Na hřbetu tehdejšího šéfa ČSSD Miloše Zemana se tenhle původně mašinfíra vyhoupl do čela ministerstva vnitra, za pár let se stal i šéfem »oranžových« a po osm měsíců byl také předsedou vlády. Jenže neúspěšným. Nepovedla se mu kampaň, straně projel klíčové volby a pak neuměl vysvětlit, kde s manželkou sehnali miliony na koupi dvou nemovitostí.
„Původ těch peněz je tak křišťálově čistý, že prostě ani křišťálověji čistší být nemůže,“ snažil se Gross roku 2005 uchlácholit kolegy, opozici i demonstrující Čechy. Nakonec ho pohltila politická černá díra. Už jako »civil« si pak za podivných okolností coby koncipient právní kanceláře vydělal balík na akciích, koupil byt na Floridě a se ženou Šárkou a dcerami žil sladký život smetánky. Ten ale neměl až tak dlouhého trvání. Pro Grosse si totiž nakonec nepřišla policie, ale zákeřná nemoc…
Jako první o tom, že se Stanislavem Grossem není všechno v pořádku, informovali fotoreportéři Blesku v lednu 2014. Tehdy zastihli expremiéra, jak jde do své advokátní kanceláře na pražském Smíchově. „Po chodníku šel sice poměrně svižně, ale tvář měl pobledlou, pohublou a i málo všímavý člověk musel zaznamenat, že má problémy zejména s pravou rukou. Tou, s níž dříve dělal coby pravák vše. Teď s ní nezazvonil na zvonek ani s ní neotevřel dveře. Po celou dobu mu jen bezvládně visela podél těla,“ popisoval článek.
A zatímco se Šárka Grossová snažila věc bagatelizovat tím, že má její muž problémy s páteří, které vyřeší operace, Blesku už lékaři špitali, že by mohlo jít o nemoc známou z tehdy populární »kbelíkové výzvy«. Lidé po celém světě se ve videích polévali ledovou vodou, aby na vteřinu zažili paralýzu, která provází nevyléčitelnou amyotrofickou laterální sklerózu (ALS) - tedy neurodegenerativní onemocnění mozku a míchy způsobující vinou ztráty motoneuronů postupnou paralýzu všech svalů, až nakonec zesláblý a paralyzovaný pacient není schopen ani dýchat.
O pár měsíců později, po několika dalších fotografiích, na nichž ruku buď nepoužíval, anebo ji měl rovnou připoutanou k tělu, se Gross snažil Blesk přesvědčit, že se „nikdy necítil lépe“. Snímek z téhle interakce, na níž je bývalý politik pohublý, má popraskané žilky v očích a svěšené koutky úst ale říkal něco úplně jiného.
„Přijal jsem Krista“
Takto posléze deklaroval v cyklu České televize Expremiéři. Přiznal tam mimo jiné, že pokud jde o jeho politický vzestup a podezřelý zisk nemovitostí, úplně křišťálově čistý nebyl. „Určitě nemůžu říct, že jsem byl dobrý člověk, který dělal jenom dobré věci, jenom věci, o kterých bych byl schopen s čistým svědomím říct, že byly čisté. To prostě pravda není,“ dodal také neurčitě.
Pro Blesk na tato slova zareagoval prezident a Grossův někdejší politický »táta« Miloš Zeman. Rozešli se ve zlém, takže přijetí Krista prohlásil za vrchol pokrytectví. „Když se pan Gross přihlásil k víře, tak by si měl alespoň přečíst evangelium, kde je napsáno, že Kristus říká mladíkovi: rozdej svůj majetek chudým. Nu a pan Gross velmi pochybným způsobem zbohatl, takže jestli se přihlásil ke Kristu, měl by rovněž rozdat svůj majetek na charitu,“ okomentoval tehdy.
Od prvních fotek Grosse s bezvládnou rukou uplynulo něco přes rok a jeho žena ani dcery už jeho nemoc netajily. V březnu 2015 podle informací deníku už nejenže nemohl chodit, ale ani mluvit. Podle lidí z jeho okolí věřil, že je za jeho stavem otrava těžkými kovy, která se projevuje až po mnoha letech – přisuzovat to měl svým kontaktům v podsvětí z dob, kdy byl premiérem.
Nechal si dokonce udělat analýzu vlasů. Pravdu ale odhalit nestačil – 16. dubna roku 2015 se z tohoto světa poroučel muž, který svým chováním a prapodivnými výmluvami nevratně poškodil důvěru Čechů v politiku.
„Standu si k sobě povolal Bůh,“ reagovala pro Blesk Šárka Grossová, která o týden později zvládla ustát ostře sledovaný pohřeb jen díky několika neurolům, jak prozradili její bližní. S Grossem jí odešel muž, který si ji ve sněmovně vyhlédl jako prachobyčejnou servírku a přivedl ji do světa luxusu, byznysu a politické smetánky. Mimo jiné byl ale také její životní láskou a starala se o něho do poslední vteřiny.
Na Vyšehrad se s expremiérem přišli rozloučit mnozí političtí matadoři, od Jana Kavana po Jiřího Paroubka, Bohuslava Sobotku či Jana Fischera. Někdo ale chyběl. „Já nejsem pokrytec. Já posílám věnce na pohřby těch, kterých si vážím. A je pravda, že Stanislava Grosse jsem si vážit přestal,“ okomentoval nepřítomnost své osoby, či dokonce kytičky šéf Hradu Miloš Zeman.
A tak se zatáhla opona v krematoriu a za ní zůstal nejmladší premiér v historii a také první porevoluční premiér, který zemřel: majitel mnoha nemovitostí i nelichotivých přezdívek, manžel a táta dvou umělecky nadaných holčiček.
„I ty, kdo mluvili o božích mlýnech, muselo zasáhnout, jak se nechal naposledy přinést na (divadelní – pozn. red.) představení svých dcer. Ani velká lež, ani kolosální podvod, ani stohy špinavých peněz. Nic si nezaslouží tak krutý trest. Stanislav Gross řekl, že přijal Krista. A teď už ví, jestli to poslední soud uznal za křišťálově čisté…“ rozloučil se s ním nekrolog v Blesku.
