Eliško, gratuluji vám za Nedělní Blesk k vítězství ve čtvrté řadě show Peče celá země.
„Moc děkuju za gratulaci. Vážím si toho...“
Je pravda, že jste čelila od vysílání prvního dílu útokům od některých diváků, zvláště od dam?
„Pravidelně mě hejtovaly ženy nad šedesát let, byla jich asi pětice, ale tři to dělaly pravidelně. Posílaly mi negativní zprávy už od prvního dílu. Ale snažila jsem se to přecházet. S tím nic neuděláte, někteří lidé jsou prostě takoví.“
Muselo to být nepříjemné. Nicméně jak jste slavila v den natáčení finále, tedy loni v červnu?
„V ten moment, kdy se natáčelo vyhlášení výsledků, jsme původně plánovali, že celá dvanáctka zůstaneme spolu a oslavíme to dohromady. Nakonec každý měl potom nějaké plány nebo musel spěchat domů kvůli práci, takže jsme nakonec slavili spolu s Denčou a Lukášem komorně. Všechno jsme hezky probrali. A jak to na nás všechno padlo, tak jsme šli spát a druhý den jsme si zajeli akorát na jídlo a pak už jsem se vracela domů. Takže oslava byla tehdy taková.“
Kdo všechno do včerejška věděl, že jste vyhrála?
„Věděli to jen partner a moji rodiče se sestrou a babičkou, protože byli na finále. Zbytku rodiny jsme to oznamovali až těsně před vysíláním prvního dílu. Takže jsme to vlastně do toho prosince drželi pod pokličkou. A to platilo také o mých nejbližších kamarádkách, které mám kolem sebe. I jim jsem před startem vysílání řekla, že jsem se Peče celá země zúčastnila, aby tu informaci měli ode mě.“
Jak jste prožívala ten půlrok, než šlo vše do vysílání?
„Měla jsem spoustu práce doma, jak jsem pět týdnů byla na natáčení. Partner zastával tu moji roli. Takže jsem se vrátila do tvrdé reality. Snažila jsem se za co nejkratší čas stihnout resty za tu moji nepřítomnost.“
Už jste nějak naložila s výhrou 100 tisíc korun?
„Mým dlouhodobým snem jsou kachlová kamna. Takže peníze investuji do jejich koupě, ale ještě další finance k tomu musím přidat.“
Budou zelená?
„Ne, královsky modrá.“
Landová z Peče celá země: Co práskla na kolegu Maršálka? Kisa Císařová
Jak to bylo s líčením a česáním na natáčení. Že jste si vše řešila sama?
„To šlo za mnou, ano! Make-up byl vždycky můj koníček. Jednu dobu jsem i líčila svatby, byl to vždy odskok od reality. Už odmalinka mě bavilo líčit maminku, babičku... A nikdy nejsem moc spokojená, když mě někdo líčí zvenčí. Tak jsem si dala požadavek, zda se můžu líčit i česat sama, a ve štábu mi vyhověli. Ale s tou podmínkou, že jsem vždy musela projít kontrolou televizních vizážistek. A pokaždé mě před kameru pustily... Z hotelu jsme pravidelně odjížděli v šest ráno a zatímco já už byla hotová, holky šly teprve do maskérny. Takže jsem musela vstávat ve čtyři, abych se stihla nalíčit, učesat a rovnou jsme odjížděli do zámeku, tedy jsem si vlastně na sebe upletla bič.“
Mimochodem, líčíte se i doma?
„Ne, ani když někam jedu s dětmi. Když jsem ale nalíčená, cítím se jinak. Jsem druhá osoba... Když jdeme s partnerem někam na večeři nebo je nějaká akce, tak se nalíčím.“
Mluvíte hodně o partnerovi. Psali vám během soutěže muži?
„Ano, lichotky mi stále chodí, ale nejsou úlisné. Mám to nastavené tak, že pro mě jsou prioritou partner a děti. Ale chodí mi i lichotky od dam. Každopádně partner nemusí mít žádné obavy...“ (smích)
Kolik let je vašim dětem?
„Synovi bude pět let, dceři dva a půl roku. Pro syna byl můj odjezd i celá situace vzhledem k věku lépe uchopitelná, dokázal vše vnímat a prožívat jinak než mladší dcera. Doma vše zvládl zastat můj partner. To mi umožnilo odjet s klidnějším pocitem.“
Vaší denní činností je tedy výchova dětí a práce na farmě?
„Ano, máme mnoho kraviček. A zeleninu si pěstujeme pro vlastní potřebu. Pěstujeme také pro rodinu brambory a česnek.“
S nápadem založit farmu přišel partner?
„Mým snem bylo odjakživa pracovat se zvířaty. Už jako malá jsem k nim měla velmi blízký vztah. I prarodiče doma chovali hospodářská zvířata, takže mi to prostředí bylo přirozené a našla jsem si k němu silné pouto. Věděla jsem, že se tím chci zabývat i profesně, proto jsem se rozhodla studovat na České zemědělské univerzitě v Praze obor zootechnika, abych svému snu šla naproti. Právě tam jsem potkala partnera, který je stejně naladěný, má k zemědělství a zvířatům stejně blízko jako já. Od té doby jdeme společnou cestou a snažíme se naše sny postupně naplňovat. Farma, kterou založil můj partner se svým otcem, a práce kolem ní je pro nás přirozeným pokračováním toho, co jsme oba cítili už od dětství – že chceme být blízko zvířatům a věnovat se smysluplné práci na venkově.“
Co vás teď čeká po vítězství v soutěži? Chystáte vlastní kuchařku?
„Přesně tak, je to určitá tradice a čest pro tento pořad. Ráda bych také zmínila svůj profil Neobyčejně obyčejná, který odráží mou dvojí identitu. Chci ukazovat, že i v domácím prostředí lze tvořit něco výjimečného v podobě moderní cukrařiny (NEOBYČEJNÁ – třeba jako míč Wilson z filmu Trosečník) a zároveň tuto tvorbu propojit s naším životem na farmě a s inspirací tradičních receptů našich babiček (OBYČEJNÁ – třeba jako vdolky). Tento koncept je základem mého instagramového profilu a pracuji s ním jako s dvojí linií, která přesně vyjadřuje i propojení mé osoby – farmy a současně třeba i výraznějšího stylu líčení. To může být někým vnímané jako netradiční či kontrastní, kontroverzní.“
