Hra má podtitul Pět žen, tři generace, jedna rodina, stejný osud. Ukazuje život plný náhod, kde se může snadno stát, že místo pompézní oslavy osmdesátin je omylem objednán neméně pompézní pohřeb. Pět žen ze tří generací jedné rodiny navíc spojuje osudová smůla na muže, za to sebeironie a nadhled je jim vlastní.

Podle režiséra Štěpánka je tato hořká komedie s funerální tematikou tak trochu odpovědí na hru Testosteron, kterou režíroval před několika lety. Autor prý speciálně pro uvedení svého textu v Divadle Palace upravil původní závěr hry a připsal její poslední obraz.