Potvrdily se tak v podstatě závěry předchozí analýzy, kterou sdružení zveřejnilo loni v září. Studie tuto analýzu podle Jakuba Jandy ze sdružení rozšířila zejména o porovnání s prací europoslanců dalších unijních států a o délku hodnoceného období. Sdružení hodnotilo účast europoslanců na jednáních, počet navrhovaných usnesení, stanovisek či jejich úprav nebo četnost jejich vystoupení a dotazů směřovaných Evropské komisi.
Nadprůměrní byli čeští zástupci v předkládání menšinových, tedy takzvaných stínových stanovisek a zpráv. Předložili jich v průměru téměř dvakrát tolik, co všichni europoslanci dohromady. Zasloužili se o to zejména zástupci ODS a KSČM.
Nejslabší byli čeští europoslanci v pokládání dotazů zástupcům Evropské komise při schůzích europarlamentu. Položili jich v průměru více než pětkrát méně v porovnání s evropským průměrem. Také o tuto pozici se zasloužili hlavně občanští demokraté a komunisté, kteří byli v tomto směru nejméně aktivní z českých členů Evropského parlamentu.
Roithová se podle studie podílela nejčastěji na vypracování zpráv (9), písemných prohlášení (5) a návrhů usnesení (113). Naopak Dušek nepodepsal ani jeden návrh usnesení. Vlasák zpracoval nejvíce řádných stanovisek (12), stínových stanovisek (71) a úprav (116) k návrhům evropských předpisů.
Docházka českých europoslanců odpovídala evropskému průměru. Nejlepší - 99,58 procenta - měl z europoslanců Pavel Poc (ČSSD), nejhorší naopak Miroslav Ouzký (ODS) - 71,85 procenta. Nejméně projevů na schůzích - 14 - měl Falbr spolu s Vladimírem Remkem (KSČM), nejvíce Libor Rouček (ČSSD). Jan Březina (dříve KDU-ČSL) z českých europoslanců adresoval nejvíce dotazů (83) Evropské komisi, zatímco Zuzana Brzobohatá (ČSSD) ani jeden.
Porovnání průměrné pracovní aktivity českých europoslanců s průměrnou produktivitou všech členů Evropského parlamentu (docházka a účast na hlasováních uvedena v procentech):
Kategorie | průměr ČR | průměr EP |
Docházka | 87,73 | 87,29 |
Účast na hlasováních | 84,03 | 81,98 |
Zprávy (počet) | 1,95 | 2,49 |
Stínové zprávy | 10,5 | 7,35 |
Stanoviska | 2,09 | 2,45 |
Stínová stanoviska | 11,68 | 6,09 |
Pozměňovací návrhy | 39,5 | 73,3 |
Parlamentní otázky na EK | 16,41 | 88,86 |
Písemná prohlášení | 0,86 | 1,42 |
Návrhy usnesení | 14,91 | 32,47 |
Vystoupení na plénu | 95,41 | 207,07 |
Zdroj: Studie think-tanku Evropské hodnoty.