Už zítra se dozvíme jméno jubilejní dvacáté Miss České republiky. Bude štíhlá, vysoká a náležitě překvapená. A téměř s jistotou Miloši Zapletalovi způsobí méně starostí než Diana Kobzanová, která nafotila sérii erotických fotek a ředitel soutěže se s ní dodnes soudí. Jak modelka s odstupem let vnímá celou aféru? Co si myslí o svatbě a rozvodu? Co dnes dělá nejzlobivější Miss v celé historii této soutěže? Miloš Zapletal zítra vypustí do světa další, v pořadí už dvacátou Miss České republiky. Nemrzí vás, že vás z této vybraně společnosti královen krásy vyškrtnul? To že jsem se stala v roce 2001 Miss ČR, mi už nikdo nevezme. A když půjdete po ulici a zeptáte se náhodných chodců, jestli znají Dianu Kobzanovou, tak většina lidí bude vědět, o koho jde. A že nejsem na webových stranách Miss ČR mi vůbec nevadí. Nemluví z vás trochu zahořklost vůči Miloši Zapletalovi i jeho soutěži? Vůbec ne! To že jsme měli s panem Zapletalem problémy a tři roky mě tahal po soudech, ještě neznamená, že budu špinit jeho soutěž. To by bylo ode mě pokrytecké, protože si myslím, že ta soutěž má smysl a otevírá holkám velké šance. Ty soudní tahanice jsou už u konce? Podle mých informací pan Zapletal podal asi před tři čtvrtě rokem nějaké dovolání k Nejvyššímu soudu, ale jinak všechno skončilo. Oba soudy jsem vyhrála. Válka Kobzanová-Zapletal vypukla v roce 2003, když jste nafotila 'slavné' pornofotky. Jak jste vlastně mohla soud vyhrát, když jste tím opravdu porušila smlouvu se Zapletalovou agenturou? Celé to bylo složitější, ale máte pravdu, smlouvu jsem porušila. Netušila jsem totiž, že na mě má Zapletalova agentura ještě nějaká práva. V roce 2002 mi totiž na mou žádost podepsal dodatek ke smlouvě, která ji měla celou anulovat. Ale ve skutečnosti, jak jsem později zjistila, anuloval jen polovinu mých závazků. Proč jste vlastně chtěla podepsat ten dodatek? Protože mi agentura pana Zapletala nebyla schopna sehnat dost práce a už po roce jsem neměla pořádně z čeho žít. Podepsal, ale musela jsem odejít z bytu, který jsem v jeho soutěži na tři roky zdarma vyhrála. Než jsem se z té garsonky na Barrandově vystěhovala, tak jsem musela ještě tři měsíce platit měsíční nájem 11 tisíc korun. To byly v té době pěkné peníze! Dobře, to je trochu jiná věc, ale porušila jste smlouvu. Ano, tu žalobu podal pan Zapletal až o dva roky později a porušení smlouvy bylo tuším o tři neděle promlčeno. Takže soud mu nepřiřkl 300 tisíc korun, které po mně za porušení smlouvy chtěl. Pan Zapletal ale neuspěl ani v první žalobě, kterou podal včas, za poškození dobrého jména firmy. A nepoškodila jste ji? Samozřejmě že ne! A byl to u soudu velký rachot. Pan Zapletal si přivedl šéfa sponzorské společnosti Wella. A ten manažer vykládal, jak jsem pošpinila i jméno jeho firmy. Ale asi zapomněl, že 4 měsíce před soudem se mnou Wella nafotila velkou knihu účesů. A u soudu jsem knihu vytáhla z igelitky, soudkyně ji prolistovala a musela uznat, že mě Wella asi nepovažovala za špínu své pověsti a soud jsem vyhrála. Kolik na vás chtěl šéf Miss ČR za to pošpinění? Bylo to 750 tisíc. Takže nic nevysoudil, naopak musel zaplatit soudní výdaje a náklady na právníky a to bylo odhaduji nejméně 300 tisíc korun. Máte z toho pocit uspokojení? Jsem pochopitelně ráda, že jsem vyhrála, to je bez diskuse. A v prvním momentu mě samozřejmě napadlo, že mu to přeju, že prohrál a musí platit. Ale dneska to beru tak, že celý spor byl nešťastný, a byť jsme oba udělali chyby, tak se to dalo řešit jinak. Myslíte si, že v tom byla i osobní averze? Víte, co si myslím? Někde v hloubi duše mě má pan Zapletal docela rád...