Bylo to 102 minut, ve kterých seděly stamilióny lidí před televizními obrazovkami a dívaly se v šoku na zkázu světoznámých mrakodrapů na newyorském Manhattanu. 102 minut, které stály život 2977 lidí a zcela změnily svět.
V New Yorku je opravdu nádherné zářijové ráno, teplo, slunce, nebe dokonale blankytné. Asi jen devatenáct teroristů v té chvíli tuší, jaké peklo se má zakrátko strhnout. Ve jménu Alláha jsou odhodláni položit své životy a pozabíjet tisíce „zlých Američanů“.
Z Bostonu, New Yorku a Washingtonu kolem deváté ranní startují velká dopravní letadla na dlouhé trasy přes celou Ameriku. V každém z nich parta pěti (v jednom čtyř) vyznavačů radikálního islámu s ďábelským plánem – zmocnit se letadel natankovaných desítkami tisíc litrů kerosinu a použít je jako mocné zbraně.
V Praze je před třetí odpoledne, v redakci Blesku na pražském Žižkově běží na puštěných televizích rutinně zpravodajské kanály včetně CNN. „Hele, v New Yorku hoří Dvojčata!“ ozve se z kanceláře sporťáků, kteří si jako první všimli dýmu stoupajícího z nejvyšších budov tehdejšího světa. „To mají nějaké hasičské cvičení, nebo co se to tam, sakra, děje?!“
Pád pýchy Ameriky
Kolem všech televizí se zakrátko shlukují zvědavé hrozny. Brzy je jasno. „Do severní věže Světového obchodního centra narazilo v 8:46 hodin newyorského času velké dopravní letadlo!“ zní z úst šokovaných moderátorů. Po chvíli je jasné, že to nebyla jen tak obyčejná nehoda dezorientovaného pilota či neovladatelného stroje. V 9:03 už v hrůzyplných záběrech zpravodajských kamer přilétá z opačné strany další obrovský Boeing 767 a zapichuje se do druhé z blyštivých věží, jež byly pýchou celé Ameriky!
Věže hoří, z jejich nejvyšších pater se zoufalí lidé vrhají střemhlav vstříc jisté smrti, nikdo si přesto nepřipouští, že se během následujících několika desítek minut obě budovy zhroutí a zbude z nich jen obrovská doutnající halda suti a hrob pro takřka 2600 lidí.
„Dámy a pánové, toto je těžká chvíle pro celou Ameriku,“ vystupuje v 9:29 šokovaný prezident George W. Bush. Věděl už, že jde o dílo džihádistů, kteří v komunikaci s letovými dispečery oznámili, že konají ve jménu Alláha a svaté války vůči americkým bezvěrcům podporujícím Izrael a Židy.
„Náraz dvou letadel do Světového obchodního centra je zjevným teroristickým útokem na naši zemi... Nařídil jsem rozsáhlé vyšetřování s cílem vypátrat a najít lidi, kteří tento čin spáchali. Terorismus proti našemu národu nebude tolerován.“
Pět minut na to třetí unesený stroj pobořil zdi washingtonské budovy Pentagonu, centra národní obrany USA, a někde nad Pennsylvánií probíhal statečný boj pasažérů s únosci čtvrtého boeingu, který skončil zřícením do polí 120 km jižně od Pittsburghu. Zhatili jim aspoň plán navést letadlo v hlavním městě přímo do budovy Kapitolu, dalšího symbolu Ameriky…
Útoky z 11. září. Uplynulo 20 let od jednoho z nejhorších teroristických útoků světa Videohub
Tohle je válka
V té chvíli se možná v hlavě tehdejšího šéfredaktora Miroslava Láblera urodila podoba titulní stránky pro středeční den. Sugestivní fotku doutnajících věží Dvojčat doplnil titulkem: „Tohle je válka! Krvavé žně teroru“ a také proroctvím: „Svět teď bude jiný…“
Na druhé ze sedmi stránek věnovaných bezprecedentnímu teroristickému útoku totiž komentátor Ondřej Škoch sumarizoval: „Paranoidní strach USA před světovým a zvláště pak islámským terorismem se začíná jevit jako realismus. Žádné město, ať už je na světě kdekoliv, si nemůže být jisto. Shoří příště Hradčany, Paříž, Tokio?“
Největší z teroristů, v Kandaháru se skrývající saudskoarabský multimilionář Usáma bin Ládin, se navíc rychle k zosnování útoků přihlásil a vyzval muslimské bojovníky, aby se připravili na válku. „Nejdůležitější americká ministerstva řídí Židé, zájmy USA a Izraele se shodují a šíří se po světě. Řešením je jedině džihád a svištění kulek!“ hřímal.
Mrtvý živý
Válku ale Amerika vyhlásila jemu a jeho fanatickým stoupencům. „Vražedné útoky proti naší zemi byly více než teroristickými činy. Byly to válečné akty,“ konstatoval prezident Bush. „Tato bitva vyžaduje čas a řešení, avšak nepleťte se, my zvítězíme!“
„Když jsou Američané tak stateční, tak ať si přijdou a zatknou mě,“ vzkazoval samolibě bezmála dvoumetrový vousáč svým nepřátelům. „Nikdo teď není mrtvější než živý bin Ládin,“ věřil Blesk 15. 9. v rychlou pomstu.
„Spojené státy ho daly do klatby jako hlavního organizátora úterního úderu, a to znamená víc než rozsudek smrti.“ Američanům ale trvalo ještě bezmála deset roků, než arcilotra v pákistánském Abbottábádu vypátrali a kulkou do čela 1. května 2011 zlikvidovali.
Proti Tálibánu v Afghánistánu válčili ještě o deset let déle, utratili biliony dolarů a přišli o 3500 vojáků, než v roce 2021 svou vojenskou přítomnost v zemi ukončili a uvolnili Tálibánu cestu zpět k vládě…
