Tomáš si chtěl jen zlepšit šance
Tomáše zasáhl nečekaný výdaj, proto potřeboval půjčku. Nebyl si ale jistý, jestli mu ji poskytovatel vzhledem k jeho výdajům schválí. Když se ho tedy nebankovka v žádosti ptala na měsíční výdaje, zamlčel splátku, na kterou se poskytovatel výslovně ptal — místo skutečných 20 tisíc korun napsal jen 15 tisíc. Myslel si, že tím zvýší svou šanci na schválení a pár tisíc rozdílu nikdo řešit nebude.
Na první pohled může jít o drobnost. Údaje v žádosti ale nejsou jen formalita. Poskytovatel z nich mimo jiné vychází při posuzování toho, zda bude člověk schopen úvěr splácet. A právě vědomě nepravdivé nebo zamlčené podstatné informace mohou mít mnohem vážnější následky, než žadatel čeká.
Ani splacená půjčka nemusí být uzavřená kapitola
Riziko se přitom netýká jen úvěrů, které klient stále splácí. Pokud začne zpětně napadat už uzavřenou a splacenou smlouvu, mohou se znovu prověřovat také údaje, které uvedl v původní žádosti. A právě zde může vyjít najevo například to, že tehdy uvedl nižší výdaje, než ve skutečnosti měl. Splacení půjčky proto samo o sobě neznamená, že případné nepravdivé nebo zamlčené údaje v žádosti už nemohou mít následky.
Z obyčejné žádosti může být právní problém
Pokud někdo při sjednávání nebo čerpání úvěru vědomě uvede nepravdivý či hrubě zkreslený údaj nebo zamlčí podstatný údaj, může se dostat do problémů kvůli úvěrovému podvodu podle § 211 trestního zákoníku.
Trestný čin může být dokonán už samotným uvedením takového údaje. Peníze proto nemusí být vyplaceny a věřiteli nemusí vzniknout škoda. Roli nehraje ani skutečnost, že klient úvěr řádně splácí nebo jej už zcela splatil. Už samotná žádost se zavádějícími nebo záměrně zamlčenými údaji totiž může naplnit znaky trestného činu.
Za takové jednání může hrozit trest odnětí svobody, v praxi může řízení skončit například podmíněným odsouzením. Neznalost zákona sama o sobě neomlouvá. Problémem přitom nemusí být jen úmyslná lež — i pouhé opomenutí nebo nepřesnost v žádosti může znamenat vážný malér.
Pozor na rady, které slibují snadné „shození“ úroků
Na internetu se přitom stále objevují rady, podle kterých stačí napadnout úvěrovou smlouvu, přestat splácet a nechat soud, aby úroky zrušil. Pro člověka, který má problémy s penězi, může takové řešení znít lákavě. Jenže málokdo mu přitom řekne celou pravdu.
Pokud klient tvrdí, že poskytovatel například špatně posoudil jeho úvěruschopnost, může tím zároveň otevřít otázku, z jakých údajů poskytovatel při posuzování vycházel. Tedy také co přesně klient uvedl ve své žádosti.
Pokud poskytovatel v konkrétním případě zjistí podezření na trestný čin, podává trestní oznámení. Policie ČR pak údaje uvedené v žádosti prověřuje. Vyšetřování se zpravidla nezastaví u jediné společnosti. Prověřovány bývají i další žádosti a úvěry, které klient sjednal u ostatních poskytovatelů. Může přijít předvolání k podání vysvětlení, tedy osobní výslech. Většina lidí jde k výslechu poprvé v životě kvůli jedné kolonce v žádosti, což je velmi nepříjemné a stresující.
Problém nemusí skončit u jednoho úvěru
Následky navíc nemusí souviset jen s jedním konkrétním úvěrem. Informace o klientech a jejich úvěrové historii se mezi poskytovateli sdílejí prostřednictvím úvěrových registrů a dalších systémů. Poskytovatelé tak mohou při posuzování další žádosti pracovat s informacemi o předchozích úvěrech, žádostech i platební morálce.
Klient, který účelově napadá smlouvy nebo uvádí v žádostech nepravdivé údaje, se tak může stát nedůvěryhodným nejen pro jednoho poskytovatele, ale napříč trhem. Jeho další žádost může být kvůli dostupným informacím posuzována přísněji a získání dalšího financování pro něj může být výrazně složitější.
Důsledky jednoho rozhodnutí při sjednávání úvěru tak nemusí skončit ve chvíli, kdy je původní půjčka splacená.
Kdo nese riziko rad z internetu?
Některé poradny či právní kanceláře nabízejí klientům pomoc s napadáním úvěrových smluv a svou odměnu inkasují velmi ochotně.
K výslechu a případně i k soudu jde klient, nikoli poradna, která mu tento postup doporučila. Ta navíc může po zahájení trestního řízení spolupráci ukončit. Riziko případných právních následků tak v konečném důsledku nese především klient. Proto je důležité znát nejen to, co podobná služba slibuje, ale také všechna rizika, která s doporučeným postupem souvisejí.
Poctivý žadatel se nemá čeho bát
To všechno neznamená, že se člověk nemůže proti poskytovateli bránit. Pokud má o své smlouvě pochybnosti, má právo nechat ji posoudit a domáhat se svých práv.
Kdo při sjednávání úvěru uvedl pravdivé a úplné informace, nemá důvod se samotné obrany obávat. Problém není v tom, že se člověk ozve. Problém může nastat tehdy, pokud se při sjednávání úvěru vědomě uchýlil k uvedení nepravdivých údajů, zamlčení podstatných faktů, nebo pokud smlouvu napadá čistě účelově.
Než podniknete další krok
V poslední době se navíc ukazuje, že ani některé poradny svou práci nedělají dobře a své klienty nevědomky nabádají k přiznání k úvěrovému podvodu. Pokud už máte se splácením potíže, není dobré dělat zásadní rozhodnutí jen podle rady z internetu nebo nabídky, která slibuje snadné „shození“ úroků. Lepší je nejdříve zjistit, jaké možnosti máte a jaké mohou být důsledky jednotlivých kroků.
Jednou z cest je včasná komunikace s poskytovatelem a hledání konkrétního řešení – například úpravy splátek, změny splátkového režimu, restrukturalizace, refinancování nebo předčasného splacení. Důležité je také ověřit si, s kým své finance řešíte. Poskytovatelé spotřebitelských úvěrů v Česku potřebují k činnosti příslušné oprávnění od České národní banky.
Chybu lze napravit ještě před podpisem
Ne každá nepřesnost v žádosti automaticky znamená trestní problém a drtivá většina žádostí proběhne bez komplikací. Pokud si žadatel ještě před podpisem smlouvy všimne, že některý údaj uvedl špatně nebo neúplně, může poskytovatele kontaktovat a nechat jej opravit či doplnit. Podstatné je, aby nepravdivý údaj v žádosti nenechal vědomě.
