Česká republika posílá pomoc na boj s koronavirem do Makedonie. Země požádala o pomoc ve středu odpoledne, oznámili hasiči na svém twitterovém účtu.
„Severní Makedonie před chvílí přijala nabídku humanitární pomoci, kterou jsme vložili dnes v 17 hodin do systému EERC-CECIS. Pracujeme na tom, aby zásilka roušek, respirátorů a ochranných obleků, které ČR jako jedna ze zemí nabídla, mohla co nejdříve vyrazit.“
Venezuelské ministerstvo zdravotnictví schválilo použití ruské vakcíny proti covidu-19 Sputnik V. Ve středu o tom podle agentury Interfax informoval Ruský fond přímých investic (RDIF), který se na výrobě vakcíny podílí a stará se o její marketing. Preparát dostal souhlas ve zrychleném řízení určeném pro nouzové případy.
Dříve ruskou vakcínu pojmenovanou po slavné družici schválily Argentina, Bolívie, Srbsko, Alžírsko, Palestina a Bělorusko. Dodávky očkovací látky budou zajištěny díky mezinárodním partnerům včetně Indie, Číny a Jižní Koreje, doplnil fond. Agentura Europa Press dříve informovala, že ruskou vakcínu proti covidu-19 začne tento týden vyrábět také Brazílie.
Malá dodávka ruské vakcíny dorazila dříve rovněž do Maďarska. Podle pravidel Evropské unie musí být ale vakcína schválena Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA), než bude v kterémkoli státě sedmadvacítky uvedena na trh.
Starosta Náchoda Jan Birke (ČSSD) hledá posily do místní nemocnice. Personál tu chybí, pacientů nakažených covidem-19 naopak přibývá.
Birke se proto obrátil na veřejnost s žádostí o pomoc. „Potřebujeme dát dohromady akceschopnou partu deseti, dvaceti chlapů, kteří mohou a chtějí pomoci. Říkám to s veškerou pokorou ke svému zdravotnímu stavu, byť bych moc rád pomáhal přímo na covidovém oddělení, ale nejen že by to byl hazard, ale především nezodpovědnost,“ napsal ve výzvě Birke.
Reakce na sebe nenechaly dlouho čekat a posily se přihlásily.
Kdo všechno patří v Česku mezi prioritní skupiny?
1A - 838 237 osob
| Skupina (rizikové skóre) | Počet osob |
| - klienti domovů pro seniory
- domovy se zvláštním režimem - domovy pro osoby se zdrav. postižením - klienti odlehčovacích služeb v pobyt. formě (rizikové skóre 14) |
70 892 |
| - hospitalizovaní v zařízeních následné a dlouhodobé lůžkové péče (14) | 29 215 |
| - věk 90 a více let (13) | 64 000 |
| - věk 85 až 89 let (13) | 142 000 |
| - věk 80 až 85 let (13) | 234 000 |
| - zdravotničtí pracovníci (11)
- studenti lékařských fakult a dobrovolníci z nemocnic či odběrových míst - zaměstnanci orgánů ochrany veřejného zdraví provádějící epidemiologická šetření - zaměstnanci MVČR v uzavřených objektech se zřízenou karanténou covid-19 - zaměstnanci a příslušníci Vězeňské služby ČR pracující s covid pozitivními |
250 000 |
| - zaměstnanci domovů pro seniory, domovů se zvláštním režimem, domovů pro osoby se zdrav. postižením v kontaktu s uživateli
- příslušníci armády pomáhající v zařízeních pobytových služeb |
48 130 |
Prioritní skupina 1B - celkem 3,728 milionu osob
| Skupina (rizikové skóre) | Počet osob |
| - aktuálně hospitalizovaní nad 65 let
- aktuálně hospitalizovaní chroničtí pacienti s rizikovými faktory |
|
| - pracovníci nepostradatelní pro chod nemocnic (5) | 2000 |
| - zásadní zaměstnanci kritické infrastruktury (5) | 50 000 |
| - příslušníci Armády ČR a ministerstva obrany (5) | 15 000 |
| - ostatní zaměstnanci sociální péče v kontaktu s klienty (5) | 40 821 |
| - zaměstnanci zdravotních a sociálních služeb bez kontaktu s klienty (5) | 23 012 |
| - osoby ve věku 75 až 79 let (5) | 408 000 |
| chroničtí pacienti s vyšší prioritou (5):
- diabetes (cukrovka) léčená perorálními antidiabetiky nebo inzulinem - obezita s BMI nad 35 - závažné dlouhodobé onemocnění plic (v péči specializované ambulance nebo léčba podáváním kyslíku v domácím prostředí) - závažné dlouhodobé onemocnění ledvin (v péči specializované ambulance nebo na dialýze) - závažné dlouhodobé onemocnění jater (v péci specializované ambulance) - nádorové onemocnění krevního nebo lymfatického systému - po transplantaci orgánů nebo kostní dřeně - závažné dlouhodobé onemocnění srdce (ischemická choroba srdeční, chlopenní vada, kardiomyopatie apod.) - vysoký krevní tlak léčený dvěma a více farmaky - závažné neurologické nebo neuromuskulární onemocnění postihující dýchací systém |
1,4 milionu |
| - osoby ve věku 70 až 74 let (4) | 602 000 |
| chroničtí pacienti - nižší priorita (4):
- intelektová nedostatečnost, vývojová porucha a porucha mobility, která ovlivňuje schopnost dodržovat protiepidemická opatření - vzácné genetické onemocnění se zvýšeným rizikem závažného průběhu - léčba nebo onemocnění oslabující imunitní systém - osoba pravidelně či dlouhodobě pečující o rizikovou osobu |
100 000 |
| - osoby ve věku 65 až 69 let (3) | 679 000 |
| - ostatní pracovníci kritické infrastruktury (3) | 50 000 |
| - Policie ČR, městská a obecní policie (2) | 47 626 |
| - Hasičský záchranný sbor ČR (2) | 11.007 |
| - Vězeňská služba ČR (2) | 5000 |
| - pracovníci mateřských škol a dětských skupin (2) | 58 900 |
| - pracovníci základních škol (2) | 117 280 |
| - pracovníci speciálních škol (2) | 17 760 |
| - pracovníci středních škol, VOŠ a konzervatoří (2) | 62 240 |
| - pracovníci dětských domovů, diagnostických ústavů, výchovných ústavů a středisek výchovné péče (2) | 6480 |
| - akademičtí pracovníci vysokých škol (1) | 26 605 |
| - pracovníci pohřebních služeb a krematorií (1) | 5000 |
Zdroj: ministerstvo zdravotnictví (materiál pro jednání vlády)
Do evidence zájmu o očkování se budou senioři nad 80 let moci hlásit od pátku, po víkendu je doplní zdravotníci. V prioritní skupině pro přednostní očkování je podle nové metodiky 838 000 lidí. Proti verzi před připomínkami je jich o 200 000 více.
