Brněnský rodák pocházel z hudební rodiny. Jeho otec vládl bicí soupravě v divadelním orchestru, matka se věnovala opernímu zpěvu. Ctibor začal studovat Státní konzervatoř v Brně – a logicky zvolil bicí nástroje.
Přes klasické hudební vzdělání stejně jako jeho vrstevníci neodolal bigbítu. Logicky se objevil v sestavě řady tehdejších kapel. „Objevili jsme se po nějaké době navzájem i v Panton clubu na Rooseveltově ulici, kde Ctibor, kterému už v té době nikdo neřekl jinak než Hlína, pravidelně hrával s různými kapelami. Od ostatních bubeníků se odlišoval vyzrálejší technikou hry, čemuž hodně napomohlo absolutorium konzervatoře,“ vzpomíná Hliněnského kamarád, hudební kritik a spisovatel Petr Gratias.
Začátek 70. let nastoupil Hlína po Tomáši Foukalovi do kapely The Speakers která se kvůli normalizačnímu tlaku proti anglickým názvům přejmenovala na Junior . V kapele se sešla sestava hudebníků s jistými ambicemi prosadit svoje představy.
Tragédie v Polsku
Kapela na jaře 1976 vyjela do Polska, kde ji na zledovatělé silnici potkala tragédie. „Hlína měl to štěstí, že neseděl v autě, které havarovalo a tak obětavě přidržoval prsty na krčních tepnách kytaristovi Janu Millonigovi, aby nevykrvácel, než přijela sanitka," vzpomíná Gratias.
Zahynul řidič Jan Rys, spolužák Hliněnského ze základní školy, k životu už se v nemocnici také neprobral zraněný zpěvák Jiří „Koťák“ Kameš.
Hlína později i s Millonigem přesídlil do Bratislavy a zaujal post bubeníka v kapele populární zpěvačky Jany Kociánové. Jeho hudební stopa se vyskytuje i na albu slovenského hudebního věrozvěsta Deža Ursínyho s názvem Nové mapy ticha (1979).
Záhy se stal se členem Ursinyho kapely Burčiak a jeho bicí nástroje se objevily i na albu Modrý vrch (1981) a na exportní verzi Blue Hill (1983). Jeho jméno se objevilo i na dalších albech a nahrávkách různožánrových zpěváků a kapel – například sourozenců Ulrychovi nebo Roberta Křesťana.
Cesta k Bromovcům
V letech 1987 až 1990 získal pravděpodobně nejprestižnější angažmá své hudební kariéry v renomovaném Orchestru Gustava Broma, kde se střídal s Cyrilem Zeleniakem.
„Hlína dál zůstal na profesionálním statutu hudebníka z povolání a jezdil pravidelně hrát po nočních podnicích západní Evropy a Skandinávie. Rozhodně zásadní angažmá bylo pro něho v doprovodné kapele brněnského Franka Sinatry Ladi Kerndla, kde se uplatnil jako perfektně swingující jazzman,“ upozornil Gratias.
Nicméně v devadesátých letech se dal dohromady s bývalými spoluhráči z bigbítových období v kapele Slowhand a nabídli ve skupině bluesrockový materiál slavných kapel šedesátých let, jako byli např. Cream, Jimi Hendrix Experience, Ten Years After.
Odešel bubeník s vytříbenou technikou hry
„Ctibor „Hlína“ Hliněnský byl talentovaným bubeníkem s vytříbenou technikou hry a jasným universalismem. Mediálně jeho jméno sice nedosáhlo do všeobecné známosti, ale přesto byl jako hudebník respektovaným pojmem v muzikantské sféře, která v něm ztratila hráče vytříbené kvality a preciznosti,|“ uzavřel vzpomínku na výjimečnou osobnost vzešlou z brněnských hudebních vod Petr Gratias.
VIDEO: Celé Brno zpívá: Na festival Maraton hudby přijelo loni v létě tři sta muzikantů, hrají i ve špajzu!
Celé Brno zpívá: Na festival Maraton hudby přijelo tři sta muzikantů, hrají i ve špajzu! Markéta Malá