(směje se) a ví, že byť jsem mu nadělala mraky starostí, tak jsem asi na druhou stranu docela schopná holka z té jeho skupiny, co se snaží a pracuje na sobě. Hmm, když už jsme u těch pornofotek, jak jste se na nich sama sobě líbila? (směje se) Já jsem to nikdy neviděla, fakt! Nikdy jsem ten časopis neměla v ruce, protože jsem věděla, co na těch fotkách bude. A jestli na fotkách vypadám dobře nebo špatně, jsem neřešila. Dostala jste pak v tomto směru nějaké další nabídky? Ne! Panebože vůbec! A myslím si, že jsem potom dala v médiích jasně najevo, že to byla jednorázová záležitost, a dál už nikdy nic, jen přes mou mrtvolu! Proč jste do toho šla, pro peníze? Přece vám nebudu říkat, že jsem to dělala pro radost! (směje se) Prostě jsem potřebovala peníze. Opravdu to bylo pět milionů, jak se psalo? Po mých zkušenostech se smlouvami si už dávám pozor a rozhodně nesmím říkat žádná čísla. Každý z nás zná svou cenu, já jsem nebyla výjimkou. Tu cenu ze mě ale nevytáhnete! Ta jednorázová akce je vám ale v patách dodnes... Bohužel. Pro mě to skončilo v okamžiku, kdy mi přišly peníze na účet. Jak se ale později ukázalo, ono to neskončilo a dohání mě to dodnes. Nějakým způsobem se to pořád někde objevuje a to jsem si tehdy, ve dvaceti letech, vůbec neuvědomila. Ale už tehdy jste snad tušila, že to vyvolá pořádný poprask, že se to nebude třeba líbit vašim rodičům... Rodiče mi řekli, že je to moje rozhodnutí a pak už jsme o tom nikdy nemluvili. A co se týče médií, tak jsem si samozřejmě říkala, že z toho bude malér, všichni o tom napíší, a pak to vyšumí, přijdou důležitější věci. Asi jste si také neuvědomila, že vás to doživotně diskvalifikuje z některých šancí... To je správný postřeh, takže třeba nikdy už nemůžu vstoupit do politiky a dělat třeba sekretářku panu Topolánkovi! (směje se) Nebo třeba těžko mohu pomýšlet, že bych někdy moderovala televizní noviny. A vašemu tehdejšímu příteli fotbalistovi Martinu Jiránkovi fotky nevadily? O tom už nechci mluvit, to je minulost a uzavřená záležitost. A vašemu nynějšímu příteli, podnikateli Tomáši Peterovi, se kterým jste už dva roky? Tak samozřejmě, ví to, kdo by to u nás nevěděl, ale je pravda, že jsme o tom nikdy nemluvili. Není na tom totiž co řešit. A je to minulost, která se už nikdy nebude opakovat. Co dělá váš přítel, prý kdysi trénoval tenistu Petra Kordu? Ano, to je pravda a vyhráli spolu třeba Australian open. Teď se věnuje sportovnímu marketingu. Takže sportovec v teplákách... Teď spíš pan kravaťák. (směje se) Prý nechce, abyste o něm moc mluvila? To ne, nemá se za co stydět, ale je to člověk, který dělá seriozní byznys a pro něj není úplně dobré, aby si o něm potencionální obchodní partneři četli třeba v bulváru. Třeba by si o něm přečetli, že je ženatý! Není. A nikdy nebyl. Psalo se to, nevím, kdo s tím přišel, a já nejsem typ člověka, co by někam volal a něco vysvětloval. Takže jste nerozvrátila žádnou rodinu s plačícími dětmi? Nic takového, nic nerozvracím. A jak jste se seznámili? Máme už hodně dlouho společné přátele a známe se už tak pět let. Normálně jsme se bavili a pak to prostě nějak vyplynulo. Nic zajímavého, romantického, že bychom se třeba srazili v metru, okamžitě se do sebe zamilovali a žili spolu až do konce života. Tak v metru těžko, když patří váš přítel k nejbohatším Čechům! Už jste někdy zaslechla, že jste s ním kvůli tomu, že je pracháč? To bych musela být hluchá, abych to už neslyšela. V mém případě je to ale opravdu nesmysl, nebyla jsem chudá, když jsme se poznali. Vždyť jsem přece měla ty miliony za ty fotky, ne? (směje se) Jo jo, chápu, když o tom ale tak mluvíte, proč vlastně moderujete na Frekvenci 1 a máte každý víkend