vaněk zemřel v únoru 1924 na srdeční infarkt. V září 1947 byl posmrtně jmenován čestným občanem Brna.
VIDEO: Unikátní záběry z okupovaného Brna a po náletech spojenců