Bývalý prezident Václav Klaus vzkázal svému nástupci Miloši Zemanovi, že se očkovat nenechá. „Mám svou hlavu,“ řekl Klaus ve vysílání CNN Prima News.
K očkování přitom vyzval Václava Klause v nedělním pořadu S prezidentem v Lánech pro Blesk Zprávy Miloš Zeman.
„Já bych opravdu řekl, že moje míra averze k riziku je prostě taková, že opravdu obavu necítím,“ dodal bývalý prezident Klaus, podle kterého je také pro běžného člověka nebezpečnější jízda po dálnici než riziko nakažení se covidem.
„Jsem přesvědčen, že rizikovější je pro člověka jet po opravované dálnici Praha - Brno rychlostí 130 km v hodině, než jaké riziko představuje covid-19,“ je přesvědčený Klaus. Domnívá se, že on sám bez roušky pro své okolí nepředstavuje žádné riziko. „To bych musel já být nakažený,“ dodal.
V Jihočeském kraji dnes zemřelo 13 pacientů s koronavirem. V regionu nově onemocnělo 504 lidí covidem-19. Je to o 453 méně než minulou středu. Novináře o tom informovala v tiskové zprávě ředitelka jihočeské krajské hygienické stanice Kvetoslava Kotrbová.
„Ve 135 případech byl zdrojem nákazy kontakt s pozitivní osobou v rodině a ve stovce na pracovišti. Tři případy se týkaly škol. Nově onemocnělo také 14 zdravotníků a 32 klientů či pracovníků sociálních služeb. Pět osob se infikovalo při pobytu mimo region. U dalších případů zatím nebylo možné zdroj nákazy určit,“ řekla Kotrbová.
Druhý rok pandemie covidu-19 by mohl být těžší než první. Varoval před tím dnes podle agentury Reuters krizový expert Světové zdravotnické organizace (WHO) Mike Ryan s poukazem na rychlost šíření koronaviru zejména na severní polokouli a na šíření nakažlivějších mutací.
„Vstupujeme do druhého roku, mohl by být dokonce těžší vzhledem k dynamice přenosu a některým problémům, které vidíme,“ řekl Ryan. Světová bilance obětí covidu-19 se blíží dvěma milionům a nakazilo se více než 91,5 milionu lidí.
Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) vyloučil, že by v Česku byli kvůli počtu nemocných s covidem-19 lékaři nuceni vybírat, kterému pacientovi poskytnou přístroj či službu a kterému nikoliv. Pokud jsou někde plně zaplněná lůžka, měli by lékaři zajistit převoz do jiného kraje. Pomoc z Německa podle něj není etické a korektní aktuálně využít, protože má víc vytížené jednotky intenzivní péče než Česko.
Blatný se „důrazně ohradil“ proti informacím, že by někde lékaři museli vybírat pacienty, kterým nepomohou na úkor ostatních. „Není pravda, že by v této republice museli lékaři selektovat, a říkám to se vší vážností,“ řekl ministr. Doplnil, že by ocenil, kdyby se podobné nepravdivé informace dál nešířily.
V Česku je podle něj volná pětina lůžkové kapacity. „Ten, kdo by nezajistil převoz do jiného kraje, udělal by něco, co rozhodně nemá dělat,“ uvedl Blatný. Nemá ale informaci o tom, že by se tak dělo. „Kdybych zjistil, že v ČR někdo neposkytuje lékařskou péči osobám, které ji potřebují, musel bych velice rychle a zásadně konat,“ dodal.
Do očkovacícho systému se budou smět hlásit také ti, kteří se starají o seniora v domácí péči.
„Na tyto lidi je myšleno a jsou upřednostnění. I když pečují jen o jednoho seniora, tak musíme zajistit, aby byli oni v bezpečí, ale také aby na seniora nemoc nepřenášeli,“ reagoval ministr Blatný s tím, že do systému se budou smět tito opatrovníci hlásit ale až do 1. února. Netýká se jich tedy první prioritní vlna přihlašování, tedy ta od pátku 15. 1.