a nyní i den pracovní, máte to vůbec zapotřebí? Finančně určitě ne, ale díky tomu už nejsem jen v šuplíku modelka a misska, ale i moderátorka, a v moderování bych se chtěla vypracovat. A rádio, i když neplatí zrovna nejvíc, je ideální trénink. Dobře, vraťme se k vašemu příteli, je starší? Ano, o jedenáct let. Teď měl 37. narozeniny a musím se pochválit, vymyslela jsem úžasný dárek, koupila jsem mu let vojenskou stíhačkou L - 39 Albatros. Když máte s přítelem takový skvělý vztah, nepomýšlíte třeba na svatbu? To ne, o tom jsem ještě nepřemýšlela. Myslím si ale, že svatba a manželství k životu patří. Dáváte si s partnerem nějak najevo, že spolu chcete být, že s tím oba počítáte. Neúspěch manželství vašich rodičů vás neodradil? Nejsem tím, myslím si, nijak poškozená a mám naopak tu výhodu, že si jasně a přesně uvědomuju, že se to může stát. Počítám s tím, že v případě, že jednou budu mít dítě, tak se může stát, že s tím dítětem budu sama. Dneska, když se každý druhý pár rozchází, je asi taková úvaha na místě. A rozvodu se nebojíte? Ne, vůbec. Co to je svatba? Přijdete někam, řeknete ANO a podepíšete papír. A v případě že to nevyjde a rozvedete se, tak pokud jsou ty dva lidi svéprávní, a ani jeden z nich není hysterický blázen, tak i ten rozvod může být otázkou dvaceti minut. Tak to vás asi jen tak něco nezaskočí. Když jsme zmínili rozvod rodičů, řekněte nám o nich něco, táta je Američan, matka Češka, narodila jste se v Německu... Jo, to všechno sedí. Poznali se tady v Čechách, vzali se a odjeli do USA. Žili v Austinu v Texasu, kde měl táta práci a mámě se tam nelíbilo. Tak se přestěhovali do Bavorska, kde žil otec mámy. Táta tam dělal strojního inženýra pro nějakou automobilku, myslím BMW. Měli se docela dobře. Tam jsem se narodila já...ale ve finále zase tátovi vadil mentalita Němců. A tak se naši v roce 1984 přestěhovali do Čech, to mi byly dva roky. Za totality Američan, imperialista, to v České republice asi neměl lehké! To teda ne. Otec, který vystudoval jadernou fyziku a je strojní inženýr a strašná bedna, tady dělal na čističce odpadních vod, prostě sbíral hovna z vody...(směje se) To už asi dneska nedělá... (směje se) Ne, samozřejmě že ne. Tenkrát nás sledovali a donášeli na nás sousedi, byla to hnusná doba pro naši rodinu. Naši to neměli jednoduché. Máma dělala jako mzdová účetní v zotavovně. Dnes je mám v invalidním důchodu s plotýnkami, mimochodem mám to po ní a musím kvůli tomu pravidelně posilovat ve fitnessu záda. A táta dělá strojní součástly v jedné firmě. Vaši se rozvedli, když jste byla malá? Ano, když mně bylo asi pět. Táta odešel a vyrůstala jsem s mámou. Nechyběl vám v rodině chlap, mužský faktor? Asi ze začátku jo, ale celkem dost brzo jsem pochopila, že by naši spolu nemohli být, že by to nefungovalo. A kdyby s námi byl táta, tak bych ani nedělala to, co dneska dělám. Měla bych dvě vysoký školy a chodila bych s kufírkem a v brejličkách... A s tátou jste se pak nestýkala? Hrozně málo, jak jsem říkala, táta se tady nemohl uplatnit, protože mu nechtěli dát práci. A jednoho dnes si řekl, že takhle už nemůže žít a vrátil se do Ameriky. Teď už je mu 63, nemá potřebu se honit, a zase pracuje v Čechách. (směje se) A pravidelně se stýkáte? Ano, máme super vztah. Ale to až v posledních letech. Táta se totiž vrátil do Čech, podruhé se oženil, opět si vzal Češkua má s ní dva syny. A jeho manželka mě moc nemusela. Až když se rozvedli jsme k sobě s tátou zase našli cestu. Ale stýkám se i s oběma nevlastními bráchy, nemáme s tím problém. Máma se také vdala? Ne, vůbec! Máma je takový soběstačný samorost, a je spokojená tak, jak je. Možná to mám po ní...