Loni na zahajovacím ceremoniálu v sále hotelu Thermal tekly slzy proudem. Do hlediště usedla vdova Andrea Bartošková (73) spolu se synem Jankem, dcerou Kateřinou a vnučkou. Rodina stěží držela emoce na uzdě. Pro všechny to bylo poprvé bez milovaného manžela, tatínka a dědečka.
„Říká se, že každý člověk je nahraditelný, ale není to pravda. Každý člověk je jedinečný, jako otisk jeho prstu. Také se říká, že není nic tak, jak bývalo. Pokud odejde člověk, můžou po něm zůstat jeho stopy. Ty nám ukážou, kam směřoval, kam chtěl jít,“ zahájil tehdy moderátor Marek Eben (68) svou řeč na zahajovacím večeru.
„To, co vytvořil Jiří Bartoška, je živý organismus. To se jen tak někomu nepovede. Buňkami jsme my tady všichni. Ty kmenové buňky si pečlivě vybral, měl na to ohromný talent. A jestli to dobře dopadne, tak nás tenhle živý organismus všechny přežije. A myslím, že by to Jirkovi dělalo radost.“
Loňská znělka byla rovněž velmi emotivní. Byla vlastně jakýmsi „dialogem“ v hospodě – mezí Bolkem Polívkou a Bartoškou. Jenže ten už u stolu neseděl. Jen v popelníku ležela cigareta. Všichni jen stěží schovávali dojetí a smutek.
Jak to bude letos?
Letos se znělky ujal švédský herec a režisér Stellan Skarsgård (75), který si loni odnesl Křišťálový glóbus za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii.
Na konci zahajovacího ceremoniálu také vždy zazněla věta Jiřího Bartošky: Tímto považuji festival za zahájený. Loni však nezazněla. Jak to bude letos a zda ji letos někdo vysloví, se dozvíme již tento pátek 4. července, kdy MFFKV startuje.
